Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Manželství tajila a své vlastní děti vydávala za nalezence. Byla to totiž jejich jediná šance na rodinný život

03.02.2017
Manželství tajila a své vlastní děti vydávala za nalezence. Byla to totiž jejich jediná šance na rodinný život

Foto: wikipedia.org

Popisek: Portrét Filipiny Welserové od neznámého autora z období kolem roku 1557

Ani obrovský majetek nebyl poukázkou na štěstí. Další tajemství jednoho z nejvýznamnějších evropských panovnických rodů poodhaluje Zora Beráková v historickém románu Plný pohár vína, který vydalo nakladatelství Motto.

Já jsem na svatbu chudý majetkem a vy urozeností – říká císař Rudolf II. v podání Jana Wericha své milence, hraběnce Kateřině Stradové, v legendární komedii Císařův pekař a pekařův císař. Zní to jako povedený vtip, jenže v těch dobách to opravdu na evropských panovnických dvorech takhle chodilo. Příkladem je mimo jiné láska druhorozeného syna císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské, o které jsme se ale v hodinách dějepisu neučili.

Ferdinand II., zvaný Tyrolský, rakouský arcivévoda a místodržitel v českých zemích, se totiž zamiloval do Filipiny Welserové z augsburského patricijského rodu. Přes všechny problémy jejich vztah skončil v roce 1557 manželstvím, které však muselo zůstat tajné, přestože Filipina patřila k nejbohatším nevěstám v říši. Pro celý svět zůstala po celý život starou pannou, která se z dobroty srdce ujala dětí, odložených u bran kostela. Ve skutečnosti to byli její a Ferdinandovi potomci a předstíraná adopce byla jejich jedinou šancí na rodinný život. Dokáže si Ferdinand uhájit právo na láskyplné manželství s neurozenou ženou?

Plný pohár vína

Autorka historického románu Zora Beráková studovala po maturitě na reálném gymnáziu krajinářství, figurální malbu a užité umění a složila státní zkoušku z francouzštiny a latiny. V roce 1949 získala doktorát z filozofie na Univerzitě Karlově. Působila v diplomatické službě ve východním Německu jako spojka mezi Lužickými Srby a okupačními armádami. Literární tvorbě se věnuje od středoškolských studií, kdy přispívala básněmi a povídkami do novin a časopisů.

Knižně jí vyšla básnická sbírka Tři nejkrásnější, romány pro mládež Smaragdový ostrov, Tajemná Oiniké a Bára a Faraon, psychologické romány Zkouška dospělosti a Osmý den stvoření, detektivní novela Vrah chodí s kytarou, povídková sbírka Marné lásky, několik knížek detektivních povídek, např. Vražda v Perlovce či Vražda ve znamení Kozoroha, a historické romány Ozvěna, Zimní královna, Daleko do nebe, Plný pohár vína, Konec hodokvasu, Marné návraty, Nekorunovaná královna, Po meči a po přeslici a Desátá Múza. Kromě původních děl bylo vydáno padesát jejích knižních překladů, spolupracovala s filmem, televizí a rozhlasem, pro který napsala několik desítek literárních pásem, a získala rovněž řadu literárních cen.

Autor: Zora Beráková
Žánr:
historická próza
Nakladatelství:
Motto

Ukázka z knihy:

Nejen Anton Fugger, ale i Kateřina z Lokšan, paní na zámku Březnici v Čechách, často zahlíží ke stolu, za nímž sedí mladí lidé. I ona pozoruje krásnou Filipinu, jak se odměřeně baví s Helmutem Fuggerem. Ne, tenhle kupec není pro její neteř žádná partie. Že patří k městské honoraci a zdědí neuvěřitelné bohatství? Welserové jsou stejně zámožní jako Fuggerové, i oni patří k patricijským měšťanům, i oni jsou věřiteli několika panovníků. Císaři Karlu V. prý půjčili dvanáct tun zlata. Nejsou však z rodu královského, ani šlechtický predikát nemají.
Paní Kateřina miluje svou neteř jako vlastní dceru. Odmalička sledovala vývoj bystrého dítěte, které se bohužel narodilo do málo schopné rodiny. Její otec František Welser, manžel Kateřininy sestry Anny, se o obchod pramálo stará, má v hlavě kumšt a hlavně ženské. Není divu, že se Filipina do manželství vůbec nehrne, od útlého věku musela poslouchat hádky rodičů kvůli otcovým záletům.
Spíše než doma se zdržovala u otcova bratra Bartoloměje Welsera, v jehož vonných skladech si prohlížela pytle s cizokrajným kořením nebo v kontoárech listovala v tlustých obchodních knihách. To byl její svět, tam se cítila doma. Strýc Bartoloměj před lety tragicky přišel o jediného syna, který s několika přáteli hledal v oblasti Amazonky pohádkovou zemi zlata. Domorodci je vlákali do léčky a tam jednoho po druhém sťali. Bartoloměj Welser otcovsky přilnul k Filipině, naučil ji číst, psát a počítat, a protože žádný z jejích bratrů nejevil o obchod zájem, chystal se odkázat veškeré jmění chytré a vnímavé neteři. Až se ovšem výhodně provdá, nejlépe za zdatného obchodníka, protože v čele tak rozsáhlého podniku nemůže stát žena. Ani se to nesluší.
To všechno Kateřina z Lokšan moc dobře ví a jako vládkyně rozsáhlého panství dovede ocenit všechny přednosti výhodného sňatku. Věnovala Filipině hodně času i později, když se provdala za Jiříka z Lokšan, královského radu a místokancléře Království českého, jezdívala za ní z Čech do Augsburgu a v dospívání se jí stala nejbližší důvěrnicí. Filipina se jí svěřovala daleko víc než vlastní matce. Té se popravdě řečeno nesvěřovala s ničím. Anna Welserová, vháněná manželovým záletnictvím do bezvýchodnosti, neměla daleko k nervovému zhroucení. Doba však ještě nedozrála, aby si mohla dovolit řešit svou neutěšenou situaci vyhovujícím způsobem.
Paní Kateřina se naučila znát svou neteř natolik, že dovedla vytušit i její dívčí sny a touhy. Filipina se chtěla jednou provdat, ale ne za každou cenu a ne za každého. Žila v době, kdy i bohaté dívky měly přístup k vzdělání, pokud o ně stály. Filipina po vzdělání toužila, a protože jí bylo dopřáno, nesnesla by po svém boku člověka omezeného, prázdného, bez ušlechtilosti a vznešenosti ducha. Poznala už, že příroda bývá zřídka tak štědrá, aby obdařila lidského jedince zároveň krásou těla i ducha. Sama naštěstí patřila k těm, jimž taková výsada byla dopřána, neměla proto důvod pochybovat, že i ona potká spřízněnce tělem i duší. Roky ubíhaly a Filipina stále čekala. Věřila, že se dočká.
I její přítelkyně Brigita byla dosud svobodná. Jako děti spolu často dováděly ve stinné zahradě dědečka Adlera na Vinném trhu, napichovaly kroužky, házely si míčem, nebo si hrály na kukačky. Občas, když zrovna nestonala, s nimi bývala i bledá, slaboučká Truda Fuggerová.
Odmala se Brigita snažila kamarádku se všem napodobit, a zvláště později, když povyrostly. Ale zeměžluč v bělicím louhu, která dodávala Filipininým přirozeně plavým vlasům nazlátlý lesk, změnila Brigitinu tmavou hlavu v zrzavou. Nebýt šťávy z bezinek, byla by všem pro smích. Ani bílé líčidlo z rozemleté nati bramboříků nezměnilo její příliš zdravé tváře v úběl. A protože se ani postavou nemohla spanilé přítelkyni rovnat, usídlila se v její duši hořkost a závist.
I Brigita byla zámožná, přestože jí nikdo neřekl jinak než „pláteníkovic Brigita“. Ale její otec plátno nevyráběl, obchodoval s ním ve velkém, stejně jako s damaškem s vynikajícím leskem a módními tapetami.
Za dlouhých hodin, co spolu už jako odrostlé dívky vyšívaly u Filipiny v pokoji, si Brigita musela dávat dobrý pozor, aby jí svou závist nedala najevo. Bezstarostně žvatlaly, jak už to děvčata v takových případech dělávají.
„Proč pořád odmítáš Helmuta Fuggera?“ opatrně vyzvídala Brigita. Ona sama by ho brala všemi deseti, ale on má oči jenom pro Filipinu.
Ta však od samého začátku věděla, že on není ten pravý.
„Nic mě k němu nevábí.“
Brigita se křivě usmála.
„Ty myslíš, že musíš muže okamžitě milovat?“ otázala se, dávajíc přítelkyni najevo svou převahu. „Věříš v lásku na první pohled?“
Filipině zrůžověly tváře. Pootevřela ústa, ostýchala se však říci pravdu, jízlivá Brigita by se jí možná vysmála. Proto jen kývla hlavou.
„Moje paní matka mi pořád vykládá,“ připomněla jí Brigita, „že žena musí muže především ctít, láska že přijde později sama od sebe.“
Filipina odložila vyšívání.
„Tak si to já nepředstavuju,“ namítla. „Proti Helmutovi nic nemám, třeba ho i ctím, ale nikdy jsem k němu nepocítila nic, co by se podobalo lásce.“
„To bys napřed musela být jeho žena,“ poučně poznamenala Brigita.
„Bez lásky?“
Brigita strojeně vzdychla.
„Jsi zkažená špatnými knížkami,“ ušklíbla se. „Neměla bys tolik číst, pro dívku se to nesluší.“
V skrytu duše byla Brigita ráda, že Helmuta tvrdošíjně odmítá. Snad mladý Fugger konečně prozře a všimne si, že ona čeká jen na jediný pohled jeho uhrančivých očí.

Vložil: Adina Janovská

Tagy
kniha,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace