Dámy a pánové, duch První republiky ožije na Pivovarském náměstí v Hradci Králové
03.05.2018
Foto: Youtube / repro
Popisek: Nataša Gollová a Adina Mandlová na špacíru; ilustrační foto
Dvorné a uctivé chování, páni ve fracích, dámy ve střihu módy staré sto let, degustace minulosti ve sklenkách současnosti. Na Pivovarském náměstí v Hradci Králové se bude 8. května tančit. Královéhradecký kraj zde pořádá od 10 do 19 hodin Den kraje, kde zahraje Koletova hornická hudba, Patrola Šlapeto a Golden Big Band Prague. A to vše se ponese v duchu První republiky, protože letos slavíme krásné výročí stého založení našeho státu.
Hned v úvodu slavnosti předá hejtman kraje Jiří Štěpán medaile záchranářům a osobnostem Královéhradecka. Bude hrát hudba, jídla bude všude dost, pití poteče proudem, pro děti je připravené divadlo, dobový fotokoutek nebo prvorepublikový kvíz. Představí se i historie československých legionářů. Ale vše bude připomínat dobu sto let starou. A právě i to žádá kraj. Aby se co nejvíce návštěvníků pokusilo přijít v dobovém oblečení. Však slavit stoleté výročí vzniku republiky můžeme jen letos, tak ať to stojí za to.
Jaká byla móda První republiky
První republika znamenala pro ženy výrazný tah feminismu, který měl ženám dát volební právo, právo na kariéru, právo třeba pilotovat letadlo. A začínalo se cílit na individualitu ženy. Takzvanou vnitřní krásu ženy, která se měla promítnout do osobité módy nenapodobující okolí, ale vycházející z vlastního vkusu. Vlastně to byl opak dneška, kdy je ženám neustále vnucováno, aby se oblékaly jako celebrity. Za První republiky byl tlak na ženy opačný. Ukaž své já, ukaž svou osobnost, tím, že se oblékneš po svém.
Tehdejší herečky, vzor krásy, hrály filmy většinou ve vlastních civilních šatech. A proto pro ně bylo zásadní, jak se oblékají. Pro mnohé ženy byly vzorem. Takže tak, jak je mohli diváci spatřit ve filmu, tak je mohli potkat i na ulici. Šik a krásně upravené. A to včetně decentního make-upu. A právě feminismus dodával do ženské módy velmi odvážně pánské elementy.
Dvacátá léta
Ve dvacátých letech mizí ženskost. S ní i prvky jako prsa, pas a boky. Stále se nosí šaty, ale ne v takové míře jako před válkou. Pod ně se začínají nosit první podprsenky, s kterými přišel Paul Poiret. Na scénu přicházejí sukně, které se nápadně zkracují. Jejich pas se začíná snižovat. Velkou roli hrál výběr látek. Mezi oblíbené patřily například voál, krepdešín, šifon, flanel nebo popelín. Do ženského šatníku začínají pronikat i některé prvky z toho mužského, jako například kravaty či saka. Velké zalíbení nacházejí ženy i v kalhotách, či kalhotových sukní.
Třicátá léta
Třicátá léta by se dala označit za epochu prodlužování. Zapříčinila to hospodářská krize, díky které se na krátké sukně i vlasy zapomnělo skoro ze dne na den. Dalo by se říci, že oproti stylu 20. let byl ten ve 30. letech o hodně složitější. Ženy začaly opět nosit dlouhé sukně a šaty, které se od pasu postupně rozšiřovaly, znovu si začaly zakládat na eleganci, půvabu a kráse. Často si nechávaly své šaty přešívat a přišívat si k nim vsadky, límečky, vestičky, aby šaty pokaždé vypadaly nově i když nebyly. Pas byl zdůrazňován pásky, nebo stuhami.
Šaty byly obvykle drahé, takže s nimi ženy zacházely šetrně a opatrně, aby jim vydržely co nejdéle. Začínaly se nosit i halenky se sukněmi, bylo to levnější, než samotné šaty. Nezbytnou součástí každé dámy byly rukavičky, které se nesundávaly při žádné příležitosti. Emancipované ženy stále provokovaly kostýmy s kalhotami. Za nejlépe oblékané ženy byly v období První republiky považovány Adina Mandlová a Lída Baarová. Obě dvě si nechávaly šít šaty u Hany Podolské a Oldřicha Rosenbauma.
Vložil: Štěpán Cháb