Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Neuvěřitelné finále. Od zjištění, kdo je skutečná matka Boženy Němcové, nás dělí jen… peníze. Jde prý o 200 tisíc

20.02.2020
Neuvěřitelné finále. Od zjištění, kdo je skutečná matka Boženy Němcové, nás dělí jen… peníze. Jde prý o 200 tisíc

Autor: ČT

Popisek: Život Boženy Němcové byl natolik dramatický sám o sobě, že filmaři se dosud soustřeďují spíše na něj, než na záhadu jejího zrození… Lenka Vlasáková v titulní roli polohraného dokumentárního filmu Obrazy ze života Boženy Němcové, který natočila ČT v roce 2012 a znovu uvedla k výročí narození, za nějž je považován ten sporný rok 1820

Když respektovaná literární historička Helena Sobková dlouhá léta zkoumala dokumenty, týkající se života uctívané spisovatelky Boženy Němcové, dospěla k přesvědčení, že se nenarodila v roce 1820, jak se učí ve školách, ale nejméně o tři roky dříve. Zabývala se rovněž otázkou, zda jsou oficiální rodiče spisovatelky těmi skutečnými. A dospěla k překvapivému závěru. Podle ní mohla být její biologickou matkou sestra kněžny Kateřiny Zaháňské, okouzlující Dorothea... Pokračování z 16. února.

Vzhledem k tomu, že se jí, na rozdíl od prokazatelných nesrovnalostí, týkající se data narození Němcové, nepodařilo dosud nalézt nezpochybnitelná fakta, na konci své knihy, nazvané Tajemství Barunky Panklové, konstatuje, že je nutné v badatelské práci pokračovat. Odkazuje přitom případné následovníky na dvě ženy, přičemž pátrání po nich je dosud bezvýsledné. První z nich je Barbara Hauptmannová, u níž mohla být Barunka jako nemanželské dítě uschována před adopcí, zatímco Anna Katharina Mayerhausenová mohla být důvěrně obeznámena s okolnostmi jejího narození. A podle ní by za námahu stálo i důkladné prostudování pozůstalosti Karla Clam-Martinice, jenž připadá v úvahu jako otec tohoto dítěte.

 

Kniha Heleny Sobkové vyšla několikrát a populární je stále

Připomeňme také, že Helena Sobková, kterou zaujala hypotéza některých historiků, že by matkou Barunky Panklové mohla být samotná Kateřina Zaháňská (známá jako kněžna z Babičky), tuto možnost nakonec vyvrátila.

 

Místo Kateřiny Dorothea?

Našla totiž důkaz, že kněžna již nemohla mít po porodu své jediné dcery v lednu 1801 další dítě, ačkoliv po něm velmi toužila. Příčiny blízkého vztahu kněžny k malé Barunce a důvody péče a zájmu o její výchovu tak je třeba podle ní hledat někde jinde. Další pátrání tak přivedlo Helenu Sobkovou až k nejmladší sestře kněžny, Dorothee (její podobiznu jsme již publikovali - byly si opravdu hodně podobné; viz odkaz na článek dole). Ta se již v šestnácti letech provdala za hraběte Edmonda Périgorda, avšak manželství nebylo příliš šťastné. Mimo jiné proto, že se zaměstnaný hrabě často zdržoval mimo domov a udržoval poměr s jinými ženami. Manželská krize vyvrcholila, když se okouzlující Dorothea ve Vídni seznámila s hrabětem Karlem Clam-Martinicem. Byla natolik zamilovaná, že opustila i své děti a byla rozhodnuta se rozvést. Jenže se s milencem, patrně pod značným tlakem rodiny, všemožně se snažící zabránit skandálu, nakonec rozešla a pokorně se vrátila se k manželovi.

 

Chybí jen důkazy

Z dochované korespondence mezi příbuznými Dorothey (především její matky) ovšem vyplývá, že právě v té době Dorothea otěhotněla a otcem dítěte byl s největší pravděpodobností Martinic. Podle řady indicií se nemanželské dítě mohlo narodit začátkem února roku 1817, Sobková však uznává, že zatím nejsou k dispozici jasné důkazy, kde a kdy přesně se tak stalo. Nicméně upozorňuje, že také v případě Němcové se uvádí únorové datum narození. Tyto okolnosti samozřejmě nedokazují, že by její matkou byl někdo jiný než Terezie Panklová, avšak některé další podporují teorii, že se kněžna Zaháňská postarala o to, aby bylo nemanželské dítě její sestry adoptováno, přímo pod jejím dohledem a v její blízkosti.

 

 

Ať byla dcera pradleny a kočího, anebo šlechtický levoboček - Božena Němcová je jako spisovatelka i inspirujcí osobnost stále ´živá´

Velká dáma z podzámčí?

Jistě není náhodné, že se s datem narození Boženy Němcové podle potřeby různě manipulovalo a především, že se jako dcera pradleny a kočího dočkala nebývalých výsad. Na zámku, patřícímu kněžně Zaháňské v Chvalkovicích, se jí dostalo vzdělání a výchovy panských mravů. Dospívající nápadně krásná dívka se mezi svými vrstevníky dokonce těšila pověsti velké dámy. „Zdá se, že výchova Barunky na zámku byla uskutečněna z rozhodnutí kněžny Zaháňské. Z období chvalovického zřejmě pochází i domnělý portrét sedmnáctileté Barunky od neznámého malíře, který představuje dospívajícího dívku, podle ustrojení k nerozeznání od zámeckých slečen,“ konstatuje autorka. Připojuje rovněž další a další zvláštní náhody.

 

 

Kromě osvětlení záhady jejího původu nám také chybí ´velký film´ o této výjimečné ženě, nejen dokumenty a hrané polodokumenty, jako je právě tento - Obrazy ze života Boženy Němcové. Ten měla v úmyslu natočit Věra Chytilová, bohužel, nenašly se peníze 

Podle dochovaných svědectví měla například Terezie Panklová požadovat po lékárníkovi, aby účet za léky, které potřebovala pro nemocnou Barunku, zaslal vrchnosti na zámek. Později po kněžně zase chtěla pro tuto nejstarší dceru svatební výbavu. Ta jí nakonec darovala zlaté náušnice. Žádnému jinému potomku Panklových se takové přízně nedostalo. 

Neuvěřitelné finále

Když Helena Sobková svoji knihu v roce 1982 vydala, nabádala své následovníky, aby pokračovali v bádání. Zdůrazňuje přitom, že hledání pravdy není samoúčelné a mělo by se stát prostředkem pro hlubší poznání osobnosti této výjimečné ženy. Je přesvědčena, že vliv prostředí sehrál v případě Němcové závažnou úlohu.

Dnes by však stačilo k zjištění, kdo jsou skuteční biologičtí rodiče spisovatelky, provést pouze potřebné testy DNA a první z nich již byly dokonce provedeny. Jako neuvěřitelná se ovšem jeví aktuální zpráva, že na dokončení těchto testů chybí peníze. Je to náhoda? Anebo ti, kdo o výsledku bádání rozhodují, také došli (podobně jako v případě T.G. Masaryka), k závěru, že česká veřejnost není na pravdu připravena.

Vložil: Adéla Hofmanová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace