Vyšlo najevo, kdo byl ve skutečnosti šéf pátračky Arazím z Četnických humoresek. Jeho životní příběh by vydal na román; z italské fronty do legií, četníkem v Hradci, Němci ho málem popravili, po válce pohraničí…

Foto: ČT

Popisek: Brněnská pátračka byla ve skutečnosti královéhradecká. Autoři změnili jen křestní jména...

Víte, kým se inspirovali tvůrci populárního seriálu? V Hradci Králové nedávno odhalili pamětní desku legionáři a četníkovi Josefu Arazimovi, který tu sloužil ve 30. letech v četnické pátrací stanici. A právě jména četníků z hradecké stanice filmaři použili.

Arazim, kterého v seriálu hrál Tomáš Töpfer, zemřel v Hradci Králové v roce 1975 ve věku nedožitých 77 let. A měl opravdu pohnutý život, žádná prvorepubliková selanka se nekonala. Během odhalení desky na něj vzpomínala jeho dcera Alenka Smolková. „Všechno co se tady dneska událo, je částečně odčinění, protože za války a po válce byl otec diskriminovaný a s ním i celá rodina,“ řekla serveru Lidovky.cz. Na dobu, kdy byl otec mezi světovými válkami četníkem, si příliš nepamatuje, seriál Četnické humoresky ale má ráda a otce ji připomíná.

Arazim nebyl Karel, ale Josef

Odhalení desky byl přítomen také autor námětu seriálu Michal Dlouhý. Podle něj chtěl režisér seriálu Antonín Moskalyk příběh původně zasadit do okolí České Skalice na Náchodsku, která spadala pod Hradec. „V kalendářích četnictva jsme našli sestavu hradecké pátračky se jmény Šiktanc, Arazim, Jarý a Šebestík. A jména postav v seriálu z toho vycházejí,“ řekl Dlouhý. Změnili jen křestní jména, v seriálu se Arazim nejmenuje Josef, ale Karel.

Pohnuté osudy českého četníka

Po odvysílání seriálu Dlouhého kontaktovala právě Arazimova dcera Alenka Smolková, která chtěla předat další informace o životě svého otce. Ten totiž odráží pohnuté osudy dvacátého století. Arazim se narodil 20. listopadu 1898, během první světové války bojoval na italské frontě, kde v červenci 1917 přeběhl do italského zajetí a 5. října 1917 se přihlásil do československé zahraniční armády. Když válka skončila, pomáhal osvobodit Slovensko a po demobilizaci v roce 1921 nastoupil na četnickou stanici.

Jen tak tak unikl popravě

Za německé okupace Československa byl velitelem četnické stanice v Holicích a v roce 1943 jako legionář, tedy podezřelá osoba, předčasně poslán do penze. V květnu 1945 se přihlásil na četnické stanici v Holicích do služby, při odzbrojování ustupujících německých jednotek byl ale Němci 6. května zadržen a jen se štěstím unikl popravě. Po válce sloužil po různých služebnách v pohraničí, v roce 1955 byl poslán do výslužby a pracoval jako vrátný. Zemřel 14. listopadu 1975.

Trojanův Jarý byl při změnu odborář

To seriálový Arazim sloužil v Brně, ale i on byl legionářem, jen sloužil v Rusku. Zajímavé osudy měly i další předobrazy seriálových četníků – takový Jarý, kterého hrál Ivan Trojan, se za války dal k odboji, ukrýval zbraně a dokonce inicioval tajné a jediné vyfotografování vypreparovaných lebek pěti parašutistů podílejících se na spáchání atentátu na Reinharda Heydricha, které provedl v německém ústavu pro soudní lékařství v Praze bývalý kolega Jarého, štábní strážmistr Bedřich Pomezný…

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .    

Vložil: Dáša Vrchotová