To nejhezčí z oslav republiky je sázení tisíce pamětních lip… Právě lípa, Má vlast a ohňostroj připomenou i v Hradci sté výročí
24.10.2018
Foto: Facebook
Popisek: Výsadba lípy republiky ve Vítochově
Poslední říjnový víkend v Hradci Králové bude ve znamení celé řady událostí, které město připravuje ke stému výročí vzniku samostatné Československé republiky. V předvečer státního svátku zahraje v Aldisu hradecká filharmonie Smetanovu Mou vlast, odpolední program v neděli 28. října na Masarykově náměstí vyvrcholí ohňostrojem z Bílé věže. K symbolickému sobotnímu zasazení pamětní lípy si přečtěte něco o této krásné tradici a jak se projevuje v současnosti.
Ještě před sobotním slavnostní koncertem si hradečtí budou moci připomenout první roky Československé republiky na významných místech města. V Jiráskových sadech bude od 14 hodin zpřístupněný dřevěný kostelík sv. Mikuláše, jehož rekonstrukce v těchto týdnech vrcholí. S první republikou převoz této památky do Hradce Králové totiž souvisí poněkud jinak, než jak jej většina dnešní veřejnosti vnímá. Tento kostel město v roce 1932 koupilo především jako památník padlým během první světové války.
V Jiráskových sadech bude zpřístupněný i zrekonstruovaný dřevěný kostelík sv. Mikuláše, foto Hradec Králové
Na sobotní odpoledne město připravuje také symbolické zasazení pamětní lípy ke stému výročí republiky. Ta bude stát vedle nového památníku Jana Gayera a dalších padlých legionářů, který byl letos v červnu znovu odhalen na svém původním místě u Gayerových a Vrbenského kasáren.
Filharmonii Hradec Králové bude řídit její nový šéfdirigent Kaspar Zehnder
Slavnostní koncert, na kterém zazní Má vlast Bedřicha Smetany, se uskuteční v předvečer státního svátku v největším hradeckém sále v kongresovém centru Aldis. Filharmonii Hradec Králové bude řídit její nový šéfdirigent Kaspar Zehnder. Koncert, na který jsou vstupenky již v prodeji ve všech kontaktních místech hkpoint.cz a v budově filharmonie, začne v 19 hodin.
V samotný sváteční den bude na Masarykově náměstí celé odpoledne bohatý program. Od 14 hodin se na pódiu vystřídají hradecký JH Big Band, Dechový orchestr města Hradce Králové nebo kapela Klapeto se svými písničkami právě z období vzniku republiky. Veřejnosti se také se svým cvičebním vystoupením představí členové tělocvičných jednot hradeckého Sokola. Součástí programu na Masarykově náměstí bude i tradiční slavnostní akt s udělením medailí města Hradce Králové.
Slavnostní koncert Filharmonie Hradec Králové bude řídit její nový šéfdirigent Kaspar Zehnder, foto Filharmonie Hradec Králové
Celý víkendový program oslav významného dne v historii Československé republiky vyvrcholí ohňostrojem z Bílé věže, který budou moci lidé sledovat z mnoha míst ve městě v neděli 28. října od 18 hodin.
V Česku se letos sází tisíce pamětních lip republiky
Po celé zemi probíhají již od jara výsadby lip, které mají připomínat důležitý milník našich dějin – vznik samostatného československého státu. Nejvíce našich národních stromů bude vysazeno poslední říjnový víkend. Stalo se u nás tradicí zaznamenávat historické okamžiky výsadbou stromů, které pak nesou ono důležité poselství. Lípy na paměť vzniku republiky jsou u nás sázeny od roku 1918. Na čestných místech našich obcí a měst jich bylo dáno do země nejvíce v letech 1919, 1928, 1968, ale i 1998.
V rámci projektu skupiny nadšenců Lípy republiky 1918 – 2018 byly již zmapovány stovky jubilejních stromů. „Na mnohé lípy se zapomnělo a není snadné s pomocí pamětníků a široké veřejnosti zachraňovat jejich jedinečný odkaz,“ říká organizátor projektu Lípy republiky 1918 – 2018 Aleš Rudl. Ke znovuobjevení mnohdy pomohly záznamy v kronikách či vzpomínky starousedlíků.
Web Lípy republiky 1918 – 2018
Letošní rok je též ve znamení nových výsadeb. V řadě sídel už lípy republiky zdárně rostou. Za všechny můžeme jmenovat například Čelákovice, Hodonín, Bezdružice, Staré Město pod Landštejnem, Králíky, Jince, Lubenec či Jíloviště. Aleje republiky můžeme najít v Králově Dvoře či Hlincích na Plzeňsku. Jinde se na slavnostní akty teprve chystají.
Výsadba lípy republiky v Písku, archiv MÚ Písek
Pomocníkem je web Lípy republiky 1918 – 2018 – www.lipyrepubliky.cz, kde jsou doporučení a návody, jak výsadbu připravit i jak daný strom označit, aby své poselství mohl hrdě sdělovat nám a našim potomkům. Na webu je rovněž celorepubliková databáze, do níž je možné všechny lípy zadávat. „Mám ohromnou radost, že tak veliký počet obcí a spolků projekt oslovil, a že nám dávají každým dnem vědět, že i u nich bude veřejné prostranství krášlit nová pamětní lípa republiky,“ dodává dendrolog Aleš Rudl.
Správně provedenou výsadbou vše zdaleka nekončí. Jen následnou péčí, zálivkou a respektem docílíme toho, aby se z voňavých květů lip a blahodárného stínu mohli těšit i naši následovníci.
Lípa – český národní strom
Řada zemí má své národní stromy. V České republice je národním stromem lípa (Tilia). Můžeme ji nalézt na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách.
Lípa je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule. V České republice jsou původní jen dva druhy: lípa velkolistá a lípa malolistá neboli srdčitá, foto Lípy republiky 1918 – 2018
Oficiálním národním symbolem se stala roku 1848, kdy se na všeslovanském sjezdu, který probíhal 2.–12. června v Praze, sešli delegáti z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, dále pak Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbové, Slovinci a Dalmatinci, což byly zástupci všech porobených slovanských národů. Stanovili lípu jako národní symbol postavený proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Byla to reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípu jako národní strom měl navrhnout František Ladislav Čelakovský.
Lidé měli rádi lípy od nepaměti. Lípa byla symbolem ochrany, pomoci a lásky pro svou vůni, půvabnou korunu a vlídnému stínu. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. V mytologii byla lípa zasvěcena bohyni lásky, v křesťanství byla často spojována s Pannou Marií (na lípy lidé zavěšovali obrázky Panny Marie). S tvárným lipovým dřevem pracovali řezbáři, dělali z něho oltáře a sochy svatých, proto tedy “svaté dřevo”. Dřevo provázelo lidská pokolení od narození až do hrobu. Lipové dřevo našlo uplatnění při výrobě nábytku, dřeváků, hudebních nástrojů, kolébek i rakví. Svůj význam má lípa i v léčitelství.
Podle pověsti právě lípy byly zabydlovány spravedlivými a dobrými duchy, a proto pod jejich větvemi hledala v bouřce útočiště řada lidí ve víře, že do lípy blesk neuhodí. A své postavení si lípa hájí i v dnešní době. Stále je naším nejoblíbenějším stromem a je často vysazována.
Lípa je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30 až 40 druhů. V České republice jsou původní jen dva druhy: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a lípa malolistá neboli srdčitá (Tilia cordata). Lípa se dožívá stáří až 1 000 let.
Vložil: Markéta Vančová