RECENZE Kruh se uzavírá. Bernard Minier představil Tmu, vyvrcholení série

Foto: ladepeche.fr

Popisek: Bernard Minier, jeden z nejúspěšnějších současných francouzských spisovatelů

Třetí kniha bestsellerové série s kriminalistou Martinem Servazem se drží ve stejné dráze, jako dva předešlé: Mráz a Kruh. Znovu silný příběh s inklinací pro detail, opět špalek, téměř šest stran a ty se čtou, jak jinak, než hezky, ba přímo skvěle.

„Bernard Minier, u nás prakticky neznámý francouzský spisovatel, ročník 1960, na téměř šesti stovkách stran přinesl tak věrný obraz zločinů a zločinců, že se ani nechce věřit, jak rychle lze knihu dočíst. A přitom právě ten zločin není vůbec žádným ústředním tématem, ale leitmotivem, který se odehrává vysoko v horách. V kulisách léčebny pro psychicky narušené jedince, v prostorách elektrárny dva kilometry nad zemí, v hlavách jednoho bývalého soudce, vyšetřovatelů, potomků bohatých finančníků a dávno mrtvých."

To jsme psali v podstatě před rokem poté, co jsme jedním dechem přelouskali Mráz. Brilantní děj a jakýsi nový vítr francouzské scény. Poté následoval Kruh a aktuálně Tma. Velmi nemilosrdný příběh, jehož děj vás bude dohánět ještě pár dnu po přečtení. Alespoň si to myslíme a věříme, že v to autor doufal.

• RECENZE Mráz. Jeden z nejlepších thrillerů světa poprvé u nás

Martin Servaz se v knize léčí na klinice pro policisty trpící syndromem vyhoření. Pronásledují ho zlé sny o bývalé lásce Marianne, unesené sériovým vrahem Julianem Hirtmannem - popisy mrtvých vynecháme. Jednoho dne dostane poštou obálku obsahující elektronickou kartu od hotelového pokoje, v němž před rokem spáchala sebevraždu jakási umělkyně. Někdo si přeje, aby se Martin vrátil do práce. A Martin Servaz se cítí být připravený. Tolik k anotaci a ději. Ten je rozdělen do klasických kapitol, řádky jsou od sebe pěkně odděleny, že chytáte jak dialogy, tak pozadí a postupně do sebe zadají, jako ona proslulá mozaika.

Výhodou těch, kteří předešlé dva díly nečetly, je spád. Nevýhodou pak může zůstat hloubka postavy Servaze. Je známo, Minier to již avizoval na své sociální síti, že se k vyšetřovateli (na dně) vrátí. Představte si Nicka Nolteho a snímek 48 hodin. Nyní k síle románu, k jeho výrazným stránkám.

Předně je nutné uvést na pravou míru, že zločin nedominuje. Prvních padesát až sto stran vlastně listujete dvěma knihami. Jedna se odehrává, zatímco druhá story začíná. Vzájemné prolnutí, pomyslné jako Švabinského obrazy, přichází taky jaksi mimoděk. Servaz se dostává do hry, lidově řečeno, vyšetřuje, přemýšlí, ptá se. Kurzívou oddělené pasáže jen umocňují smysl Tmy. Doslova a do písmene.

Mimořádný ohlas na Minierovy knihy je celkem logický a "předvídatelný". Detektiv, který se s ničím moc nepáře, zcela uvěřitelný děj a rozuzlení. Bylo by fajn, kdyby všechny tři romány vyšly v celku a bylo by taky fajn, kdyby se Servaz ještě jednou ukázal.

Název: Tma
Autor: Bernard Minier
Překlad: Jiří Žák
Vydalo: XYZ, 2016
Hodnocení: 85 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda