Připadám si jako balonek nafouknutý vzduchem, který čeká na propíchnutí, přemítá starostka z Náchodska. Alibismus, byrokracie, nekvalitní legislativa, ’krutá“ veřejnost…

Foto: Archiv starostky

Popisek: Starostka Ida Jenková.

ROZHOVOR Starostkou je již třetí volební období a v komunální politice se pohybuje ještě déle. Co ji povolání dalo či vzalo a kde vidí největší úskalí své práce? O tom, ale také o efektivnosti veřejné správy jsme hovořili s Idou Jenkovou (BPP).

V komunální politice se pohybujete již řadu let a třetí volební období jste starostkou. Co vám působení v politice dalo či naopak vzalo?

Na radnici jsem přišla před více než šestnácti lety. Dlouhé působení ve vedení malého města mi dalo profesní, politické, mezilidské a osobní zkušenosti. Mnohými jsem se probolela. Práci pro město jsem si zvolila jako pracovní prioritu. Odpoutala jsem se od velké politiky, politikaření, osobní prosperity. Nejsem členem žádné organizace. Není to návod pro ostatní, je to jen a jen moje rozhodnutí a záležitost mého svědomí. Jediné citelné ztráty, které vnímám, jsou právě v rovině mezilidských vztahů.

Kde vidíte největší nedostatky politiky na komunální úrovni?

V ochotě průběžně pracovat, řešit problémy v souvislostech, nestranně rozhodovat a nést následky i za nepopulární rozhodnutí mimo předvolební období.

Je pravda, že poslední roky potřebnou práci  čím dál více zdržují a zatěžují nekvalitní legislativa, byrokracie, alibismus a formalismus. Vše nahrává povrchnosti, neplnění vypřemýšlených strategií a následným zmatkům a situacím, které neprospívají nikomu.

Připadám si jako balonek nafouknutý vzduchem, jenž se válí po zemi a čeká na trn, který ho propíchne. Rána při jeho prasknutí oživí všechny kolem a každý z nich svým rádoby názorem ví, co by, kdyby, jak by... Následně se opět nepomáhá získat tolik potřebné helium k letu, který dává šanci nadhledu a chuti realizovat. Opět se časem jinak barevný balonek nabobtná vlastním dechem a praskne skrytou nepřízní a nenávistí dřív, než mu pomůže nějaký ostrý hrot.

Jaké jsou vaše politické ambice do budoucna? Ptám se především s ohledem na krajské volby v příštím roce.

Omlouvám se všem, jichž si vážím a kteří mi opakovaně dávají šanci a podporu zkusit opravdovou politiku. Ambice mám, ale ne politické.

A do jaké míry jste spokojena se spoluprací s vládou? Zaznívají totiž i hlasy, že vláda na problémy malých měst kašle. Máte stejný pocit?

Kdyby kašlala, tak bychom  asi zaznamenali nějakou epidemii. O žádné poslední dobou nevím. Ve městě se chovám jako doma. Spoléhám na naše vlastní schopnosti a pracovitost. Samozřejmě že mnohdy, ve větších projektech, je to málo. Chybí-li podpora, pochopení a uznání shora, je to mnohem těžší.

Dlouhodobým problémem veřejné správy je nedostatek financí. Máte představu, kde by se dalo ušetřit? A jak je na tom obec po finanční stránce?

Naše město je finančně zdravé. Dlouhodobě se snažíme hospodařit zodpovědně a průhledně. Neslyšela jsem nikoho, kdo by řekl, že má peněz dost. Nakládáme s tím, co máme. Snažíme se využívat možností a získávat peníze z dotací, prodejů, investic… Není problém ušetřit kdekoli. Otázkou je, kterou oblast oslabíme a možná odsoudíme k živoření. Další zátěží je přenášení  finanční zodpovědnosti z vyšších orgánů na města s odvoláním třeba na rozpočtové určení daní. Zbytečná a mnohdy nepochopitelná nařízení, jejichž dopad k nám dolů zatěžuje nejen pokladnu, ale i náš psychický potenciál, radši nezmiňuji.

Česká ekonomika v prvních třech měsících letošního roku rekordně vzrostla, dokonce nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Pociťujete to nějak pozitivně na příjmech města?

Daňová výtěžnost Police nad Metují je ke konci dubna pod úrovní roku 2013. Momentálně jsme asi 1,5 milionu korun pod očekáváním...

Stále také platí, že obce do 10 tisíc obyvatel by měly z rozpočtového určení daní čerpat více než doposud, a to řádově o dva tisíce korun na obyvatele za rok. Máte představu, jak peníze navíc využijete? Co je v obci nejvíce potřeba?

Současné zastupitelstvo letos v únoru vzalo na vědomí rámcový finanční plán do roku 2018. Obávám se, že ani zmiňované dva tisíce na obyvatele na naše plány stačit nebudou.

Jak jste se svěřila pro naše stránky, v nadcházejících letech byste se chtěla zaměřit na motivaci mladých lidí. Co si pod tím představit? K čemu a jak byste je chtěla motivovat?

Druhé volební období pracuji ve vedení s mladým kolegou. Naše volební sdružení dalo mládí také prioritu. Současnou radu města tvoří čtyři radní do čtyřiceti let, dva do padesáti. Já jim věkový průměr kazím. Snažím se již druhé volební období předávat zkušenosti, dávat šanci k realizaci jejich aktivit. Respektuji rozhodnutí, která občas zcela nekorespondují s mými názory, ale s potřebami a názory mládí ve městě.

Mladí zastupitelé se v poslední době velmi zviditelnili, když jsme podpořili jejich projekt oživení dlouhá léta zarostlého prameníku Julinka na náměstí. Sami vypřemýšleli, sami odpracovali, sami sklízejí libost i nelibost mnohdy „kruté“ veřejnosti. Zažívají potřebnou školu veřejného života a já se těším, že budu předávat město těm, kteří chtějí, umějí a už taky něco dokázali.

Kateřina Synková

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš