Jičínské Nové Město si zaslouží své jméno, získalo obří investice na rekonstrukce. Nové u nich bude snad všechno
19.12.2017
Foto: kraj Královéhradecký
Popisek: Nové Město
Nové Město se změní. Důležitá jičínská sídelní čtvrť se dočká investic z rozpočtů Jičína, Královéhradeckého kraje i jiných subjektů. Náklady za již jisté projekty přesáhnou 100 milionů korun a další projekty jsou v přípravě. Pojďme shrnout všechno, co Nové Město čeká, co je naopak ještě nejisté i to, co již probíhá.
Projekt Ruská – Poděbradova bude jedna z nejnákladnějších stavebních akcí, které v příštích třech letech přijdou. Půjde o celkovou rekonstrukci průtahu od křižovatky Aris, kde nyní sídlí Městský úřad Jičín, až po jižní přípojku na obchvat. Hovoříme o více než kilometrovém úseku. Náklady si rozdělí Královéhradecký kraj a město Jičín, a to přibližně rovným dílem. Je to dáno tím, že krajský rozpočet pokryje přestavbu samotné pozemní komunikace a přeložky inženýrských sítí, zatímco město uhradí chodníky a zařízení občanské obslužnosti, tudíž cyklostezku, zelené plochy, místa pro parkovací stání, dešťovou kanalizaci a podobně. Předběžný odhad nákladů činí asi 80 milionů Kč, přičemž kraj a město, jak bylo řečeno, zhruba „půjdou na půl“. Co se týká termínu realizace, otázkou tedy je nikoli jestli, nýbrž kdy stavební práce začnou.
Na věci se pracuje
„Předpokládaný termín územního řízení by mohl být v první polovině příštího roku,“ vysvětluje místostarosta Mgr. Petr Hamáček. „Následné projektování pro stavební povolení už by nemělo být tak náročné. Zásadní smlouvy, například s dodavateli a provozovateli sítí, už budou vyřešeny. Věřím, že v roce 2019 by mohlo být na světě stavební povolení,“ dodává.
Tři kruhové křižovatky
V koridoru vzniknou tři kruhové křižovatky, a to u bývalého Arisu (křižovatka ulic 17. listopadu a Ruská), na křížení ulice Ruská a nábřeží Irmy Geisslové a také u obchvatu, kde nyní je nepřehledné křížení ulic Poděbradova a U Tržiště. Parkovací stání budou zřízena po celé délce koridoru a nové parkoviště vznikne u Základní školy Poděbradova. Při rekonstrukci komunikace budou odstraněny dlažební kostky, které jsou nyní skryty pod asfaltovým povrchem a jako podklad jsou nevhodné. Bude použit „tichý asfalt“, tedy asfalt s pryžovou příměsí, který sníží hlučnost provozu o šest až sedm decibelů.
Protihluková stěna
K tomuto rozsáhlému projektu se napojují další, více či méně související záměry. Například se jedná o protihlukovou zeď, která v minulých měsících vyrostla při jižním okraji Nového Města u obchvatu. Výstavba se mohla uskutečnit díky studii, jež hodnotila, zda jsou v místě překročeny hygienické limity. Měření se konala opakovaně.
Měření hluku na několikátý pokus
„Bylo to těžké období. Těžko se mi přistupovalo k výsledkům testů,“ vzpomíná Josef Dvořák, jičínský zastupitel a bývalý radní Královéhradeckého kraje, který má hlavní podíl na tom, že měření hluku se uskutečnilo několikrát a že nakonec bariéra vznikla. „Měření sice ukazovala, že zde lidé bydlí v nesnesitelném hluku, ale že hodnoty jsou těsně pod potřebným limitem. Navštěvoval jsem pracoviště krajské správy ŘSD s tím, že doprava je stále intenzivnější a zkouška se musí opakovat. Jsem rád, že ŘSD nakonec přistoupilo na podrobnější, nákladnější variantu měření. Osobně jsem u něho byl. Někteří občané dokonce svolili, že měřící zařízení mohou být umístěna v místnostech jejich domovů. Mohli jsme potom jen doufat, že to vyjde. Naštěstí vyšlo,“ vzpomíná Josef Dvořák. U silnice I/35 tak vyrostla stěna ze železobetonových sloupů o délce 584 metrů.
Problémy s vodou
Výstavba zdi souvisí i s odvodem dešťových vod. Protože jihozápadní cíp města leží v rovině, vláha se zde zdržuje. V roce 2007 se přepokládalo, že by za koncem Poděbradovy ulice mohla vzniknout tzv. vsakovací jáma a deště by byly sváděny do ní. Projektování tehdy poukázalo na neuskutečnitelnost záměru. Půda v oblasti má totiž vysoký podíl jílové složky, a proto by se voda do ní nevsakovala. Náhradní řešení počítalo s odvodem do potoku Porák, zde však bylo nutné vykoupit pozemky. Ty město již má a projektová dokumentace je nyní připomínkována městským úřadem.
Komplexní opravy silnic
V roce 2018 se řada ulic na Novém Městě dočká nové podoby. Již v roce 2015 započaly stavební práce na obsáhlém projektu Technická vybavenost Lidické náměstí – východ. Složitý název, který v sobě nenese nic menšího než komplexní opravu ulic. V roce 2011 Ing. arch. Jiří Zídka zpracoval regulační plán, který dal obecnou představu podoby ulic v sousedství Lidického náměstí. Na tomto základě vznikla projektová dokumentace.
Hotovo do léta 2018
Nyní je zimní útlum, a tak stavební úpravy zůstaly v jisté rozpracovanosti, avšak v žádném případě nejde o konečný stav. Do této chvíle byly nově vybudovány téměř všechny inženýrské sítě, část ulice Dlouhá, Luční a Sokolovská. V roce 2018 bude zkompletována přestavba ulice Sokolovská a Luční v úseku od Lidického náměstí po ulici Dlouhou a uskuteční se práce v ulici Pod Koželuhy v úseku Luční – Příční, dále v severní a také v ulici Příční. To vše by mělo být hotové v polovině roku 2018. Náklady budou okolo 18 milionů Kč včetně DPH. Jde o první etapu projektu Technická vybavenost Lidické náměstí – východ.
Sloučením se ušetřilo
Zcela jiným projektem, též z ranku opravy ulic, je rekonstrukce okolo bloku bývalého ARISu. Město mělo v plánu zde provést několik stavebních úprav, a jelikož jde o jednu lokalitu, Rada města se rozhodla tyto práce sloučit do jedné zakázky a vypsat souhrnné výběrové řízení. V tomto „balíku“ tak najdeme vybudování parkoviště u ARISu, výstavbu vnitrobloku za domy č. p. 49 – 52 na nábřeží Kpt. Jaroše, rekonstrukci nábřeží Kpt. Jaroše včetně zřízení cyklostezky a opravu chodníku v ulici 17. listopadu před ARISem i před novostavbou Tamlovka. Pokud se tyto záměry sečtou, vznikne jedna z největších investic roku 2018 – odhad nákladů činí 12,75 milionu Kč. Výběrové řízení město chce vypsat hned na počátku roku. Nové parkoviště ARIS bude mít 91 parkovacích stání, z toho 4 budou pro hendikepované občany. Vnitroblok u nábřeží Kpt. Jaroše spočívá v rekonstrukci ulice a vybudování 28 parkovacích stání, z toho 2 by byly pro hendikepované. Pro samotné nábřeží Kpt. Jaroše je zpracována projektová dokumentace na rekonstrukci vozovky a výstavbu cyklostezky, jež propojí zrealizované části v roce 2014 a 2016. Chodníky v ulici 17. listopadu jsou ve špatném stavu, a to jak u ARISu, tak před novostavbou Tamlovky, proto je třeba je zcela přebudovat.
Odpočinková zóna Cidlina
Ze všech záměrů, které článek rozebírá, je Odpočinková zóna Cidlina z nich tím nejvíce nejistým. Myšlenka oživit, zpřístupnit a lépe využít oblast o rozloze necelých 8,5 hektarů u řeky se zrodila okolo roku 2000, nicméně do širokého povědomí veřejnosti se dostala zhruba v roce 2006. Tehdy však byly představy o tom, že výstavba odpočinkové zóny záhy započne, liché, neboť město nebylo vlastníkem potřebných pozemků. Záležitosti vlastnictví dodnes nejsou zcela vyřešené, nyní je dokončován poslední převod se Státním pozemkovým úřadem. Probíhá jednání s církví o směně pozemků, na které je však uzavřena smlouva o smlouvě budoucí.
Neúspěšná žádost o podporu
Odpočinková zóna jako celek má značné finanční nároky. Pokud by ji město mělo realizovat celkově, hrubé odhady hovoří o ceně přes 60 milionů Kč. Jičín se již dvakrát ucházel o dotaci z Nadace Proměny Karla Komárka, a to v letech 2015 a 2017, ale neúspěšně. V celorepublikové soutěži, kterou nadace vypisuje ob rok, může uspět pouze jeden záměr.
Odpočinková zóna Cidlina je specifická tím, že existuje pouze ve studii. Není pro ní zpracován projekt. Panuje tedy pouze obecná koncepce, jaký by měla mít charakter. Především se hovoří o vzniku pobytové louky s odpočinkovými prvky, jako je nyní u Šibeňáku – až na to, že v tomto případě jde o výrazně rozlehlejší prostor. Hovoří se rovněž o nové zástavbě a samozřejmě o výše popsaných prvcích, tedy o přesunutí vedení vysokého napětí a zbudování silniční propojky. Projektová dokumentace ani architektonická studie však nejsou, poněvadž zpracování obojího by bylo součástí dotace od Nadace Proměny. Pokud se Jičín rozhodne projekt realizovat z vlastních prostředků, ať po částech či komplexně, musí je nejprve z vlastních prostředků vypracovat. Jinak řečeno, město jako investor by potřebovalo mít detailní podklady o podobě a způsobu výstavby odpočinkové zóny.
K realizaci musí dojít
„Byla bych ráda, aby se záměr neodložil. Uvítali bychom, kdyby se začal realizovat po krocích. Po neúspěchu s dotací jsme si řekli, že by bylo vhodné zpracovat projektovou dokumentaci, která by ukázala, co přesně by v odpočinkové zóně mohlo být,“ doplňuje Ing. Štěpánka Kolcová z oddělení dotací Městského úřadu Jičín.
Zdroj: Tisková zpráva
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb