Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Zloděj ze Sevilly razí punc dokonalého románu

27.03.2016
RECENZE Zloděj ze Sevilly razí punc dokonalého románu

Foto: Wikipedia

Popisek: Juan Gómez-Jurado

Jen několik desítek stran denně po dobu ani ne měsíce, recept na jarní dny, který, obrazně řečeno, předepsal v současnosti nejznámější a nejpřekládanější spisovatel Španělska Juan Jurado Gómez. Jeho mohutný text připomíná klasiky, a přitom se vyhýbá všem zbytečnostem, klišé a nabízí románovou literaturu, s níž se nesetkáváme každý den.

Šestnácté století, v němž je zasazený děj bravurního Zloděje ze Sevilly, znamenal pro Sevillu rozkvět. Nejen díky přístavu se místo stalo útočištěm vojáků, obchodníků, handlířů, zlodějů, ale také filosofů, učenců, historiků, šlechticů. Budovala se tehdy univerzita, katedrála, obnovoval se život, jehož značná část vyprchala kolem roku 1650, kdy Sevillu postihla morová epidemie, při níž zahynula téměř polovina z místních obyvatel. Pokud však tuto dějinnou tragédii odmyslíme, připodobníme osud knihy k rozsáhlému eposu. A přitom vraženého do pevných a viditelných kolejí.

Juan Gómez-Jurado, ani ne čtyřicetiletý spisovatel, se svými tituly proslavil v mnoha desítkách zemí. Jeho překlady jich přesáhly čtyřicet a vzhledem k tempu, s nímž publikuje, je jisté, že číslo poroste. Českým čtenářům se díky ARGU dostává do rukou Zloděj ze Sevilly (La leyenda del ladrón), těm náročnějším bychom ještě rádi doporučili El emblema del traidor z roku 2008 či o rok mladší Contrato con Dios. Zdali se také v těchto případech dočkáme i českých překladů, zatím není jasné. Co ale jasné je? Autorova touha po dynamickém příběhu, v němž vás ani na chvíli nezarazí jeho rozsah. Šest stovek stran přeci jen není obvyklá délka. V případě Zloděje ze Sevilly vám ovšem připadne, že žijete v knize a že jste se jaksi ocitli jinde. Neznámo proč.

Největší výsadou románu není skutečnost, že se v něm objeví dvě slavnější jména. Prvním je William Shakespeare a druhým pak Miguel de Cervantes y Saavedra. Oba samozřejmě žili v období šestnáctého století, a i když reminiscence na jejich dílo neexistuje, lze domyslet, že jim Juan Gómez-Jurado dává prostřednictvím svého textu jistý hold. V případě Shakespeara menší, u druhého jmenovaného, autora Důmyslného rytíře Don Quijote de la Mancha, je nutné se pozastavit. Cervantes opravdu, což ve Zloději ze Sevilly několikrát zazní, působil jako voják - komisař, měl problém se svou rukou (v mládí o ni přišel v námořní bitvě u Lepanta), avšak zdali souhlasí i jeho charakterové rysy, nevíme. Kéž by ano... Každopádně Gómez-Jurado v závěru osvětluje fabulaci a reálie, když některé z postav odkrývá a vysvětluje, nakolik se podobají svým reálným předkům.

Nyní už k samotnému titulu. Navzdory stovkám hutně popsaných stran se prakticky celou dobu držíme trpkého a osudem zkoušeného života chlapce jménem Sancho. Toho před jistou smrtí zachraňuje právě Cervantes a jen díky němu přežívá, asi tak do svých čtrnácti let, v místním sirotčinci. Narážíme na jeho osud, přesun do hospodského prostředí, kde se střetává s místy až brutální "výchovou", s napětím čteme o jeho útěku do prostředí zlodějíčků, mordýřů, zkrátka mezi zločince. I když jde o velkoryse pojaté dílo, nutno podotknout způsob, jakým se autor drží výkladu. Žádné složité vrstvy, žádné složité okliky, přímočarý popis a chutné vyprávění.

Asi nejkrásnější pasáží Zloděje se Sevilly je pak kapitola o snaze odhalit podvod s kartami. V ní se ukazuje nejen Sanchovo srdce, ale i setkání s jistým Cervantesem. Ani jeden v tu chvíli neví o tom druhém, netuší, co je spojilo a proč. Barvitost slov, až scenáristicky pojatá, bere dech. Kapitola má něco kolem deseti stran, ale budete ji mít v sobě už za pár minut. Plastickému popisu chybí vskutku jediné: filmové zpracování. Od první do poslední strany však budete čekat, jak to celé dopadne. I samotná poslední část, těch několik stránek, nese očividné uvolnění a překrásné dějové vyvrcholení. Bez smrti, boje, umírání nebo násilí. Čistá kniha.

Název: Zloděj se Sevilly
Autor: Juan Gómez-Jurado
Překlad: Vladimír Medek
Vydalo Argo, 2015
Hodnocení: 95 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace