Hradecký soud odsoudil dalšího člověka bez jediného důkazu. Naivní pomoc se zaparkovaným vozem. Za dobrotu na žebrotu, respektive před soudní stolici

Foto: osobní stránky politika

Popisek: Tomáš Zdechovský v europarlamentu

Máme zde další případ, kdy krajský soud v Hradci Králové odsoudil nevinného. Zároveň vyvolává oprávněné pochyby o stavu soudů nejen v Hradci Králové. Po Lukáši Nečesaném byl nyní odsouzen bez důkazů další mladík. Na to na Facebooku a ve svém blogu upozorňuje europoslanec Tomáš Zdechovský, který žije v Hradci Králové a má zde i poslaneckou kancelář.

To musí nahánět hrůzu

Mělo se prý jednat „pouze“ o podmíněný trest na dva roky za podílnictví, přestože pro odsouzení neexistovaly žádné relevantní důkazy. „Rozsudek je sice zatím nepravomocný a podáno bylo dovolání. Už ale samotná skutečnost, že soud může odsoudit nevinného, musí nahánět člověku hrůzu. Koneckonců není to poprvé, kdy se královéhradecký soud dopustil naprosto neprofesionálního a neospravedlnitelného jednání," dodává Zdechovský.

Informace rozproudila debatu na sociální síti. Přidala se i známá advokátka Klára Samková: „Mohu dodat další naprosto neuvěřitelné případy. Chce to kompletní reformu justice. HNED!"

Vesele půjčují a že jsou v roli svědků? Že by střet zájmů...

S hradeckými soudy opravdu není něco v pořádku, dodává Zdechovský: „Během pár měsíců vyplavaly na povrch další kauzy, které by se v demokratickém státě stát prostě nemohly. Známým se stal například případ advokáta Rostislava Víška. Vypůjčil si od sedmdesáti lidí, včetně tří soudců královéhradeckého soudu, dohromady téměř 11 milionů korun. Od ledna 2013 je stíhaný na útěku a za podvody mu hrozí až desetiletý trest. Tři soudci se tak octli v roli svědků a poškozených, což je střed zájmů a snižuje to důvěru lidí v nezávislost soudců. Jejich jednání bylo přinejmenším neetické a neprofesionální, nicméně soudci soudí dál a nic se neděje," poukazuje europoslanec.

Když se nevinný stane obžalovaným

Co se týče samotné aktuální kauzy mladíka odsouzeného za „podílnictví“, jde o to, že jakýsi námý obžalovaného mladíka požádal o zaparkování auta na pozemku u chaty, která patří matce obžalovaného. „Jenomže auto bylo odcizené, přičemž trestného činu se dopustil vedle zmíněného známého obžalovaného ještě jeden jeho komplic. Nynější obžalovaný ve své naivitě bohužel souhlasil se ´zaparkováním´ auta na zahradě chaty patřící jeho matce, což pro něho mělo nedozírné následky," převypráví Zdechovský kauzu.

Orgány činné v trestním řízení zajistily vozidlo právě u chaty matky nynějšího obžalovaného a problém byl na světě. Přestože soud tvrdil ve svém rozhodnutí opak, obžalovaný nevěděl o odcizení vozidla a ani se o tom nenašly žádné důkazy. Policie pak začala tvrdit, že měl být schopen prodat auto, ale opět k tomu není jediný důkaz. „K naplnění skutkové podstaty trestného činu podílnictví samozřejmě nemohlo vůbec dojít, když obžalovaný o krádeži nevěděl. Je to podobné, jako by mi nějaký zloděj zaparkoval na mém pozemku auto a já dostal kvůli tomu podmínku. Podle královéhradeckého okresního a krajského soudu je to běžná praxe," dodává ironicky politik.

Dostat se před soud je skutečně snadné, aspoň před ten hradecký

„Je vidět, že před soudem se nevinný člověk může octnout velice snadno. Stačí být v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. V tomto případě spíše platí, že stačí, aby bylo nesprávné auto na nesprávném místě," píše Zdechovský, který se ne a ne zbavit údivu:

„Normálně by se jeden podivoval nad tím, jak je něco takového vůbec možné. Opravdu jsme demokratická země? Případů zcela zjevných pochybení královéhradeckého soudu se našlo víc jak dost.  Ptám se, jak dlouho budou ještě české soudy ničit životy lidem, co se ničím neprovinili?"

Podle jeho mínění je nutné, aby se situací na hradeckých soudech začal ministr spravedlnosti Robert Pelikán skutečně zabývat. Takové rozsudky totiž před mezinárodními tribunály jistojistě neobstojí. „A kdo myslíte, že bude za chyby soudců pak platit vysoké odškodné?" vznáší závěrečnou řečnickou otázku Tumáš Zdechovský.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš