RECENZE Rudý kapitán Dominika Dána překonává i severské krimi

Foto: archiv

Popisek: V dramatu Rudý kapitán uvidíme mimo jiné i nedávno zesnulého Ladislava Chudíka

Už za několik měsíců bude k vidění prakticky první celovečerní film, jemuž za inspiraci posloužila kniha Dominika Dána. V případě Rudého kapitána půjde o extrémně lákavé propojení tajných služeb, StB, verbování konfidentů z řad církve a současně přesahu do dnešní doby. Téma jako stvořené pro filmaře i diváky. Nutno připomenout, že nepůjde zcela o fikci, ale mnoho pasáží bravurně sepsané knihy se doopravdy stalo.

Při rekonstrukci starého hřbitova objevili dělníci v jedné z rakví lebku, do níž byl vražen velký hřeb. Bylo jasné, že nebožtík zemřel násilnou smrtí. Na místo hrůzného nálezu byli přivolání detektivové z oddělení vražd - začínající Richard Krauz a zkušený Eduard Burger. Kolotoč vyšetřování se roztočil. Detektivové záhy zjišťují, že nebožtíkem je bývalý kostelník z kostela svaté Barbory. Vyšetřování však probíhá k nelibosti všech - vyšších míst i církve samé. Proč? Krauz s Burgerem i přesto pokračují v pátrání..

Dominik Dán nejde pro dobrou knihu daleko. To dokazuje od roku 2005, kdy vyšla kniha Popol všetkých zarovná, až po tu poslední evidovanou z roku 2014, Jednou nohou v hrobe. Prakticky ve všech případech vyniká znalostí, popisem, uvěřitelnými dialogy a rovněž postavami. Ty mají charakter, chyby, klady, zkrátka svá pro a proti. Nikdy však neujede. Samozřejmě se občas stane (Básnik), že román pokulhává svou rozsáhlostí a někdy i zbytečnými pasážemi, ale budiž. V případě Rudého kapitána to tak není. Jde o titul, jenž čtenář zhltne na posezení. Od první do poslední chvíle rozkrývá tak hutnou a hustou mozaiku politicko - zpravodajského podsvětí, že se na to narazí jen málokde. Upřímně? Nenarazí se na to nikde, alespoň v československých poměrech ne.

Dán v Rudém kapitánovi odkryl řadu bolestí a ukázal řadu pravd. Obsah titulu byl sice shrnutý již v prvním odstavci, ale je potřeba jít o kousek dál. Když se v šedesátých až osmdesátých letech formulovala tajná policie, jedna z jejich opěrných nohou stála na spolupracovnících. O těch bylo napsáno mnoho. Jaksi se ale zapomnělo, že mnozí z nich byli taktéž z řad církevních hodnostářů. Vybavte si, že znáte tajemství, svěříte se faráři a jen o pár týdnů později přijede StB, zatkne vás, tři dny mučí, pod nehty vám vráží jehly, do přirození pouští elektrický proud a když nic neřeknete, zkrátka vezmou hřebík s pěticentimetrovou hlavičkou a prorazí vaši fontanelu... A co kdybychom vám řekli, že tito "policisté" byli součástí většího celku a mnoho z nich byli aktivní ještě v devadesátých letech. A co kdyby nešlo o románovou zápletku, ale o skutečnost? A co kdyby ti, kdo je nyní chtějí vyšetřovat, čelí potenciálnímu nebezpečí a ohrožení vlastního života.

Dán překvapil a nadchnul. Ve všech směrech, opravdu ve všech. Kniha plyne, děj odskakuje jako řádky autorova "wordu", postavy jsou plastické a třešničkou na dortu je fotografická příloha. Rudý kapitán, ten, který směl ukončovat vyšetřování, neboli vraždit, bude v podání Oldřicha Kaisera úžasný, až děsivě. O dalších představitelích ani nemluvě. Sami tvůrci uvedli první zmínky o filmu takto: "Mučení představitelů katolické církve v zatuchlých kobkách StB láká další filmaře. Tvůrci koprodukčního snímku Rudý kapitán se inspirovali knihou Kapitán Smrt Dominika Dána, v níž autor vypráví příběh vyšetřovatele Richarda Krauze, který narazí v roce 1992 na případ odhalení mrtvoly kostelníka s hřebíkem v hlavě. Hon na Rudého kapitána, který v řadách StB mučil a vydíral, může začít."

Těšme se nejen na film, ale i na další překlad!

Název: Rudý kapitán
Autor: Dominik Dán
Vydal: Slovart, 2015
Překlad: Josef Šmatlák
Hodnocení: 100 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda