Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Panklová ji bila a pokořovala, v manželství plakala hořké slzy... Nekonečné utrpení Boženy Němcové a matkou vnucený sňatek. Nebo macechou?

16.02.2020
Panklová ji bila a pokořovala, v manželství plakala hořké slzy... Nekonečné utrpení Boženy Němcové a matkou vnucený sňatek. Nebo macechou?

Foto: ČT / repro

Popisek: Tragický i dramatický osud spisovatelky přitahuje filmaře: Lenka Vlasáková v titulní roli polohraného dokumentárního filmu Obrazy ze života Boženy Němcové, který natočila ČT v roce 2012 a znovu uvedla k výročí narození (ten sporný rok 1820)

Mlžení kolem skutečného data narození Boženy Němcové naznačuje, že se někdo usilovně snaží skrývat její skutečný původ. To, že se nenarodila v roce 1820, ale o několik let dříve, prokázalo již několik historiků, především s ohledem na nesrovnalosti, týkající se její školní docházky. Historička Helena Sobková ovšem zjistila ještě další indicie, prozrazující, že řada tajemných otázek se týká i jejich údajných rodičů Jana a Terezie Panklových.

A není zdaleka sama. To, že mezi Barborou Panklovou a její matkou Terezou panoval nápadně chladný vztah, zmiňuje i řada dalších publikací, věnovaných Boženě Němcové. Ostatně, skutečnost, že malá Barunka měla podstatně raději babičku než vlastní matku, nejlépe dokumentuje nejslavnější dílo Boženy Němcové. Podle některých svědectví matka svoji nejstarší dceru bila a ponižovala. Tím více prý hrdá a svéhlavá dívka milovala otce, jenž ji nikdy nepokořoval.

 

 

V polohraném dokumentu ČT Obrazy ze života Boženy Němcové hraje jejího muže Martin Myšička

Hořké to slzy

Vztahu Barunky s matkou věnuje ve své knížce Tajemství Barunky Panklové Helena Sobková celou kapitolu, nazvanou „Proč nemilovala matka svou nejstarší dceru?“ Mimo jiné zmiňuje, že se matka Terezie Panklová své dcery chtěla co nejdříve zbavit, a tak ji proti její vůli našla ženicha, mnohem staršího muže. Mimochodem, i v tomto případě narážíme na další problém, týkající se skutečného data narození Boženy Němcové. Jan Němec se narodil v roce 1805, a tak byl v té době nejméně o patnáct let starší než Barbora Panklová. Pokud se ovšem, jak všechny indicie ukazují, narodila již o tři roky dříve, pak byl její ženich starší o celých osmnáct let! Nedobrovolnému sňatku předcházely mnohé scény s rodiči a sama Němcová se později své sestře Adéle, kterou známe z Babičky, svěřila: „Adélo, v osmi dnech svého manželství plakala jsem první své slzy - hořké to slzy. Jak krásným, jak nádherným představovala jsem si žití po boku milovaného muže, leč ten život mně určen nebyl.“

 

Matka, nebo macecha?

O mnohém také vypovídá skutečnost, že se matka svatby své nejstarší dcery nezúčastnila a poté ji navštívila pouze jednou, když hrozilo, že se manželství rozpadne. Její odtažitý vztah se projevil i v době, kdy Němcové zemřel její milovaný syn Hynek, tedy první vnuk Terezie Panklové. Ani tehdy svoji dceru nenavštívila, ani ji nepozvala k sobě. Na základě odtažitého chování matky k dceři Sobková dospěla k přesvědčení, že více než o vztah mateřský se v tomto případě jednalo spíše o vztah macešský. A samozřejmě také připomíná, že Němcová měla lepší vztah s babičkou, a když přijela do Vídně, vyhledala její hrob.

 

 

V televizním zpracování románu J. Š. Baara Paní komisarka Vlčí halíř (1975) hrála spisovatelku Jana Březinová. Radoslav Brzobohatý na snímku jako její manžel, foto ČT

Je vše úplně jinak?

Na otázku, zda je Barunka skutečně dcerou Terezie Panklové, si pomáhá i odkazy v díle Boženy Němcové. V povídce Chudí lidé se zabývá problémem, zda může mít matka stejně ráda adoptované dítě jako svoje vlastní. A pochyby o tom, zda byli Johann a Terezie Panklovi skutečnými rodiči, podporují i další okolnosti. Je skutečně reálné, že jsou otcem a matkou mimořádně literárně nadané a moderně uvažující a chovající se spisovatelky panský kočí a pradlena? Nemluvě o tom, že sňatek uzavřeli až po narození Barbory, v srpnu 1820. Jenže zde se zase dostáváme k zásadnímu problému. Pokud se Němcová narodila v roce 1817, pak by se její oficiální rodiče vzali až tři roky poté. Nebo bylo vše úplně jinak? I když se řada odborníků shoduje, že už se nejspíše pravdu nikdy nedozvíme a že není rozhodující, kdy se Němcová narodila a kdo byli její rodiče, Helena Sobková dospěla k překvapivému vysvětlení. A vůbec se nelze divit, že se mnohým nelíbí.

Pokračování

Vložil: Adéla Hofmanová