Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Úctyhodný Kafkův pavilon

25.03.2017
RECENZE Úctyhodný Kafkův pavilon

Foto: vansterpartiet.se

Popisek: Tony Samuelsson

Švédský spisovatel Tony Samuelsson není v literatuře žádný zelenáč. Jeho nejnovější román (vydán v roce 2014, v originálu Kafkapaviljongen), patřící do žánru alternativní historie, pomalu dovršuje dvacítku jeho vydaných děl. Ačkoli se někteří recenzenti zmiňují o výrazné aktuálnosti knihy, zejména kvůli údajné xenofobii v Evropě, kořeny literárního střetu Kafkova pavilonu je potřeba hledat někde docela jinde. A narození spisovatele Franze Kafky to nebude, tak hluboko jít nemusíme.

Historie Švédska je té české a slovenské velmi blízká. A stejně jako mnozí seveřané odsuzovali válku, dělo se tomu tak i u nás. Jenomže jak rostly ve Švédsku nálady především proti komunismu, vývoj KSČ v ČSR po druhé světové válce netřeba popisovat. Připomeňme snad jen fakt, že v období teroru (1948–1954) bylo popraveno 241 lidí, většinou obětí justičních vražd. Další stovky lidí zemřely ve vězení nebo při pokusu o útěk za hranice. Oběťmi represí byli členové západního (ale částečně i východního) odboje, dále kněží, podnikatelé, soukromí rolníci, živnostníci (soukromníci) a intelektuálové. Mnoho režimu nepohodlných lidí bylo vyhozeno ze zaměstnání nebo posláno do faktického vyhnanství do pohraničí. V rámci stalinské teze o zostřování třídního boje a zřejmě také jako trest za neúspěch snahy o připojení Izraele k SSSR byli popraveni i někteří členové KSČ, včetně generálního tajemníka Rudolfa Slánského.

Tento úvod byl nutný.

Tony Samuelsson je možná znepokojený současným vývojem Evropy, především vztahy Turecka a EU, případně volbami napříč kontinenty, migrací a strachem z ní, ale jsou to zvláště ty obavy, které jeho obrovský a pokrokový román spojují s Kafkou a severskou historií, tedy se jmény spisovatelů Eyvinda Johnsona, ale především Stiga Dagermana a podle našeho soudu i Harryho Martinsona. Všechna tato jména (dva ze tří uvedených jsou držitelé Nobelovy ceny za literaturu) prožila v dětství první a v dospělosti druhou světovou válku. Bohužel, jak se u některých výrazně silných osobností stává, Dagerman už nedokázal vzdorovat sobě samému a v roce 1954 spáchal sebevraždu. Jeho citát o nemohoucnosti vlastních kroků je všeobecně známým.

Samuelsson měl všechna tato fakta, spolu s Kafkovými obavami z otce, vztahů, práce a vývoje své spisovatelské tvorby, zcela jistě před očima, když svůj "Pavilon" tvořil. Jak sám přiznává, dal do něho kus sebe, historie a smyšlenek. Všechno zapadá, ale nezkušené čtenáře varujeme, jedná se opravdu o složitou literaturu. Nejde o žádný povrchní román, který by směřoval z bodu A do bodu B. Jedná se o výsostně hodnotné dílo, které si dalo za cíl zmapovat diktaturu a její dopad na lidi. Stejně jako techniky manipulace, politiku takzvaného cukru a biče. Proto přejděme k ději, aniž bychom se nechali ovlivňovat nakladatelem či dalšími recenzenty.

Do knihy vstupujeme v květnu 1976 a loučíme se s ní těsně před prázdninami roku 1986. Autor zvolil nelineární techniku přeskakování časového období, ačkoli se pevně drží postav (kterých není mnoho, což je u tak velké knihy výhodou). Setkáváme se de facto s lidmi, kteří prožili hrůzy války, byli perzekuování a ačkoli nás sem tam oči odnesou do krásných končin severu Evropy, jde o zlé svědectví jedné zdlouhavé a zbytečné etapy. Z našeho pohledu (milovníků Kafky, Jasného Rodáků či Vaculíka, Orwella, Jirouse a dalších persón samizdatu) je vodítkem ke knize její následující část.

„...Sigge se zadíval na Dagermana, jemuž se v koutku úst objevil smutný úsměv. Robladh se každému mladému muži zadíval do tváře, oslovil ho křestním jménem a přivítal všechny v Pavilonu. Sdělil jim, že je vybral Úřad K, protože je pokládají za schopné v oboru. Z toho důvodu je umístili do Pavilonu, mají před sebou budoucnost jako švédští spisovatelé..." Výraz Pavilon nahraďte slovem "kriminál" a doplňte postavu bachaře (věznitele, chcete-li). Pak už jen stačí odkrýt, že se vězni nesmí dotýkat, ani spolu hovořit. Kamkoli byste se v knize vypravili, narazíte na slova jako odboj, svoboda, perzekuce, strach, tíseň, ticho.

Tony Samuelsson v samém závěru románu připouští, že žít s ním bylo během psaní složité. Byl natolik zabředlý do světa "totalitní ideologie", že bylo těžké fungovat v současném světě. Povedlo se mu ovšem věrně zachytit dějiny dvacátého století, aniž by užil náboje, nože, biče a dalších, tak klasických pomůcek při výslechu. Na elitě švédské literární historie představil osudy mladých mužů (ve věku 24-30 let) pod rukou nacismu, komunismu. Posouzení výsledku necháme na každém z vás. Kniha je opravdu náročná, dá čas se v ní zorientovat a bez znalostí dějin a jmen bude "pouhým" průvodcem. Pro více erudované se pak stane dalším pramenem, z něhož mohou čerpat.

Název: Kafkův pavilon
Autor: Tony Samuelsson
Přeložila: Jana Holá
Cover art (zde výjimečně musíme): Martin Radimecký
Vydalo ARGO, 2017
Hodnocení: 88 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace