RECENZE Dominik Dán: Cela číslo 17
28.08.2016
Foto: repro Youtube
Popisek: Dominik Dán je slovenský spisovatel detektivních románů. Píše pod pseudonymem a v roce 2010 se autorsky podílel při tvorbě seriálu Kriminálka Staré Město
Co je víc, vymyslet příběh, který doposud nebyl nikdy publikován, anebo se inspirovat a precizně odhalit postup od bodu A do bodu B? Správná je ta druhá odpověď, soudě podle obliby knih a filmů, takzvaně "based on a true story". V případě Dána je otázka samozřejmě zbytečná, každý, kdo ho četl, ví, že jeho knihy mají ke smyšlenkám hodně daleko.
Nejnověji nám Slovart představil Celu číslo 17. Necelé tři stovky stran, typická grafika, stejná sestava "vyšetřovací týmu", avšak nový děj. My musíme hned zpočátku recenze uznat, že se do toho autor znovu opřel a čtenáři si přijdou na své. Poutavý, nezkreslený, perfektně vystavěný příběh (řekněme, že ze tří různých pohledů), staví tuhle knihu na piedestal. Jediným minusem budiž fakt, že to přečtete za jedno odpoledne. A bude vám líto, že došly kapitoly.
Pro faktografickou přesnost doplňme: kniha vyšla na Slovensku v roce 2007, u nás pak byla vydána v roce 2011 pod názvem Cela 17 (XYZ). Na kráse a aktuálnosti neztratila ani v současnosti.
HBO shodou okolností uvádí poslední díl série The night of (Jedna noc). K Dánově Cele má blízko. Do vězení se dostal člověk, u něhož se neví, zdali něco spáchal (vraždu), nebo ne. A samozřejmě tvrdí, že je nevinný ("...vítej v klubu!"). Oproti HBO se Dán nebál detailů. A tak vstupujete první stranou do prostor, kam by se chtěl podívat jen málokdo. Věznice. Drsné prostředí, svérázní lidé, vlastní pravidla, dozorci, bachaři, muka. Ani vám nepřijde, že asi po padesáti stranách, kde dojde k bitce, ponižování a stresu, jste pořád v tom jednom, prvním dnu.
"Nový případ sdílí tentokrát detektiv Richard Krauz se svým mladým parťákem Jozefem Fischerem alias Josém, talentovaným vyšetřovatelem a nenapravitelným sukničkářem v jedné osobě. Začínají poněkud netypicky případem vánoční vraždy, v jejímž pozadí stála osamělost a zmařená touha prožít alespoň jeden den v roce trochu šťastně a ve společnosti spřízněné duše. V ohnisku zájmu je však především případ vysokoškolského profesora matematiky Kamila Puskailera, jehož poslal prokurátor na třináct let do vězení za vraždu manželky. Trest za takový zločin by byl nepochybně přiměřený - pokud by jej ovšem dotyčný spáchal! A jak už to bývá, v průběhu vyšetřování uzavřeného případu (Puskailer sedí již čtyři roky), jímž se začne Krauz zabývat, vyplave na povrch žumpa plná mravní špíny, korupce, brutality a zvráceností, ve které plave nejen ukrajinská mafie, ale též místní politická a společenská elita…"
Obsahem jsme si prošli, pointu vyzradit nechceme. Pojďme k dílu z úhlu či přístupu samotného autora. Ten si vybral tři pohledy. První, docentův, zpoza mříží, znásilnění, zpoza jeho očí. Druhý, opět prostřednictvím vysokoškolského profesora matematiky Kamila Puskailera, nás zavede do jeho minulosti. Kurzívou zvýrazněné pasáže, prakticky jde o samostatný text, se vrací do mládí, dospívání. Tyto části románu nejsou vulgární, ani nebolí tolik, co nespravedlnost samotky věznice. Třetí část, line se od půlky knihy, je zaměřena na výše uvedený vyšetřovací tým. Spletitý osud se začíná vyvíjet tím správným směrem ve chvíli, kdy se ředitel věznice rozhodne "odsouzeného vraha" požádat o službu pro jeho syna. Pakliže jste Celu číslo 17 nečetli, nevyzradíme děj, byla by to škoda.
Otázkou, těžko kdy zodpovězenou, zůstává, zdali se něco takového mohlo skutečně stát. Vzhledem k podtitulu "případ nespravedlivě odsouzeného" uznáváme, že asi ano a že to je vskutku děsivé. Nehledě na to, podzim 2007 Dánovi vskutku vyšel. Toho roku se totiž na pulty knihkupectví dostal i excelentní Červený kapitán (v Česku vydáno v roce 2010 pod názvem Kapitán Smrt, v roce 2015 vyšlo jako Rudý kapitán, jedná se o první filmovou adaptaci). Obě knihy se strojovitě věnují popisu děje a drobných událostí. V případě Kamila Puskailera vám zřejmě i po přečtení zůstane před očima pomalý popis jeho znásilnění spoluvězni, u Rudého kapitána pak líčení jeho vyšetřovacích způsobů. "Rudý" kapitán nikoli proto, že by měl rudou knížku, nýbrž podle toho, jak vypadaly výslechové místnosti poté, co je opustil. On po svých, vyslýchaný často s dlouhým hřebem vraženým seshora do lebky...
Dán se vyznamenal. Cela číslo 17 nemá slabinu, má logická vodítka, uvěřitelný střih i postup. Závěrečné dvě tři kapitoly (z celkových devatenácti) jsou jako z amerických bijáků (...to nevymyslíš), ale bohužel připusťme, že podobná "prasata" jsou všude na světě. K letnímu odpoledni "ideální" zpestření. Jen tak dál.
Autor: Dominik Dán
Název: Cela číslo 17
Překlad: Josef Šmatlák
Vydání, Slovart, 2016
Hodnocení: 90 procent
Vložil: Zdeněk Svoboda