Mívám chuť zahodit klíče od radnice do kanálu, říká starostka Hronova

Foto: Miroslav Pavelka

Popisek: Starostka Hana Nedvědová je v čele Hronova už 15 let

NA NÁVŠTĚVĚ U HANY NEDVĚDOVÉ Starostka Hana Nedvědová se narodila 24.10. 1965 v Náchodě. Do Hronova přišla s rodiči, když ji byly tři roky. Vystudovala Střední ekonomickou školu v Náchodě a přestože měla dobrý prospěch, tehdejší „režim“ ji nedovolil dál se vzdělávat. Už v „devatenácti“ se proto vdala a založila rodinu. Ke studiu se vrátila až později. Na vysokou školu se zaměřením na komunikaci ve stání správě, nastoupila v Hradci Králové až nedávno. A v loni v červnu ji ukončila státnicí.

Úřednice, vychovatelka, moderátorka v rádiu… 

Po mateřské dovolené, ve druhé polovině devadesátých let, nastoupila Hana Nedvědová do hotelové školy v Hronově, kde pracovala v kanceláři a později i jako vychovatelka. „V roce 1995 mě kamarádka jen tak „z hecu“ přihlásila do konkurzu Rádia Metuje, kde hledali moderátorky. A tam jsem ještě s jednou kolegyní uspěla,“ vypráví o začínající kariéře v rádiu Nedvědová. Ovšem v roce 1998 přišli parlamentní volby a s nimi politické mítinky. A moderátory Rádia Metuje začali oslovovat politici, aby jim jejich akce moderovali. Nedvědová se rozhodla pomoci ODS. „Jeden z mítinků se odehrál i v Hronově, kde mě oslovili, abych za ODS kandidovala v komunálních volbách. S politikou jsem neměla žádné zkušenosti, ale souhlasila jsem. A ze čtvrtého místa kandidátky jsem se dostala až do hronovského zastupitelstva,“ vzpomíná.

… a pak hned starostka města !

Na hronovské radnici byla v roce 1998 zvláštní situace. Starosta i místostarosta už byli ve vyšším věku a nastala potřeba „omlazení“… A když se začala tvořit koalice, tak ODS získala post starosty. Ovšem pod podmínkou, že ho obsadí někým, komu nebude přes „šedesát“. Do zastupitelstva za ODS se tehdy dostali jen čtyři lidé: „Třem pánům bylo šedesát a víc. A mě jen třicet tři. A tak jsem dostala den na rozmyšlenou, zda se chci stát starostkou. A protože mám ráda výzvy, tak jsem do toho šla,“ říká. Tehdy byla úplně nejmladší členkou zastupitelstva města a s politikou neměla žádné zkušenosti. Začátky na křesle starostky byly tedy krušné: „Od některých kolegů jsem to častokrát dostávala pěkně „sežrat“. Ale nevzdala jsem to a spolupráce se zastupiteli a koaličními partnery, byla nakonec dobrá,“ vzpomíná na „křest ohněm“ Nedvědová.

Reforma veřejné správy se jí nelíbí

Starostkou je už patnáctý rok a dobrý pocit z práce ji kazí zejména reforma veřejné správy. V roce 2000 vznikly kraje a zanikly okresní úřady. A tvrdilo se, že vše se děje pro dobro občanů, aby měly na úřady blízko. Realita ale podle Nedvědové, svědčí spíše o opaku: „Například v Hronově jsme měli živnostenský úřad. Pracovnici jsme zaškolili a zařídili ji kancelář výpočetní technikou Podnikatelé byli spokojení, protože měli úřad „po ruce“. Najednou však přišel přípis z ministerstva vnitra, že v obcích typu Hronova, žádné živnostenské úřady nebudou. A kdo podniká, musí jezdit do Náchoda,“ kroutí hlavou starostka. Tím to ale neskončilo: „Za tu dobu co jsem na radnici už nevyřizujeme občanské průkazy ani pasy. A místo, aby se služby lidem přibližovaly, tak jim mizí z města. Štve mě to o to víc, že tehdejší ministr Gross písemně garantoval, že nic z našich úřadů nebude odcházet jinam. A teď vím, že to byly jen plané sliby,“ dodává. Takové chování podle starostky ukazuje na nejednotnost zákonodárců, kteří přinášejí nejistotu do fungování radnic a měst. „Je to jejich chyba, pokud nejsou schopni dohodnout se na jednotném a závazném postupu, který by neškodil a vedl ku prospěchu občanů,“ míní Hana Nedvědová.

Má ráda zpětnou vazbu

Na komunální politice se Haně Nedvědové naopak velmi líbí, že má stále zpětnou vazbu. „S Hronováky jsem v každodenním kontaktu. Když si jdu koupit rohlíky, nebo nesu do čistírny prádlo. A to zda jim něco vadí, se dozvím velmi snadno. Je to zásadní odlišnost od politiky na krajské, nebo celostátní úrovni, kde mám pocit, že někteří kolegové „přicházejí z jiné planety“... A podle toho vypadají zákony, které vymýšlejí a schvalují,“ hodnotí roztrpčeně starostka.

Občas má chuť hodit klíče od radnice do kanálu…

Někdy jsou ale okamžiky, kdy je starostka Hana Nedvědová naštvaná a znechucená natolik, že má chuť „hodit klíče od radnice do kanálu“ a se starostováním skončit. „Ty klíče do kanálu jsem chtěla obrazně hodit ve chvíli, kdy se Česká pošta rozhodla, že u nás nepostaví novou poštu. A to přesto, že si od Hronova koupila za tím účelem i pozemek. Přitom Hronov v roce 2007 osobně navštívil zástupce vedení pošty a tvrdil, že pošta bude. O rok později bylo ale vše jinak. V takových případech mám pocit zmaru. Podobnou situaci totiž nemám sílu ovlivnit,“ říká starostka. Stejně se prý ale cítí v případech, kdy jedná s jakoukoliv státní institucí. „České dráhy, Česká pošta, Povodí Labe, nebo Pozemkový fond. Pokud s nimi něco řešíme, tak to jsou „běhy na nekonečné tratě“. Od Pozemkového fondu jsme chtěli například koupit důležitý pozemek. A stále jsme se dotazovali, zda prodají a nebo neprodají. Každý rok jsme psali znovu a znovu, a oni nám ani neodpověděli! To jednání trvalo sedm let! A to je opravdu tragická zkušenost,“ zlobí se Nedvědová.

O víkendu „utíká“ před lidmi

O víkendech, pokud nemá starostka Hronova zrovna nějaké povinnosti, což ovšem bývá velmi často, snaží se „utéct“ před lidmi. „Chci být sama. A přečíst si třeba knížku. Mám ráda detektivky, ale třeba i červenou knihovnu. Prostě se snažím omezit kontakt s veřejností, abych se zase nějak nabila,“ říká. Jako dobrý způsob odpočinku bere i setkání s přáteli, společné výlety a dámské jízdy. „Někdy ale relaxuju a zároveň se přitom hroutím,“ říká se smíchem. To se děje například při sledování sedm hodin trvajícího zápasu v Davis cupu. A nebo při hokeji, když Češi hrají na mistrovství světa. „Letos to napětí při hokeji, ale moc dlouho nevydrželo. A tím pádem to nebylo ani moc zajímavé,“ povzdechla si nad výkonem našich hokejistů starostka.

Nechce létat za vnoučaty na Nový Zéland

Hana Nedvědová má dceru Hanu (28), která žije v Praze a studuje na Univerzitě Karlově obor určený budoucím diplomatům. „Dcera má přítele z Nového Zélandu a tak doufám, že jako babička nebudu jednou létat na Nový Zéland, abych pohlídala vnoučata,“ směje se. „Oni ale slibují, že zůstanou v Čechách, a tak doufám, že to tak bude,“ dodává. Má však i dalšího potomka, a to syna Jiřího (27), se kterým otěhotněla krátce poté, co si z porodnice přivezla dceru Hanu. „Jiří dnes podniká a věnuje se obchodu s náhradními díly na auta. Jsem ráda, že se mu daří,“ dodává spokojeně.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.