Nejvíc léků „po ruce" mají lidé v Královehradeckém kraji. Do budoucna hrozí, že přijdou o některé lékárny

Foto: Město Orlová

Popisek: Lékárna, ilustrační foto

Počty lékáren už dva roky stagnují, aktuálně jich u nás působí 2 728. Trh je prý nasycený a pro nové provozovny už moc místa nezbývá. V menších obcích podle provozovatelů lékáren jejich počet dokonce klesá. Největší koncentrace lékáren na počet obyvatel je v Královehradeckém kraji (a také Karlovarském kraji), přesto jsou nejvýdělečnější ty pražské.

Průměrná roční tržba z volného prodeje na jednu provozovnu v hlavním městě činí 8,7 milionu korun, zatímco v Královéhradeckém kraji je to jen něco málo přes 5,2 milionu korun.

Brzy možná zůstane v kraji méně lékáren …

Tržby z prodeje léků na předpis dle provozovatelů lékáren dlouhodobě stagnují či mírně klesají a nelze očekávat, že se tento trend v budoucnu změní. Stále více se proto soustředí na volný prodej. Na tom se sice negativně projevila ekonomická krize, ale tržby z něj si od roku 2010 udržují alespoň mírný růst okolo 2,5 až 4 %. Vyplývá to z průzkumu ČSOB Index očekávání firem.

„Na současném lékárenském trhu vládne silně konkurenční prostředí, což může být jedním z důvodů, proč tržby lékáren významněji nerostou. Do nelehké situace se dostávají zejména soukromí lékárníci, kteří se jen těžko přizpůsobují cenové politice velkých řetězců,“ komentuje situaci na trhu ekonom Petr Manda.

Lékárníci vidí potenciál hlavně ve větších městech, především v obchodních centrech. Tam je totiž největší poptávka po zboží z volného prodeje, včetně luxusní kosmetiky a dalšího drogistického zboží. To je důvod, proč jsou lékárny ve větších městech prakticky na každém rohu, zatímco v malých obcích, kde si lidé kupují jen to nejnutnější, často zcela chybí. „Lékárenská péče se v současné době centralizuje do velkých měst a obchodních center. Lékárny v menších městech a na vesnicích se čím dál více potýkají s existenčními problémy. Tento vývoj může do budoucna značně negativně ovlivnit dostupnost lékárenské péče v ČR,“ potvrzuje trend Petr Mašát z International Pharmaceutical Corporation. Královehradeckého kraje by se to mohlo týkat.

Budou v Hradci Králové horší marže?

Řešením může být regulace trhu v podobě určení minimální vzdálenosti mezi jednotlivými provozovnami. Pomoct by mohlo i rozdělení výše marží do skupin podle toho, kde se lékárna nachází. Zjednodušeně řečeno, lékárny ve větších městech by dostávaly nižší marže než lékárny z menších měst.

„Regulace hustoty sítě by mohla mít pozitivní vliv na zahušťování oblastí, kde dosud dostupnost není ideální. Při jakékoliv regulaci je ale potřeba postupovat obezřetně a s ohledem na všechny dopady, které by její zavedení mělo, tak aby nový systém nebyl rigidní a naopak byl schopný reagovat na živé potřeby, zejména na měnící se demografickou skladbu regionu,“ upozorňuje zástupce lékárenské sítě Dr. Max Michal Petrov.

Čím delší nemoc, tím více za léky? To neplatí

Při srovnání, zda spotřeba léků v Královehradeckém kraji souvisí s délkou nemocnosti, se toto nedá s určitostí potvrdit. Tedy pokud vycházíme z údajů České sociální správy například za první čtvrtletí letošního roku, a to ještě navíc tedy jen u osob, u nichž se pracovní neschopnost – nemocnost – vykazuje. V ČR činila průměrná doba dočasné pracovní neschopnosti ve sledovaném období zhruba 37 dní. V Královehradeckém kraji to bylo zhruba 35,37 dne, tedy mírně pod průměrem. Například v porovnání s Prahou je to ovšem znatelně delší období, v hlavním městě se prostonalo průměrně 28,65 na jednoho pracovně neschopného zaměstnance. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš