Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hradec má svůj Poesiomat. Přehraje vám Čapkovo R.U.R. i píseň Zuzany Navarové

03.05.2022
Hradec má svůj Poesiomat. Přehraje vám Čapkovo R.U.R. i píseň Zuzany Navarové

Foto: Město Hradec Králové / Zdeněk Puš (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Vypadá jako trouba, ale není... je to Poesiomat, velmi vymakaná věcička.

Hradec Králové se v polovině dubna dočkal svého prvního Poesiomatu, který najdete na Tylově nábřeží naproti Gymnáziu J. K. Tyla. Jeho autorem je Ondřej Kobza. Zařízení ve tvaru ohnuté trubky vám po zatočení klikou přehraje třeba výklad o významných městských událostech a stavbách, poslechnout si ale můžete i básně a úryvky divadelních her vztahující se k Hradci Králové.

„Zařízení Poesiomat mě skutečně nadchlo, jelikož umí nejen zpříjemnit procházku poslechem básní, záznamů z her nebo písničkou, ale zároveň poskytne také hodnotný výklad o našem městě. Do repertoáru jsme navíc nechali zařadit i vzpomínky na důležité sportovní okamžiky, jako například první zápas tehdejšího Spartaku Hradec Králové v nejvyšší fotbalové lize nebo záznam oslav ze zisku Prezidentského poháru hokejisty hradeckého Mountfieldu,“ uvádí primátor města Alexandr Hrabálek.

 

Poesiomat Hradci sluší. Konec konců, je to báječný nápad, který od nás okopírovala cizina.

Zájemci si mohou poslechnout také vzletný komentář architekta Davida Vávry o malé vodní elektrárně a jezu Hučák, záznam ze hry R.U.R. Karla Čapka, která měla premiéru v Hradci Králové, píseň Pavla Dobeše Hradecká zima nebo básně v podání herce Ondřeje Malého. „Rád bych popřál všem, aby se jim Poesiomat líbil, přišli si jej vyzkoušet a třeba se prostřednictvím něj dozvěděli i něco nového o našem městě,“ doplňuje primátor.

Jak probíhal výběr textů a písní

Dramaturgie vznikla ve spolupráci s místními institucemi. „Snažíme se, aby každý Poesiomat co nejlépe vystihoval kulturní, historickou i symbolickou paměť místa. Práce na dramaturgii Hradce Králové byla radost. Hradec má bohatou historii, je to architektonický unikát, pravý Salon republiky. Všechny skladby, které Poesiomat nabízí, mají silné vazby na Hradec –⁠ ať už jde o hradecké rodáky, obyvatele nebo významné osobnosti s nesmazatelnou stopou v Hradci,“ říká autor Poesiomatu a tvůrce městských projektů Ondřej Kobza.

„Ve spolupráci s městem jsme vybrali krásné místo na břehu Labe, v centru města, a přitom blízko k přírodě. Věříme, že si Poesiomat Hradečáci oblíbí, zvyknou si u něj zastavit při svých procházkách a zaposlouchají se,“ dodává Kobza.

 

Co všechno ta roura obsahuje? Je toho spoustu...

Co to ten Poesiomat vlastně je

Poesiomat je jakýsi jukebox s básněmi, který má tvar zahnuté kovové trubky, z níž se po zmáčknutí příslušného tlačítka spustí zvolená skladba. Nejdříve ale musíte pořádně zatočit klikou, abyste si vyrobili elektrickou energii. Konstrukce zařízení je tvořena bytelným krytem, počítačem, zesilovačem a reproduktorovou soustavou, jejíž hlasitost lze v případě potřeby regulovat. Poesiomaty vymyslel Ondřej Kobza a jsou instalovány v České republice i v zahraničí.

První Poesiomat na světě byl umístěn v Praze na náměstí Míru na jaře roku 2015. Dnes je vedle Hradce Králové najdete v dalších dvou desítkách měst v České republice i zahraničí. Básně, literární útržky a další díla spojená s místem tak mohou lidé poslouchat kromě Prahy třeba i v Brně, Ostravě či Opavě, najdete je ale i v Paříži, Dublinu, Manile nebo New Yorku.

Piána na ulici

Za jejich umísťováním stojí Kobzův spolek Piána na ulici, který od roku 2013 po českých ulicích rozmísťuje i piána nebo šachové stolky. „Chceme potěšit kolemjdoucí. Trochu je vytrhnout z navyklého způsobu procházení městem, krajinou,” vysvětluje spolek.

„Lidé si zvykli výletovat daleko více po Čechách. A asi jim to zůstane i letos. Snažíme se jim vytvářet další záminku k výletům. Vyhledáváme silná místa, kde by se mohly naše Poesiomaty umístit a vyjímat. Je to vlastně taková kultura pro dva. Takže covidově bezpečná. Za celý rok se ale u roury prostřídají desetitisíce lidí.

 

Ondřej Kobza, otec tohohle báječného nápadu

Dovnitř vybíráme poezii nebo texty, které jsou spjaté s daným místem. Na Bezdězu Mácha, na Šumavě Klostermann. Ale v Krumlově u Vltavy to může být obecně řeka, plynutí v poezii. Neomezujeme se jenom na slova, ale můžeme dovnitř nahrát např. zvuk pramene Vltavy nebo naopak troubení sirény v Hamburku. Anebo může zaznít Smetanova Má vlast. U výhledu na těžební pláň např. zvuk rypadla a hned poté zvuk velryby, který je podobný. A poté báseň o velrybách. Takové nezvyklé spojení místa, poezie, interpretace poezie, zvuků.

S výběrem textů a míst nám pomáhá např. David Vávra, publicista Jiří Peňás a Jiří Sádlo. Společně hledáme zvukovou, hlasovou, paměťovou stopu v krajině. Pátráme, co je pro dané místo charakteristické,” upřesňuje spolek Piána na ulici.

Poezie spojená s happeningem

Poesiomat se pro spolek Piána na ulici často stává i záminkou k uspořádání zajímavého happeningu. „Pořádali jsme například hostinu na Karlově mostě, koncert symfonického orchestru na poště v Jindřišské nebo jazzový koncert na pontonu pod Karlovým mostem. S operním pěvcem Adamem Plachetkou jsme uspořádali i netradiční provedení Mozartovy opery Don Giovanni (Johndovany), kdy diváci leželi oblečení ve vanách s teplou vodou na Střeše Lucerny,” vyjmenovává spolek.

 

A co konkrétně můžete z Poesiomatu slyšet v Hradci Králové?

1. Pavel Dobeš –⁠ Hradecká zima

Oblíbeného českého písničkáře Pavla Dobeše si lidé díky jeho nezaměnitelnému projevu často spojují s Ostravou, svůj domov však našel už ve druhé polovině osmdesátých let v Hradci Králové, kde žije dodnes. Poetiku života v Hradci pak otiskl i do písně Hradecká zima.

2. Votroci –⁠ vysvětlení původu přezdívky

Přezdívka Votroci jde s hradeckými ruku v ruce už od nepaměti. Kdy a za jakých okolností toto spojení vzniklo? Na to odpovídá historik Ludvík Domečka, který po rozhovorech s pamětníky přišel v roce 1936 s úsměvným vysvětlením. Text namluvil Ondřej Malý.

3. David Vávra –⁠ báseň Vertex

Rozpadlá továrna Vertex v centru Hradce ve druhém desetiletí 21. století opět ožila. Prach a liduprázdné prostory zaplnily barvy a knihy. Autorem přestavby industriálního prostoru na centrum vzdělávání a kultury je herec a architekt David Vávra. Největší překvapení však návštěvníka čeká až na střeše, kde vedle švitořících ptáků pokojně podřimuje velryba. Báseň namluvil David Vávra.

4. První zápas Hradce Králové v nejvyšší fotbalové lize

Fotbal má v Hradci Králové bohatou historii. Současný prvoligový klub FC Hradec Králové byl založen pod názvem SK Hradec Králové už v roce 1905. Zlatá éra hradeckého fotbalu přišla však ve druhé polovině padesátých a počátkem šedesátých let, kdy klub (tehdy nesoucí název Spartak) nejenže v roce 1955 poprvé postoupil do nejvyšší československé fotbalové ligy, ale o pět let později ji dokonce vyhrál. Díky tomu je Hradec Králové už navždy zapsán v české fotbalové historii jako mistrovský klub. Slavné období pak završilo otevření nového Všesportovního stadionu (pro který se vžila přezdívka “Pod lízátky”) a pohárové tažení Evropou, kde Hradečtí Votroci dokázali na domácí půdě remizovat se slavnou Barcelonou 1:1.

5. Josef Bek –⁠ vyprávění oblíbeného herce

Během své bohaté herecké kariéry ztvárnil Josef Bek (1918–⁠1995) přes sedmdesát filmových rolí, další stovky pak v divadle či televizních pořadech. Dodnes ho každé Vánoce sledují stovky tisíc diváků v nestárnoucí komedii Hrátky s čertem, kde hraje vysloužilého vojáka Martina Kabáta. Po slavném rodákovi, který se narodil jako nedonošené miminko a neměl tak moc naděje na přežití, je v Hradci Králové pojmenována i jedna z ulic.

6. Gočárovo schodiště a ohlasy dobového tisku

O stopách Josefa Gočára v Hradci Králové se učí dodnes. Slavný architekt proměnil na začátku 20. století krajské město ve výkladní skříň moderní architektury, díky čemuž získal Hradec prestižní přívlastek Salon republiky. Ne každá stavba se však setkala se vřelým přijetím veřejnosti. Příkladem je schodiště propojující Velké náměstí s ulicí Komenského, které sice z architektonického hlediska daleko předběhlo dobu, v době vzniku však budilo mezi místními vášně natolik, že na účet stavby začaly vznikat různé urážlivé básně a říkanky.

7. Karel Čapek –⁠ záznam z divadelní hry R.U.R.

Věděli jste, že slovo „robot” poprvé na celém světě veřejně zaznělo v Hradci Králové? Informace o odložení světové premiéry divadelní hry R.U.R. Karla Čapka v pražském Národním divadle se k hradeckému spolku Klicpera vůbec nedostala, a tak si hradečtí ochotníci 2. ledna 1921 nevědomě připsali prvenství v použití Čapkem vymyšleného slova robot. Pro samotného autora muselo jít o zvláště osobní symboliku, neboť v Hradci Králové v mládí čtyři roky studoval a po jeho smrti mu město (přesně 99 let od vydání R. U. R.) udělilo čestné občanství.

8. Zuzana Navarová –⁠ píseň Orlice

Folková skladatelka, textařka a jedna z nejosobitějších českých zpěvaček se narodila 18. června 1959 v Hradci Králové. Zuzana Navarová působila v českých vodách folkové hudby v době normalizace jako úkaz. Ačkoliv se se svou skupinou Nerez nikdy nestala naplno součástí hlavního proudu, nadčasovost jejích písní stále objevují noví fanoušci i desítky let po jejich vzniku. Zuzana Navarová bohužel zemřela v roce 2004 po dlouhém boji s rakovinou prsu.

9. Malá vodní elektrárna a jez Hučák

Málokteré město se může pochlubit fungující vodní elektrárnou ve svém centru. Secesní Malá vodní elektrárna stojící nad jezem Hučákem na řece Labe je navíc architektonickou perlou, která dává tvář celému okolí nedalekého soutoku Labe a Orlice. Text namluvil David Vávra.

10. Josef Štolba –⁠ Na letním bytě

Rozverná veselohra hradeckého rodáka Josefa Štolby Na letním bytě se odehrává v lázeňském městečku, kde se hovorná matka snaží najít ženicha pro své dvě dcery. Hra Na letním bytě se v době svého vzniku (1899) stala mimořádně populární a zejména ochotnické spolky ji sehrávaly po několik následujících dekád. Záznam ze stejnojmenné rozhlasové hry.

11. Dagmar Andrtová-Voňková –⁠ píseň Makovice

Narodila se v roce 1948 v Hradci a dodnes je Dagmar-Andrtová Voňková světově uznávanou kytaristkou. V dobách komunistického režimu byla součástí volného sdružení umělců Šafrán. Její hudba je silně ovlivněna prvky lidového folkloru. Dagmar Andrtová-Voňková je známá také uměním experimentovat, kdy na kytaru hraje například za pomoci smyčců.

12. Gustav Dvořák –⁠ báseň Velký rynk

Gustav Dvořák byl významnou osobností východočeského divadelnictví. Počátkem 20. století spoluzakládal Dramatické sdružení Tyl a v následujících letech režíroval přes 150 inscenací a ve tří stovkách sám hrál. Jeho báseň Velký rynk popisuje život v Hradci začátkem 20. století. Poznáte, které stavby těší místní i dnes a které se již ztratily v čase? Báseň namluvil Ondřej Malý.

13. Josef Rosenzweig-Moir –⁠ Písnička, kterou jsem si zpíval v Máji

Český anarchistický básník židovského původu strávil v Hradci studentská léta a stal se (stejně jako Karel Čapek) členem studentského spolku Mansarda. Pár let poté vydal sbírku básní Když zpívá mládí s básní Písnička, kterou jsem si zpíval v Máji, v níž se vrací k Hradci Králové a jeho milostným pokušením. Kvůli židovskému původu byl za druhé světové války deportován do koncentračního tábora Auschwitz, kde 12. října 1944 zemřel. Báseň namluvil Ondřej Malý.

14. Divadelní festival Regiony

Každý rok se koncem června promění ulice Hradce Králové v divadelní scénu. Divadelní festival Regiony láká do města tisíce návštěvníků. Největší divadelní přehlídka v České republice je přitom svátkem nejen pro milovníky současného umění, ale i místní obyvatele, kteří se mohou těšit na průvody, inscenace či koncerty pod širým nebem.

15. Jaroslav Durych –⁠ báseň Pasačka

Významný český katolický prozaik, básník a lékař Jaroslav Durych se narodil v roce 1886 v Hradci Králové. V meziválečném období vytvořil rozsáhlý soubor básnických, prozaických a teologických děl. Kvůli svému náboženskému zaměření mu nebylo umožněno publikovat v období Protektorátu Čechy a Morava ani za komunismu. Zemřel v ústraní roku 1962 v Praze.

16. Václav Kliment Klicpera –⁠ básnický Vzkaz budoucím pokolením

Hradecký humanitní profesor, učitel Karla Jaromíra Erbena nebo Josefa Kajetána Tyla. Dramatik Václav Kliment Klicpera je s Hradcem Králové spojen nesmazatelným kulturním odkazem, jeho jméno dnes nese nejvýznamnější hradecké divadlo. Jeho básnický vzkaz budoucím pokolením byl při rekonstrukci zabudován do kupole hradecké Bílé věže. Báseň namluvil Ondřej Malý.

17. Jiří Červený –⁠ O panu kanovníkovi

Básník, skladatel, kabaretiér a známý český humorista Jiří Červený se narodil roku 1887 v Hradci Králové. Během studentských let spoluvytvářel hradecký literární spolek Mansarda, z dob jeho života ve východních Čechách vznikl také soubor skladeb Hradecké písničky. V Praze později založil vyhlášený kabaret Červená sedma. Byl aktivním šansoniérem a hudebním skladatelem, během svého života složil na čtyři stovky písní. Báseň namluvil Arnošt Goldflam.

18. Mountfield HK –⁠ oslavy zisku prezidentského poháru

Cesta hradeckého hokeje na republikové výsluní byla dlouhá a trnitá. Napevno se Hradec usadil v nejvyšší hokejové lize až v roce 2013. O sedm let později se hradečtí hokejisté jako vůbec první český tým v historii dokonce probojovali až do finále hokejové Ligy mistrů. V roce 2022 pak oslavili zisk Prezidentského poháru za vítězství v základní části nejvyšší hokejové ligy.

19. Vladimír Preclík –⁠ dadaisticko-esejistický komentář o soše, kterou nelze spatřit

Jméno hradeckého rodáka Vladimíra Preclíka je v prostředí (nejen) českého sochařství skutečným pojmem. Během svého života vytvořil Preclík přes 800 soch a napsal dvanáct knih. V roce 1967 byl mezinárodní porotou vybrán mezi 50 nejvýznamnějších sochařů světa. Ve stejném roce byl Preclíkův čtyřmetrový strom života představen na světové výstavě EXPO v Montrealu po boku děl malíře Pabla Picassa. Jeho dílo je zastoupeno ve všech krajských galeriích v České republice i v muzeích po celém světě. Text namluvil Arnošt Goldflam.

20. Michal Horák –⁠ píseň V 7:25

Že se i běžná ranní cesta autobusem do školy může stát motivem chytlavé písně, dokázal mladý hradecký muzikant Michal Horák. Vycházející hvězdu ocenili fanoušci Zlatým slavíkem v kategorii Objev roku za rok 2021.

Zdroj: poesiomat.cz

Vložil: Andrea Morkusová