Těžební limity musejí být prolomeny, jinak prý hrozí krize. Odborníci vyslali vládě jasný vzkaz

Foto: Archiv PL

Popisek: uhlí, ilustrační foto

Jak je na tom české teplárenství? „Zašlapané do kouta s nejistou budoucností,“ zaznělo na nedávné konferenci Dny českého teplárenství a energetiky. Hlavní téma se točilo kolem otázky těžebních limitů uhlí, bez kterého zanikne řada tepláren a miliony lidí se mohou ocitnout bez tepla. ParlamentníListy.cz zmapovaly podrobněji vystoupení jednotlivých odborníků a byznysmenů z oboru.

Během Dnů teplárenství a energetiky, které se nedávno konaly v Hradci Králové, se v rámci kulatého stolu debatovalo také o uhelné energetice. Své příspěvky přednesly přední kapacity v oboru, a to jak ze státní správy, tak z oblasti poradenství i samotní byznysmeni.

Tématem debatního kulatého stolu, který moderoval Josef Fiřt z poradenské a konzultační společnosti Euroenergy, bylo „uhelné teplárenství a energetika“. Celá diskuse se víceméně točila kolem zásob uhlí a možnosti tzv. prolomení těžebních limitů. Panelisté se shodli na potřebě jít v těžbě uhlí za současné limity, jinak by podle nich mohla přijít velká krize.

Jedničkou pro teplo je jednoznačně uhlí

Po úvodním slovu moderátora Josefa Fiřta, který vyzdvihl význam českého teplárenství v Evropě, se slova ujal poradce ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Vladimír Vlk. „Za poslední rok, kdy ministerstvo vede Jan Mládek, začali jsme se vehementně teplárenství věnovat, protože do té doby bylo teplárenství v rámci státní správy zanedbané. Druhá je pak otázka, která se řeší už hrozně dlouho, a to je otázka limitů těžby uhlí. Teď určitě z mých úst neuslyšíte, jestli se mají nebo nemají limity prolomit. To je politické rozhodnutí a je to zcela v rukou politiků,“ sdělil Vlk.

„Chci jasně potvrdit, že dominantní roli v teplárenství hraje a hrát bude hnědé uhlí,“ podotkl Vladimír Vlk.

Kdysi jsme si mysleli...

Jan Vondráš z poradenské a konzultační společnosti Invicta Bohemica hned v úvodu svého příspěvku konstatoval, že české teplárenství se bez hnědého uhlí neobejde, o tom už jsme podle jeho slov přesvědčeni všichni. „V dobách Pačesovy komise to bylo vnímáno trošku jinak, že nahradíme polovinu potřeby hnědého uhlí přestavbou za zemní plyn, biomasu a další alternativy. To se zjevně nestalo. Nezaznělo ale ještě to, že teplo, které potřebují všichni, na rozdíl od jiných komodit nemůžeme dovézt. Dovezeme elektřinu, plyn, pomeranče nebo banány, ale teplo musíme vyrobit v místě budoucí spotřeby či nejdále pár desítek kilometrů od toho místa,“ upozornil Vondráš.

Připomněl také, že pokud někdo mluví o tom, že bychom ve věci energetiky a teplárenství měli naslouchat tomu, co si přeje Evropská unie, mělo by se mít na paměti, že Lisabonská smlouva něco takového nezná. „Podle ní je energetický mix svrchovaným právem každé členské země. Je naším právem si svoji energetickou koncepci, postavenou na vlastním palivu, vytvářet sami,“ podotkl Jan Vondráš.

Náhrada prostě není

Svým názorem na problematiku následně přispěl Václav Daněk, předseda správní rady firmy Ridera, která od roku 1991 obchoduje s uhlím, koksem a dalšími palivy. „Reprezentuji obchodní společnost, která je na trhu pevných paliv 24 let v šesti zemích. Prodali jsme už 16 milionů tun černého uhlí. Náš letošní obrat je tři a půl miliardy korun,“ představil se Daněk.

„Čím by se tuhá paliva dala nahradit? Náhrada za hnědé uhlí příliš není. Není v okolí a není ani jiný zdroj energie. Můžeme říci, že to bude plyn, ale tam je zase nejistá geopolitická situace. Stejně tak u ropy jsme zažili, že byla od dvaceti dolarů za barel až po sto dvacet dolarů. Není to také příliš bezpečná zóna. Navíc naše české hnědé uhlí je velmi kvalitní, má vynikající výhřevnost. Dokonce je srovnatelné s dobrým černým uhlím. To uhlí nemá konkurenci,“ řekl Václav Daněk.

Předseda dozorčí rady společnosti Severní energetická Jan Dienstl hovořil, jak sám předeslal, mnohem úderněji. „Čas už hoří. Nejde jen o prolomení limitů nebo o těžbu, která bude či nebude. Je to o tom, zda budou zdroje schopné dostat kontrakt na deset, patnáct, dvacet let. Je mi strašně smutno z toho, jak se dnes teplárenství cítí. Cítí se jako někdo, kdo je zašlapaný do kouta, úplně stejně jako uhelné společnosti a jako těžba uhlí. Mám pocit, že teplárenství by se mělo rozvíjet, investovat do nových ekologických technologií, do lidí a tak dále. Nic z toho se neděje. Pokud máme dát teplárenství perspektivu a lidem, kteří v tom pracují, musíme jim dát surovinu a tou je hnědé uhlí,“ řekl Dienstl.

Politici si musí uvědomit, o co jde

„Udělejme společné silné prohlášení, aby si politici uvědomili, o co jde. Politikům se nedivím v tom, proč nechtějí rozhodnout. Jejich pohled je čtyřletý jako volební období. Ano, během čtyř let se nestane nic. Uhlí bude, teplárny budou, teplo se bude vyrábět. Ale když se nerozhodne o tom, jak to bude dál, příští vláda a možná ta další už to nebude moci vyřešit, už nebude možné se vrátit zpátky, protože nebudou prolomené limity, a kvůli tomu už tu nebudou teplárny. Ano, můžeme teplo dovážet, můžeme dovážet třeba německé housky nebo párky, můžeme dovážet všechno. Ale otázka zní proč? Houska stojí tři koruny, a když ji dovezete z Německa, tak ty tři koruny jdou do Německa. Jsou-li to naše housky, všechny peníze zůstanou tady. Nevidím jediný důvod, proč bychom se měli stydět za to, že si z vlastního uhlí vyrábíme vlastní teplo a vlastní energii,“ doplnil rozhořčeně Jan Dienstl.

Z celé debaty vyplynulo, že politici si prý možná mylně představují, že pokud dnes schválíme prolomení limitů, zítra se může začít těžit. Jenže tak to zdaleka není. A současný stav nejistoty může celý systém zlikvidovat. Pokud totiž neexistuje jistota v tom, co v příštích deseti a dvaceti letech bude, podnikatelé ztrácejí chuť investovat a například mladí lidé nevidí perspektivu ve studiu těchto oborů. Což může teplárenské odvětví v Česku zlikvidovat.

Důsledkem by byla nejen vyšší cena

Pokud by se v budoucnu zajištění dodávek tepla řešilo dovozem uhlí, zásadním způsobem se to promítne do výsledných cen. A to nejen z důvodu, že import výrazně cenu uhlí zvýší, ale rovněž proto, že hnědé uhlí v okolních státech zdaleka nedosahuje takové kvality jako v České republice. Surovina z tuzemských ložisek má totiž vyšší výhřevnost.

Důsledkem celého procesu by navíc mohly být nejen vyšší ceny, ale zároveň ztráta energetické bezpečnosti České republiky. Podle diskutujících skýtá naději to, že současný ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek má odvahu prolomení dostat na jednání vlády. Jak ale rozhodne Sobotkův kabinet, předvídat nelze.

Radim Panenka

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš