RECENZE Lars Kepler, Playground

Foto: hs.fi

Popisek: Pod pseudonymem Lars Kepler hledejte švédskou manželskou dvojici Alexandru a Alexandra Ahndoril

Autorská dvojice Alexander Ahndoril a Alexandra Coelho Ahndorilová po renomé, jaké si získala díky detektivní sérii, v níž dominuje Joona Linna, vsadila na docela jinou kartu. Na mix osobního prožití smrti, respektive umírání, zástavy srdce, kómatu, chcete-li. Navzdory rozporuplnému čtenářskému přijetí znovu dokázali, že psaní může být nejen přínosné, ale zároveň abnormálně sugestivní.

Ke knize jsme přistupovali s rozpaky. Respektive s nejasným očekáváním. O Playgroundu se totiž hovořilo místy jako o fantasy, sem tam byl k vidění přívlastek sci-fi, jindy cosi o urban - románu. Zkrátka věci, které ke Keplerovi příliš nepasují. Pakliže se ovšem odhodláte knihu koupit, číst a nebudete na ni hledět optikou předešlých románů (Hypnotizér, Stalker, Paganiniho smlouva, Svědkyně ohně a Písečný muž), smiřte se s tím, že půjde o pozoruhodnou a bolavou procházku světem, který naznačuje okamžiky těsně před smrtí. Dost filozofování.

Jasmin Pascalová-Andersonová má hodnost poručíka švédské armády. Během mise NATO v severním Kosovu se její jednotka ocitne v boji. Jasmin ztratí dva ze svých mužů a sama je těžce zraněna. Na celou minutu a čtyřicet vteřin se jí zastaví srdce, potom je však přivedena k životu. Tento moment je ústředním tématem a klíčem ke knize. Hlavní hrdinka, která je současně matkou a dcerou, se ocitá na druhém břehu, jak se často uvádí. Tam najde nový svět, násilí, zoufalství a smutek. Střih. Stop. Návrat mezi živé. Co nyní? Jasmin se odváží (aniž by vlastně chtěla) hovořit o svém prožitku ve chvíli, kdy se sama ocitá tváří tvář smrti. Happyend? Ani náhodou. Následuje řada léků, psychiatrická klinika, možné odebrání syna, hluboká nervozita, stres, vypořádání se s osudem, nebo možná těžko naplánovanou skutečností. A dál?

Jakýmsi nedopatřením se jí znovu stane to, čím už jednou prošla. Ocitá se na druhé straně. A není sama

Nakladatelství Host Brno má u anotace ke knize krátké hodnocení legendárního švédského Expressenu. "Nejlepší část knihy popisuje posttraumatické, nešťastné každodenní životy válečných veteránů v Jasminině švédské realitě. To vás zasáhne." My bychom tuto noticku prohloubili. Síla knihy není pouze v jasné kontuře posmrtného života, v tom pověstném světle na konci tunelu, ale především v kontrastech reality a snů. Trochu to totiž připomíná drama a Kafkův Proces. Ale to bychom znovu naznačovali víc, než je potřeba.

Lars Kepler se odhodlal změnit téma. Z přímočaré "akce" se odhodlal vstoupit na pole doposud neprobádané. Někdo to nazývá sci-fi, jiný mysteriózním thrillerem, další v tom marně hledá sílu prvních románů. Od těchto slov je třeba se oprostit. Zbavit se pocitu hledání po vzoru Písečného muže... "Jedné chladné zimní noci se ve Stockholmu objeví mladý muž, jenž kráčí podél železničního mostu. Je silně podchlazený a má těžký zápal plic. Kromě toho v nemocnici vyjde najevo jeden šokující fakt: podle úmrtního listu má být tenhle člověk už sedm let mrtvý..."

Playground není ani filosofické dílo. Je to osobitý pohled na okamžiky před umíráním. Kepler je zasadil do osudu vojáka, respektive ženy, přičemž hnacím motorem není válka nebo budoucí profese (až se z toho člověk vylíže...), nýbrž rodina, respektive syn. Právě ten hraje důležitou úlohu v závěrečné pasáži knihy, která je vážně předurčená pro zfilmování. Někteří čtenáři psali, že násilí je v textu až moc. Budiž. Podle nás tam patří. Jiní míní, že kniha není tak silná jako předešlé. Budiž. Pokud hledáte zločin, máte pravdu. My hledali literární osnovu, postupy a přístup k formě. Téma, jak již bylo opakovaně řečeno, je průzračně jasné. Co se stane, když se vám zastaví srdce, přestane pulsovat krev? Nic? Možná. Něco? Že by tomu tak bylo?

Přesně touhle cestou se autorské duo vydává. To je ostatně patrné už z prvních stran. Čtenář dostane nabídku hned několika výkladů smrti. Ty jsou členěné podle náboženství a věků. Cesta to bude dlouhá, bolavá, ale stojí za zapamatování. "Nikdo neví, kolik pravdy je na příbězích těch, kteří se navrátili z blízkosti smrti. Ale Jasmin nemůže riskovat. Ví, že si její syn sám neporadí a nevrátí se. Kruté přístavní město plné násilí je nebezpečné místo. A ze všeho nejnebezpečnější je hřiště..."

Název: Playground
Autor: Lars Kepler
Překlad: Karolína Kloučková
Vydává: Host, 2016
Hodnocení: 80 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda