Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Věděli jste, že nejbližší kamarád Freddieho Mercuryho žije již patnáct let v Česku? Byl s ním, když umíral, a znal ho jako úplně jiného člověka, než kterému tleskaly ty davy pod pódiem… Byli i milenci?

05.11.2016
Věděli jste, že nejbližší kamarád Freddieho Mercuryho žije již patnáct let v Česku? Byl s ním, když umíral, a znal ho jako úplně jiného člověka, než kterému tleskaly ty davy pod pódiem… Byli i milenci?

Autor: TV Prima

Popisek: Peter Freestone u Krause

Jaký byl Freddie Mercury v soukromí, vzpomínal v Show Jana Krause jeho osobní tajemník Peter Freestone, který už patnáct let žije v Čechách. Peter byl s Freddiem až do konce, když umíral, držel ho za ruku. A znal úplně jiného člověka, než kterého milovaly davy.

„Byl jiný, než jak ho lidé znali z koncertů, tedy jako giganta, superstar, která ovládá davy. V soukromí to byl 175 centimetrů vysoký, hubený a především neuvěřitelně plachý chlapík, který se bál sám vyrazit na nějakou akci. V novinách a časopisech se často psalo, že Freddie byl tam a tam vidět se svojí suitou. Nešlo ovšem o jeho tělesnou ochranku, ale o ochranku psychologickou. O dva až tři přátele, kteří mu dodávali odvahu,“ vyprávěl Janu Krausovi Freestone, který zpěvákovi právě onu psychologickou záštitu často poskytoval.

Potkali se v baletu, vydrželi spolu 12 let

Freestone začínal u královského baletu jako kostymér  – a tam se právě setkal s Mercurym. „Poprvé jsme se viděli, když jsem pracoval v Londýně v Royal Opera House, kde jsem dělal kostýmy pro balet, na jedné charitativní akci. Po jeho vystoupení jsme se setkali na afterparty a já jsem velice chválil celou jeho produkci. O deset dní později zavolal manažer skupiny mému šéfovi, jestli bych s nimi mohl odjet jako kostymér na šestitýdenní turné. A to byl začátek spolupráce na příštích dvanáct let,“ vzpomíná Freestone na setkání, které mu změnilo život.

Nikdy jsem neměl smlouvu, říká osobní tajemník

„Předně bych chtěl říct, že jsem za celé ty roky nikdy neměl na práci pro Freddieho žádnou smlouvu, protože se do ní nedalo ukotvit, co obnáší. Náplní mé práce totiž bylo usnadňovat Freddiemu život. Ráno jsem ho budil, staral se o to, aby byl všude včas, uklízel jsem mu, vařil, chodil mu nakupovat, platil účty,“ popisuje náplň své práce Freestone.

Nikdy u sebe nenosil peníze

A taky za Mercuryho platil. „Freddie u sebe peníze nikdy nenosil. Na nákupy jsem měl bianko šek, na který se doplňovala částka. A šlo o položky jak v řádu sto liber v případě potravin, tak o částky sto tisíc liber, které šly na umění a starožitnosti, které byly Freddieho hobby. Nejraději ale Freddie utrácel za dárky pro přátele,“ usmívá se Peter.

Žádní trpaslíci, tvrdí Freestone

Zažil tedy i divoké večírky, kterými byl Freddie proslulý. „Ne všechno, co jsem o nich četl, byla pravda. Na party se třeba nikdy neprocházeli trpaslíci s mísami kokainu. Nějaké drogy ale na večírcích byly, stejně jako je pravda, že bývaly divoké. Vzpomínám si třeba na večírek, na kterém obsluhoval nahý personál, oblečení měl nakreslené na těle,“ vzpomíná Mercuryho tajemník.

Dárek od Tiffanyho pro každého

„On si nejvíce užíval, když pozoroval ostatní, jak se dobře baví. Měl peníze a když slavil 44. narozeniny, pozval 44 hostů a každému z nich dal dárek od Tiffanyho. Typické pro Freddieho bylo, že nejdříve udělal party a pak teprve vymyslel důvod,“ usmívá se Freestone.

Smál se jen se mnou

Znal svého zaměstnavatele tak, jak ho veřejnost nepoznala. „On miloval život a moje trvalá vzpomínka na něj je, jak se doma směje. Když ho vidíte v rozhovorech, jeho rty neodhalují zuby a nebo si před pusu dává ruku, aby zakryl zuby, protože je nesnášel. Ale doma se smál na celé kolo,“ říká Freestone.

Jak malé dítě

Byl prý bezstarostný jako malé dítě. „Říkal, že neví, kolik peněz má. Jeho představa byla, že každý je na zemi za určitým účelem. Říkával: Někteří lidé umějí dobře řídit, tak jsou řidiči, jiní umějí vařit, tak jsou kuchaři a někteří jsou účetní a ti vědí, kolik mám peněz,“ směje se Paul.

Miloval rugby a starožitnosti

A co dělal Freddie v soukromí? „Pořád koukal v TV na rugby. A také si vzpomínám, že nikdy nepřečetl žádnou knihu, on četl jedině Architectural Digest a katalogy z aukcí umění. Jeho velké hobby bylo nakupování starožitností. Měl obrovskou sbírku japonského umění. Také měl Dalího, nějaké viktoriánské portréty a další díla,“ popisuje neznámou stránku slavného zpěváka.

Stejné bary, stejné večírky

„Freddie říkával, že s ním se nikdo nenudí. A byla to pravda. Ale zároveň byl taky velmi předvídatelný. Když žil v New Yorku, bylo jisté, že ve středu v deset večer bude Freddie v Roxy. V půl jedenácté v úterý zase trávil čas v jiném baru, tím jsem si mohl být jistý, stejně jako tím, že jeho vínově červené auto bude parkovat nějakých padesát metrů od baru,“ popisuje zpěvákovy rituály.

Byli jsme jako dvojčata

Za ta léta si byli velmi blízcí. „Muselo to být přátelství - viděli jsme se každý den po dobu dvanácti let a moje práce nebyla taková, že bych v ní byl od devíti do šesti, od pondělí do pátku. Byli jsme jako dvojčata.“ Freestone se na těch dvanáct let vzdal osobního života. „Po celou tu dobu jsem žil život Freddieho Mercuryho. Až poslední rok jeho života jsem měl dovolenou, dva týdny za celých dvanáct let. Ale nelituju toho,“ říká rozhodně.

Prokletý rok 1987

„Nebyl den, aby se nezajímal o to, kam a s kým se půjde bavit do baru. Pak přišel jeden den v roce 1987. Tehdy se stalo poprvé za celou dobu, co jsem pro něj pracoval, že nikam nešel,“ začal Freestone vyprávění o posledních letech hvězdy britské skupiny Queen. „Freddie o diagnóze řekl jen pár lidem. Byl jsem mezi nimi, musel jsem to vědět, kdyby se třeba zranil nebo tak něco. Jinak to nikomu neřekl, aby ho lidé nelitovali. „Za čtyři roky po diagnóze, 24. listopadu 1991, Mercury svůj boj prohrál.  I tehdy byl Freestone po jeho boku a  zpěváka držel za ruku.

Neměl jsem proč žít

Po Freddieho smrti najednou neměl proč žít. „Zpočátku, asi čtyři pět let, jsem nemohl dělat nic. Byl jsem ve fázi, kdy jsem měl pocit, že nemám důvod ráno vstávat z postele. Až když jsem tuto fázi překlenul, začal jsem žít svůj život. Zjistil jsem, že mě inspirují mladí lidé, i proto nyní jezdím v Česku po školách a vyprávím žákům a studentům o AIDS,“ vysvětluje Freestone.

Kuchařka podle Freddieho

Před čtyřmi lety o svém zaměstnavateli a příteli napsal první knihu, letos vyšla u příležitosti 25. výročí úmrtí zpěváka další kniha: Královská kuchařka Freddieho Mercuryho. Vařil i Freddiemu? „Ano, když jsem u něj začal pracovat, zbožňoval indickou kuchyni. Hodně koření, chtěl mít chuťové pohárky radši přesycené než jen tak poškádlené, měl prostě rád hodně ostré, výrazné chutě.“

Brambory s kaviárem

Nejoblíbenější Mercuryho recept vám asi vyrazí dech. „Jednu věc, ne zrovna levnou, zato velmi jednoduchou, opravdu miloval. Byly to šťouchané brambory se lžící kaviáru a kyselou smetanou navrch. Někdy to jedl jako předkrm, občas i k obědu. Poslední tři roky ale musel jíst daleko jemnější jídla, ostré chutě mu nedělaly dobře,“ dodává Freestone.

Už patnáct let v Čechách

V Čechách žije už patnáct let, mluví skvěle česky. „Česko jsem si zamiloval i proto, že tady hudba znamená pro lidi mnohem více než ve Velké Británii. Malé děti se tady učí o vašich hudebních skladatelích, jste pyšní na své hudební dědictví. V Anglii je člověk rád, když najde nějakou školu, ve které děti mají hudební výuku. Stěhoval jsem se ale z Anglie i proto, že jsem nebyl spokojený s politickým a společenským vývojem,“ říká.

Glam rock vyměnil za slepice

„V Praze jsem žil tři a půl roku, potom jsem se na popud kamaráda přestěhoval do malé vísky u Domažlic, měli jsme tam slepice, kachny, všechno,“ vypráví výbornou češtinou pan Freestone, „celkem jsem tam vydržel deset let, nyní jsem na opačném konci republiky, u Hradce Králové, říká muž, který zasvětil svůj život rockové legendě.  

Celou dobu, co Peter pracoval pro Freddieho, se řešila jeho sexuální orientace. Byl jen tajemníkem nebo mezi nimi bylo víc? V sedmdesátých letech měl Peter přítelkyni, později se ale zdálo, že je gay. Nicméně s Freddiem je prý opravdu pojilo jen přátelství, Freddie nebyl Peterův typ a naopak. Zdá se ale, že láska je to, co Petera přivedlo do Čech, svého partnera ale tají…

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Dáša Vrchotová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace