Velká konspirace kolem nejoblíbenějších Večerníčků. Neskutečná fraška, ale také zázrak…

Foto: ČT

Popisek: Krkonošské pohádky patří mezi nejoblíbenější Večerníčky.

Předlistopadová éra přinášela mnoho absurdních situací, a tak se nelze divit, že tehdejší vládci se rádi smířili s tím, že bude lepší, když co nejrychleji skončí. Tajný průzkum veřejného mínění, který si nechala KSČ vypracovat koncem osmdesátých let, prozradil, že lidé si mysleli něco úplně jiného, než mocná strana léta předpokládala a snažili se na dobu všelijak vyzrát. To potvrzuje i kauza nejúspěšnějších českých Večerníčků.

Krkonošské  pohádky se již více než čtyřicet let  těší obrovské popularitě. Loni byly dokonce v anketě České televize vyhlášeny vůbec nejúspěšnějším českým Večerníčkem. A je téměř neuvěřitelné, že za tuhé normalizace, v cenzory přísně střežené Československé televizi, vznikl dvacetidílný seriál, na němž se podíleli lidé na černé listině. Prvních sedm dílů bylo natočeno v roce 1973, dalších  šest o čtyři roky později a posledních sedm pak v roce 1984. Za celou tuto dobu ale pouze čtyři lidé věděli, že skutečnou autorkou scénáře byla spisovatelka a překladatelka Božena Šimková. Kvůli tomu, že odsoudila okupaci v roce 1968,  byla  na černé listině a v titulcích byla místo ní uváděna jména Zdenky Podhrázské a Marie Kubátové, coby jako autorky námětu.

Černobílé postavy

Marie Kubátová totiž vymyslela postavu Trautenberka. A je paradoxem, že s tím, jak nakonec Krkonošské pohádky dopadly, nesouhlasila. Vzhledem k tomu, že pro ni bylo problémem jezdit na natáčení, nemohla už televizní podobu ovlivnit a její výtky tvůrci seriálu neakceptovali. V jednom z mála rozhovorů, které tato první dáma české pohádky poskytla, si postěžovala, že když viděla Krkonošské pohádky v televizi, tak svoje postavy nepoznávala. „Vyznělo to dost černobíle,“ posteskla si. A zároveň se netajila svým rozhořčením nad tím, že později vydala scénáristka těchto Večerníčků její pohádky knižně. Ale na to, aby se soudila o autorská práva, neměla sílu.  Marie Kubátová nakonec vydala svoje vlastní Krkonošské pohádky, ale ty již neměly s Trautenberkem, Kubou a dalšími aktéry seriálového Večerníčku nic společného. Jedinou spojující linkou je postava spravedlivého Krakonoše. 

Třináctiletý zázrak

Sama Božena Šimková, která napsala scénář k mnoha úspěšným televizním pohádkám, však inspirací a spoluautorství Marie Kubátové nijak nezpochybňuje. Podle jejího vyprávění jí spisovatelka posílala pohádky, aby je zpracovala pro televizi. Až jednou od ní prý přišla pohádka, kde se již objevila postava Krakonoše a Trautenberka. Přidala další postavy  (Anče a Kuba) a pak ji napadlo, že by z toho mohl být Večerníček. Jenže v televizi prý nechtěli o hraném Večerníčku ani slyšet, navíc byla na oné černé listině. Kvůli vyhazovu z nakladatelství Naše vojsko pracovala jako vrátná a po nocích na vrátnici tajně psala scénáře.  Její tzv. „pokrývačkou“ se pak na celých třináct let stala spisovatelka  Zdenka Podhrázská, která jí kryla svým jménem. „Že se to podařilo utajit celých třináct let, považuji za zázrak,“ svěřila se Božena Šimková serveru Aktuálně.cz.  To však zdaleka nebylo vše. Dalších  dvacet let musela usilovat,  aby do titulků k nejpopulárnějšímu Večerníčku všech dob  uvedli  její  jméno.

Dětský major Zeman?

Tím ale přehlídka paradoxů kolem Krkonošských pohádek zdaleka neskončila.  Když Božena Šimková nabídla České televizi po revoluci jejich pokračování, sdělili jí, že na ně nejsou peníze. Možná se ale opět jednalo o politické důvody.  Podle různých názorů tento Večerníček údajně probouzí třídní nesnášenlivost. Ale mnoho diváků na něj nedá dopustit, i když se jedná o jeden z nejkontroverznějších seriálů České televize, který dokonce nemilosrdní kritici nazvali dětským majorem Zemanem.  Jiní se zase obávají, že zatímco socialismus fenomén Večerníčka založil, tak kapitalismus jej může zcela zničit. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Adéla Hofmanová