Co nesníme, to zplynujeme, máme z toho elektřinu, teplo i hnojivo. Hradec rozjel akci gastroodpad

Foto: město Hradec Králové (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: V těchto dnech město Hradec Králové rozdává občanům malé nádoby na gastroodpad.

Kolik zbytků z kuchyně skončí ve směsném odpadu? Zjišťovali to v Hradci Králové a čísla město přiměla k rozsáhlé akci, která má za úkol naučit občany bioodpad třídit a ukládat do speciálních popelnic. Proč? Bioodpad se dá beze zbytku využít a nemusí hnít na skládkách.

Na základě opakovaných rozborů složení směsného komunálního odpadu od občanů Hradce Králové bylo zjištěno, že biologicky rozložitelné odpady tvoří cca 35 % obsahu černých popelnic a kontejnerů. To je astronomické číslo. V podmínkách Hradce Králové produkce směsného komunálního odpadu od občanů činila v roce 2021 cca 16 tis. tun se tedy jedná o cca 5 tis. tun využitelného odpadu, který je v současné době bez užitku odstraněn.

Nádoby na gastroodpad jsou opatřeny těsněním pod víkem a pákovým mechanismem pro uzavření víka pro minimalizaci zápachu a výskytu škůdců.

205 speciálních popelnic, které nesmrdí

Od prosince 2022 je občanům Hradce Králové k dispozici nová služba v rámci systému odpadového hospodářství města – svoz tzv. gastroodpadu, neboli odpadu z kuchyní. Na stanovištích kontejnerů pro tříděný odpad na území města je nyní rozmístěno 205 speciálních nádob o objemu 240 litrů, a to v sídlištní zástavbě i v zástavbě rodinných domů. Nádoby jsou umístěny na stávajících stanovištích separačních kontejnerů pro ukládání skla na celém území města takovým způsobem, aby byla zajištěna pohodlná docházková vzdálenost obyvatel bytových i rodinných domů.

Pohodlné třídění v domácnosti

Protože hospodyně ukládají zbytky z kuchyně doma nerady, aby jim v bytě nepáchly, rozhodla se hradecká radnice pošťouchnout občany k třídění tím, že jim nabízí zdarma malé nádoby na biodpad. Zájemci je budou moci získat v průběhu prvního čtvrtletí postupně na šesti místech v různých částech města.

Poprvé tuto možnost měli lidé 31. ledna u Hvězdy v Třebši, poté 8. února u Metuje v Labské Kotlině 2, 22. února u Alessandrie na Slezském Předměstí a pokračuje se s rozdáváním 1. března na Benešově třídě na Moravském Předměstí, 8. března na Masarykově náměstí v centru města a 14. března u pošty v Malšovicích, vždy v době od 14.30 do 16.30 hodin. Přijít pro nádobu si může občan města na libovolné z uvedených míst. Do nádob poté budou lidé doma odkládat živočišný i rostlinný odpad z kuchyní, například zbytky z ovoce či zeleniny a dalších jídel, malé kosti, mléčné výrobky, potraviny s prošlou trvanlivostí a podobně.

Malé nádoby na gastroodpad. Zájem je opravdu veliký.

Důležité však je, aby veškerý odpad z kuchyní byl bez obalu. Po naplnění nádoby lidé její obsah vysypou do některé z více než dvou speciálních hnědých nádob na gastroodpad, které Hradecké služby koncem minulého roku rozmístily na stálých venkovních stanovištích separovaného odpadu, obvykle poblíž nádob na třídění skla. Pro takovou nádobu najdeme místo v každé domácnosti, je opatřena těsnícím víkem, aby z ní nic nebylo cítit. To je super nápad, protože lidé hned uvidí, kolik se toho doma nasbírá. Když se teď dovídají, že takto vytříděný odpad se efektivně recykluje, určitě jim to bude dávat smysl a třídit začnou.

Hnědé popelnice se neruší

Kontejnery na gastroodpad mají jiný účel než hnědé popelnice na bioodpad, které známe i jiných měst. Gastroodpad je primárně určen ke zplynování, odpad z hnědých popelnic – posekaná tráva, větvičky, rostlinný odpad z kuchyní, se zpravidla odváží do kompostáren, kde je pečlivě vyčištěn od toho, co do něj nepatří, a uložen tak, aby z něj vznikla hodnotná zemina, humus. Nebojte se tedy odpad rozdělit – do hnědých popelnic výhradně rostlinné zbytky, do kontejnerů na gastroodpad ostatní zbytky z kuchyní. Tohle všechno je totiž beze zbytku využito.

K čemu je bioplyn a co je digestát a fugát?

V bioplynových stanicích se odpad ukládá do obrovských válcovitých nádrží a pomocí speciální technologie je v nich urychleno tlení, jeho produktem jsou hlavně metan a kysličník uhličitý. Směs těchto dvou plynů je jímána do vedle umístěných zásobníků. Užití bioplynu je široké – slouží k výrobě elektrické energie, k vytápění i jako palivo v dopravě.

Tím ale proces nekončí. Po zplynování zbydou ještě dvě složky – digestát a fugát, jedna tuhá, druhá tekutá. Digestát se využívá jako kvalitní hnojivo, fugát je odváděn do čistírny odpadních vod.

Jak vidíte, z kuchyňského odpadu se využije úplně všechno. Akce v Hradci Králové tedy skutečně dává smysl a doufejme, že bude mít na občany takový vliv, že po hradecké zkušenosti budou následovat i další města. Bioplyn i digestát jsou velice cenné suroviny a podílet se na jejich produkci může každý z nás. To je prima, ne?

Vytříděný gastroodpad nevypadá zrovna vábně, zato se s ním dá dále pracovat. Foto Hradecké služby

Co patří do gastroodpadu

„Občané do kontejnerů na gastroodpad budou moci umísťovat například zbytky jídel, maso, malé kosti, mléčné výrobky nebo potraviny, kterým již vypršela trvanlivost. Dále je možné sem dávat také slupky a další zbytky z ovoce a zeleniny. Lze to shrnout tak, že tyto nádoby budou sloužit především pro ukládání odpadů živočišného a rostlinného odpadu z kuchyní,“ uvádí vedoucí odboru rozvoje města Hradec Králové Karel Vít. Zpracování gastroodpadu si tak poradí i s tím, co zatím nebylo jak v domácnosti vytřídit – živočišný odpad totiž do hnědých biopopelnic zásadně nepatří.

Co patří do hnědých popelnic na biodpad

Sem se ukládají zásadně rostlinné zbytky. Posekaná tráva, větvičky, slupky, košťály a další zbytky z ovoce a zeleniny, čajové a kávové zbytky, skořápky z vajíček a ořechů, piliny z podestýlky zvířat (ne exkrementy!), zbytky květin, stará zemina z květináčů, papírové kapesníky a papírové utěrky. V žádném případě sem nepatří tuky, maso nebo kosti.

Bioodpad se od gastroodpadu liší, což ne každý ví. Foto Hradecké služby

Chcete vlastní zeminu do květináčů?

Na venkově to všichni dobře znají, součástí každé zahrady je kompost, který se časem proseje, přeloží a máte krásný humus pro pohnojení záhonů. Dá se to ale praktikovat i v bytě, i když samozřejmě v menším měřítku. Stačí si pořídit malý kompostér neboli vermikompostér, na trhu jsou i pěkné designové kousky, které vám v kuchyni, na balkoně nebo v předsíni budou zdobit a zároveň vyrábět z rostlinného odpadu z kuchyně kvalitní humus. Jako urychlovač tlení můžete využít speciální bakterie nebo si pohrát s pěstováním žížal ve zbytcích. Takové nádoby nijak nepáchnou, protože jsou dobře izolované a zaklopené. Šikovnou pomůckou na některých z nich je kohoutek na odčerpání přebytečné tekutiny. Tím se jednak zmenší objem zbytků v nádobě, jednak vám zbyde suchý, voňavý humus, zbavený čpavku, který je obsažen právě v tekutině.

Dokonce i bioplyn už se dá vyrábět doma v malém

Na trhu se už dokonce objevily miniaturní biostanice, které můžete využít na vaření. Certifikovaná domácí bioplynová stanice promění váš organický odpad na bioplyn, který můžete využít na vaření, protože její součástí je i napojení na speciální vařič. Výrobce chystá i další možnosti – využití bioplynu jako paliva do elektrocentrály nebo pro ohřev vody průtokovým ohřívačem. Bioplynová stanice také produkuje velmi kvalitní hnojivo pro vaši zahrádku v podobě kalu. Systém je navržen tak, aby bioplynová stanice neprodukovala nepříjemné pachy. Potřebujete jen cca 5 kg bioodpadu týdně, abyste získali bioplyn na cca 3 – 5 hodin vaření. Na chaty a třeba do zahrádkářských kolonií je to super.

Zdroj: Hradecké služby, Město Hradec Králové, Freegas, Česká bioplynová asociace, samosebou.cz

Vložil: Ela Nováková