Proč se stále tutlá pravda o Boženě Němcové? Největší odbornice na její životopis narazila na tajemné otázky
13.02.2020
Foto: Facebook
Popisek: Tajemství Barunky Panklové. Útlá knížka Heleny Sobkové vyšla u nás třikrát, naposledy v roce 2008
Minulý týden se v některých českých médiích objevily pořady a články, věnované údajnému dvoustému výročí narození Boženy Němcové. Česká televize i Český rozhlas uvedly pár starých inscenací a dokumentů, avšak kolem důležitého mezníku našlapovaly opatrně. Přes dosud zjištěná fakta, dokazující, že se jedna z národních ikon rozhodně nenarodila 4. února 1820, je ve školních učebnicích i oficiálních dokumentech toto datum stále uváděno.
Jak jsme nedávno připomněli, k odborníkům, kteří jsou o jiném datu narození Němcové přesvědčeni, patří i literární historička Helena Sobková. Ta se dokonce přiklání k názoru, že se Barunka Panklová narodila již o tři roky dříve! Je přinejmenším zajímavé, že tato respektovaná odbornice, která se životopisu Boženy Němcové věnuje dlouhá léta, v poslední době nedostala prostor, aby mohla o závěrech svého náročného bádání informovat veřejnost.
Spisovatelka Helena Sobková na besedě se čtenáři v říjnu 2016 v knihkupectví a antikvariátu Fryč na Liberecku, foto repro
Tajemství Barunky Panklové
Také další okolnost je zajímavá. Publikace Heleny Sobkové, nazvaná tajemství Barunky Panklové – Portrét Boženy Němcové, vyšla naposledy v roce 2008. Když jsem ji chtěla získat, musela jsem pátrat v antikvariátech. Výsledek stál však za to. Zatímco dosud odvážnější informace jen okrajově naznačují, že datum narození Němcové nesedí, v útlé knížce jsem se konečně dozvěděla proč. Doslova mě šokovala zjištění, jak usilovně byla skutečná pravda o narození a původu spisovatelky falšovaná a zkreslovaná a že značné nejasnosti panují také kolem jejích údajných rodičů. Nemluvě o tom, že o svém životě podle všeho mlžila i sama Němcová.
Tajemné otázky
Helena Sobková připomíná, že se o skutečném datu narození uctívané spisovatelky vedou diskuse a polemiky již od začátku minulého století, avšak stále zůstává několik otevřených, až tajemně působících otázek. Jedna z nich se zamýšlí nad tím, proč se samotní oficiální rodiče Panklovi datem narození své dcery neřídili. Po dobu její školní docházky byl totiž vykazován rok narození 1817. A právě nejasnosti, týkající se školní docházky, jsou pro určení skutečného data narození Barbory Panklové zásadní. Zatímco sama Němcová ve svých autobiografických záznamech uvádí, že do školy začala chodit jako šestiletá, podle rodného listu by musela školní docházku zahájit ve svých třech nebo čtyřech letech! Sobková připomíná, že v té době již platil zákon Josefa II., stanovující povinnou školní docházku od šesti do dvanácti let. „Zdá se proto nepochopitelné, z jakého důvodu by byla Terezie Panklová (matka B.N.) proti všem zvyklostem posílala dceru tak předčasně do školy, která byla navíc hodinu cesty vzdálená od Ratibořic,“ konstatuje autorka a dodává: „Při studiu školních záznamů Barbory Panklové poznáváme, že učitelé nikde nevykazovali jako rok jejího narození rok 1820, ale počítali věk žákyně tak, že odpovídal narození v roce 1818 nebo spíše 1817. Rok 1817 byl dokonce třikrát uveden jako rok jejího narození.“
Do školy od tří let?
Aby byly různé, léta přetrvávající spekulace vyvráceny, musela autorka prostudovat mnoho dokumentů. Mimo jiné školní záznamy o školní docházce Barunky Panklové, nacházející se v Muzeu Boženy Němcové v České Skalici. V sedmi z patnácti školních knih nalezla jméno Barbory Panklovy. V jedné z nich je v rubrice „odkud dítě navštěvuje školu“ uveden rok 1823, tedy by žákyně měla podle dosud uváděného data narození pouhé tři roky! Autorka také objevila záznamy, dokazující, že také ostatní Panklovy děti (Jan, Josef, Konstancie, Marie, Adelheit a Gustav) začaly chodit do školy až v šesti letech.
Na závěr kapitoly, věnované školní docházce Barbory Panklové, tak Helena Sobková dochází k závěru: „Školní knihy nesou zároveň stopy toho, že Terezie Panklová buď neuměla nebo nemohla podat přesné informace o době narození Barunky, z čehož vyplývá, že narození dítěte bylo obestřeno tajuplnými okolnostmi.“
Pokračování
Vložil: Adéla Hofmanová