Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jako by slušní lidé byli těmi na okraji společnosti, povzdechl si starosta Nového Bydžova, podle něhož romská strategie nutně naštve majoritu

27.04.2015
Jako by slušní lidé byli těmi na okraji společnosti, povzdechl si starosta Nového Bydžova, podle něhož romská strategie nutně naštve majoritu

Foto: ods.cz

Popisek: Starosta Pavel Louda

ROZHOVOR Ačkoliv se radnici v Novém Bydžově na Královehradecku podařilo v uplynulých letech potlačit problém s nezaměstnaností, tak jako vše, má i tato mince svoji druhou stranu. Nabídka pracovních míst předčila poptávku a firmy tak do města dělníky dováží, což s sebou přináší další problémy. Jak se s nimi bude chtít vypořádat? Nejen to v rozhovoru prozradil dlouholetý starosta Pavel Louda (ODS). Kriticky se navezl také do Strategie romské integrace na roky 2015 až 2020 či do zneuznaných zastupitelů, kteří mu svými trestními oznámeními berou čas a energii pro konstruktivní práci.

Z pětadvaceti mandátů získala v loňských komunálních volbách ODS v Novém Bydžově šest, což je nejvíce ze všech 10 kandidujících uskupení. Vy jste navíc úspěšně obhájil mandát starosty. Co pro vás tento závazek znamená?

ODS v Novém Bydžově získala 6 mandátů z 25, což úspěch samozřejmě je. Na druhou stranu jsme byli jednoznačně znevýhodněni poměrovým volebním systémem, jelikož v absolutním počtu hlasů byl výsledek ještě mnohem lepší. Pro mě tento výsledek znamená ocenění, kterého si velice vážím a také satisfakci, jelikož předvolební „tahy“ většiny kverulantů příliš úspěšné nebyly. Přece jen jsme malé město a víme o sobě.

Svým zvolením jste začal již šesté volební období, což je obdivuhodné. Neměl jste někdy chuť s politikou praštit? A co byste eventuálně dělal?

To mnohokrát – s funkcí jsem prožil mnoho vývojových etap, často je to jako na houpačce. Něco se podaří a pak přijde vlna nezdarů. Nekonečný boj s přebujelou byrokracií, nesmyslnou legislativou, a pak když máte pocit, že už to horší nebude, přijdou nepodložená trestní oznámení. Co bych dělal? Vím, co bych jistě nedělal – nešel bych do velké politiky. Vidím čím dál jasněji, jak politici řeší problémy, respektive je neřeší, ale komplikují pod heslem transparentnosti a boje s korupcí. Máme rodinnou firmu, kterou dlouhodobě zanedbávám, asi bych se uplatnil tam.

Povolební vyjednávání ale doprovázely emoce a neshody a například při hlasování o pokračování vlády z předchozího volebního období bylo devět zastupitelů z pětadvaceti proti, nebo se hlasování zdrželo. Jak byste atmosféru na radnici hodnotil nyní?

Řekl bych, že v zastupitelstvu se situace zklidnila, přece jen je práce zastupitele většinou o běžných nekonfliktních věcech. Problém jsme měli na úřadě, jelikož jsme zpočátku roku čelili ataku kontrol a trestních oznámení zneuznaných zastupitelů. Prozatím se žádné pochybení neshledalo, bohužel tím ale berou čas a energii pro konstruktivní práci.

Na spolupráci jste se mimo jiné dohodli s hnutím ANO, proti kterému se strana na celostátní úrovni dosti vymezuje. Jak byste s odstupem času hodnotil spolupráci uvnitř koalice?

Jako vždy a všechno je to o lidech. Nehodnotím úroveň státu, ale zde jsou zástupci ANO lidé přístupní spolupráci, nalezli jsme vzájemnou shodu ve vnímání problémů.

Sjednocení gymnázia a vyšší a střední odborné školy v Novém Bydžově se minimálně o rok odsunulo, což je pro vás pozitivní zpráva. Nakolik vám ale radost z této zprávy snižuje skutečnost, že jde pouze o dočasné řešení a co se bude snažit udělat proto, aby bylo ke sloučení nedošlo ani v budoucnu? Myslíte si, že vám oddálení sloučení pomůže něco vyřešit?

Oddálení problémů nikdy není dobré řešení. Zde se navíc zvyšuje riziko nevhodného sloučení se školou mimo město či riziko nenahraditelné likvidace jednoho nebo obou subjektů. Plnou odpovědnost nesou především ředitelé obou škol, ti především si musí být vědomi vážnosti situace bez ohledu na osobní prospěch.

Dlouhodobým problémem města je především nezaměstnanost a problémy s nepřizpůsobivými. Vy jste se intenzivně problematice věnoval již v uplynulém volebním období a přinejmenším v otázce nezaměstnanosti slavíte úspěchy. Průmyslová zóna Zábědov na jih od Bydžova hlásí téměř plno. Do města také míří nejen noví investoři, ale i někteří stávající plánují rozšit svou výrobu. Máte v tomto směru tak nějaký recept na přilákání či udržení investorů? Nebo čemu přičítáte takový obrat k lepšímu?

Vznik a rozvoj průmyslové zóny, přilákání nových zaměstnavatelů, a tím rozšíření pracovních příležitostí bylo krédem minulých let. Podařilo se za cenu nesmírné byrokratické zátěže, která se pro nové investory stále zhoršuje. Dostat stavební povolení na fabriku je dnes opravdu běh na dlouhou trať a tito podnikatelé mají můj obdiv. Snažím se jim alespoň trochu pomoci se touto mašinérií protlačit. Nezaměstnanost se snížila, dnes se pohybuje kolem 6 %, což je pod celorepublikovým průměrem. Jako vše má ale i tato mince svoji druhou stranu. Pracovních míst je víc než našich nezaměstnaných, respektive takových míst, která by našim nezaměstnaným vyhovovala. Firmy dovážejí zahraniční dělníky a od toho se odvíjí další problémy.

Má klesající nezaměstnanost pozitivní vliv i na již zmíněné problémy s nepřizpůsobivými?

To bohužel nemá. Většina z nich práci aktivně nevyhledává. Raději spoléhají na sociální dávky, legislativa nahrává šedé ekonomice. V této oblasti máme dlouhodobě dobré zkušenosti s jejich zaměstnáváním ve městě na veřejně-prospěšných pracích. Stát by měl vytvářet státní podniky, kde by tyto lidi trvale zaměstnával.

Co se budete snažit udělat proto, abyste lidově řečeno, neusnuli na vavřínech?

Usnutí na vavřínech nehrozí, jelikož vždy se najde dost lidí, kterým se ničím nezavděčíte, jen kritizují. Postavíte terminál a oni to mají na autobus daleko. Nevadí, že busem nejezdí.... Nově vytvořená pracovní místa přinášejí, jak již jsem zmínil nové problémy v podobě přílivu zahraničních dělníků. Tito lidé zde nemají domov, poflakují se po městě, často se podílejí na výtržnostech, městu vznikají náklady na bezpečnost a pořádek, ale město na tyto lidi žádné daně nedostává.

Vláda schválila na konci února Strategii romské integrace na roky 2015 až 2020, kterou do vlády předkládal ministr pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiří Dienstbier. Jak ji hodnotíte? Domníváte se, že pomůže vyřešit problémy s integrací cizinců do společnosti?

Strategie je vymyšlená od stolu lidmi, kteří s nepřizpůsobivými nikdy nepracovali. Vede k pozitivní diskriminaci, tedy nutně naštve majoritu, která se právem bude cítit znevýhodňovaná. Neřeší nic z faktického problému v této oblasti, kterým je vymahatelnost práva. Jakoby slušní lidé byli těmi na okraji společnosti. Běžný občan napříč republikou s ničím takovým souhlasit nemůže, podmínky pro život i pravidla by měly být v naší zemi pro všechny lidi stejné.

Opoziční poslankyně Markéta Adamová však kritizuje, že se dokument zaměřuje zejména na již integrované Romy. Často lze slyšet kritiku v souvislosti s pozitivní diskriminací, kterou koncepce vyvolává...

Takto pojatá koncepce jen prohlubuje problémy a soužití mezi majoritou a minoritou. Sám jsem přesvědčen, že Romové, kteří pracují a slušně žijí, mohou s ostatními žít i bez integrace. Také dotační podpory EU pro nepřizpůsobivé jsou často nesmyslně postavené a pozitivní diskriminaci jen prohlubují. 

Kateřina Synková

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš