Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji (nejen) od pana Lovčího z Plas

Rozhovory na okraji (nejen) od pana Lovčího z Plas

Zpovídaným je vždy někdo zajímavý a inspirativní, jenž ale... nežije v metropoli

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Umíráček. Další brilantní dílo švédské ikony Kerstin Ekmanové

10.10.2015
RECENZE Umíráček. Další brilantní dílo švédské ikony Kerstin Ekmanové

Autor: albertbonniersforlag.se

Popisek: Kerstin Ekman

Dvaaosmdesátiletá spisovatelka ze severu Evropy je pro znalé čtenáře pojmem. Navzdory tomu se v České republice dají získat prakticky jen tři její romány. A pozoruhodný na nich je především fakt, že každý přeložil někdo jiný. V případě Umíráčku jde o Janu Holou, Vlčí kůži má na svědomí zkušený Jaroslav Bojanovský a světově uznávanou Černou vodu si osvojila neméně renomovaná Dagmar Hartlová. Od té bychom rádi doporučili i překlad románu Chudí v Lodži.

Kerstin Ekmanová snoubí vše, co si od autora můžeme přát. Rozvahu, nadhled, do detailu vymyšlený přístup, ale především odstup. Je víc než pravděpodobné, že Umíráček nevznikal během jedné noci a že ani jeho námět nebyl ničím ukvapeným. Přitom by se dalo říci, co se tak může odehrávat poté, co opilí kamarádi zaviní nehodu a celý děj se odehraje během několika málo dnů. Když už jsme u motivu a žánrové specifikace, pojďme si představit námět.

Parta lovců se v říjnu každoročně v neměnné sestavě vydává na lov na losy. V předvečer mají společnou poradu spojenou s tradiční velkolepou večeří u jednoho z nich. Posilněni alkoholem udělají osudovou chybu, zaviní nehodu a snaží se zakrýt stopy. Ale ten, který dorazí poslední, je odhalí. Chce se tentokrát lovu také zúčastnit, a to zdaleka není všechno. Společné tajemství lovce zdánlivě ještě více semkne. Ale opravdu platí, že jeden za všechny a všichni za jednoho? Každý z nich je jiný a vyrovnává se s hrozbou a výčitkami po svém. Postupně všichni vrší jednu lež na druhou a zaplétají se do kruhu vydírání a podezírání, ze kterého není úniku...

Poutavý příběh, stejně jako u Černé vody, klade do popředí suše a pragmaticky popisný děj, brilantní dialogy a logické charaktery postav. Je to něco, co zdálky připomíná dramatiku her Václava Havla v kombinaci s nedávno vydaným románem V lese visí anděl od (pod pseudonymem píšícího) Samuela Bjorka (recenze ZDE). Toto srovnání je příhodné i z hlediska děje. Ten se odehrává kdesi v šedesátých letech. Tedy žádné online verze médií, ověřování, mobilní telefony a SMS zprávy, které by podpořily chystané alibi. Žádné moderní, technické, vyšetřovací prostředky. Zkrátka stará škola, která je silná zejména ve výše uvedených citacích. Ty posouvají děj mílovými kroky a nepůsobí zle. Ono by se ani neslušelo o někom, kdo jako jeden z mála na planetě rozhoduje o udělování Nobelovy cenu za literaturu, abychom jej kritizovali. Vážně není co.

Černou vodu, Umíráček i Vlčí kůži spojuje fenomén přírody, dialogů a především osobního prožitku. Ten v prvním jmenovaném románu znamená děs z vraždy, na níž narazí mladá učitelka Annie, u Umíráčku jde o jakýsi kolektivní patos vedoucí k procitnutí a Vlčí kůže pastora Edvarda není ničím menším, než snaha o zachycení jedné generace žijící na severu Švédska. Více o jejích textech nebude snadné napsat. Ačkoli je Kerstin Ekmanová autorkou víc jak padesáti esejí, románů či televizních "detektivek", v České republice jde o málo dostupnou literaturu.

Navíc musíme dodat, že jistá sláva v našich končinách přišla až po roce 2000. Když totiž Kerstin Ekmanová v roce 1993 vydala román Černá voda, způsobil naprostou senzaci. Sbíral jedno ocenění za druhým, například prestižní Augustovu cenu (1993) nebo Cenu Severské rady za literaturu (1994) a dodnes se ho v ani ne desetimilionovém Švédsku prodalo přes 400 000 výtisků. Autorce přinesl také mezinárodní věhlas – byl přeložen do více než dvaceti jazyků a zásluhou nakladatelství Argo vyšel také u nás. V roce 2013...

Autorka: Kerstin Ekmanová
Překlad: Jana Holá
Vydává: Argo, 2015
Hodnocení: 80 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace