Šedivé dědictví minulého režimu? Zajímavé příběhy panelových domů na Královehradecku

Foto: Královehradecký kraj.

Popisek: V panelových domch žijí tři miliony Čechů, výjimkou není ani Hradec Králové

Muzeum východních Čech připravilo přednášku „Příběh paneláku v Královéhradeckém kraji“. Uskuteční se 21. ledna v budově muzea. Navazuje na venkovní výstavu, uspořádanou Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze, která nese stejný název jako přednáška. Je to součást netradičního projektu, který mapuje panelové domy v celé republice. Koneckonců v nich dnes žije několik milionů Čechů a Královehradecko není výjimkou.

Výstavu, která přibližuje příběhy sídlišť Moravské Předměstí, Slezské Předměstí a Labská Kotlina I a II, pak můžete navštívit až do 25. ledna na hradeckém náměstí 28. října. Proč vznikla panelová sídliště, jak se jejich výstavba proměňovala a máme důvod je mít rádi? „Panelová sídliště u nás většinou bývají vnímána jako šedivé dědictví minulého režimu. Myšlenku rychlé výstavby prefabrikovaných prvků ale rozpracovávali již meziváleční architekti,“ říká ředitelka Muzea východních Čech Naďa Machková Prajzová.

Architektura a urbanismus sídlišť se pak během více než čtyřiceti let výrazně proměňovaly. Příběh paneláku tedy rozhodně není šedivý. Přednáška historičky Martiny Flekačové přiblíží vývoj českých panelových sídlišť s důrazem na jejich historii v Hradci Králové. Uskuteční se ve středu 21. ledna od 17.00 hodin v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Přednášku pořádá Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

V paneláku dnes žijí tři miliony Čechů

Pětiletý projekt „Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu“ začal v roce 2013 a jeho cílem byla realizace výzkumu a dokumentace vybraných panelových sídlišť v ČR, postižení historických, kulturních a sociálních aspektů při percepci těchto celků v minulosti i přítomnosti a vytvoření edukačních modelů k jejich prezentaci. Panelová sídliště jsou nedílnou součástí národního kulturního dědictví, protože odrážejí významné urbanistické a architektonické principy poválečného modernismu, a tvoří tak svébytnou paralelu k obytným komplexům, budovaným po druhé světové válce na Západě. Přestože v nich dnes žijí více než tři miliony obyvatel ČR, je zhodnocení jejich významu zcela nedostatečné.

Projekt představuje specifické hodnoty významných panelových sídlišť, což je předpokladem pro identifikaci s nimi a následnou participaci na jejich dalším vývoji. Projekt přispívá k ochraně a využití ojedinělého a dosud přehlíženého architektonického a urbanistického dědictví ve městech různých regionů ČR a k začlenění této problematiky do všech stupňů vzdělávacího procesu. Na základě vyhodnocení dat, získaných v průběhu heuristické fáze, která probíhá průběžně až do roku 2015, vznikne databáze těchto celků, která bude podkladem k vytvoření specializované mapy panelových sídlišť v ČR s informacemi o vybraných celcích z hlediska historie, architektury, urbanismu, sociologie a dějin umění.

Zachovat genium loci

Hlavním výstupem směrem k veřejnosti budou tříměsíční výstava v Praze v roce 2017 a série regionálních prezentací ve třinácti krajských městech ČR v letech 2014 až 2016. Výstavy budou doprovázet tři odborné knihy k tématu, dvě v češtině a jedna v angličtině, a vzdělávací programy, diferencované podle věkové struktury cílových skupin.

Hlavním výstupem projektu bude ovšem vypracování certifikované metodiky k ochraně těchto celků a možnostem jejich dalšího rozvoje a k edukativnímu postupu, který umožní zpřístupnit široké veřejnosti specifického genia loci těchto lokalit.

Děje se u vás také něco zajímavého? Pošlete nám svůj námět  na .

Vložil: Lucie Bartoš