Padouch nebo hrdina? Lidé se nemohou shodnout nad činy tohoto významného muže dnešní doby

Foto: archiv

Popisek: Prezident Vladimír Putin je muž mnoha tváří, Rusové ho však zbožňují ve všech podobách

Známý ruský bloger Andrej Malgin se ve svém komentáři publikovaném v deníku The Moscow Times věnuje patnáctiletému výročí Putinova působení v nejvyšší ruské politice. Vyčítá mu, že se hlavní měrou podepsal na úpadku země a nevěří, že se může v blízké době ruská společnost vydat po demokratické cestě. Europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM) naproti tomu o Vladimiru Putinovi mluví jen v superlativech.

Doposud zcela neznámý Putin se 9. 8. 1999 stal předsedou vlády a stárnoucí prezident Boris Jelcin o něm kromě toho mluvil jako o svém nástupci. Přesto mnohé překvapilo, když posledního dne téhož roku Jelcin odstoupil a prezidenské pravomoci místo něj (nejprve prozatímně) převzal právě mladý premiér.

Nesouhlasíte s článkem, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.) Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody, Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové či Džamily Stehlíkové.

Ransdorf pro jeho charakteristiku uvádí dva momenty z jeho politické kariéry. Tím prvním byla jakási recepce, kde bývalý premiér Primakov vyzval, aby povstali všichni, kdo byli „čekisty“ (tedy působili v sovětské tajné službě) a Putin hrdě učinil vztyk. Ransdorf k této epizodě připsal komentář převzatý od zakladatele Čeky Falixe Džeržinského, podle kterého čekisté mají čisté ruce a horoucí srdce.

Druhým typickým Putinovým momentem bylo podle něj známé prohlášení, že rozpad SSSR byl jednou z největších geopolitických tragédií dvacátého století. Ransdorf spočítal, že důsledkem této katastrofy bylo mimo jiné 750 tisíc mrtvých v konfliktech, které v někdejších svazových republikách po rozpadu vypukly. „Putin ale nemůže být podezříván z toho, že by chtěl Sovětský svaz obnovit: Vyjádřil se dokonce, že ten, kdo by jeho rozpadu nelitoval, nemá srdce, ale ten, kdo by ho nyní chtěl obnovit, nemá rozum,“ dodává europoslanec.

Celý komentář europoslance ZDE.

Pak už bilancujeme, kterak se ještě jako premiér dokázal vypořádat se vzpourou v Čečensku, přičemž neváhal vzít odpovědnost na sebe a vsadil na silnou armádu. Pak skoncoval s tříštěním země, kde si podle Ransdorfa každý regionální papalášek dělal, co chtěl, a mocnější oligarchové si rovnou mysleli, že vládnou celému Rusku.

Putin dokázal využít vysokých cen ropy i plynu a utržené peníze investoval do obnovy Ruska, a ještě z toho dokázal významně umořit státní dluh (ten dnes činí v Rusku asi 7 procent, zato v USA 90 a v Japonsku údajně až 300). Stabilizoval zemi autoritativními metodami, ale jinak to v daných podmínkách nejspíš ani nešlo.

Ransdorf připomíná, že Západ Putinovo chování na počátku neobyčejně oceňoval. Už proto, že na rozdíl od svého předchůdce chodil na jednání připraven, nepil a nedával najevo své emoce. Doma se snažil i o jistou komunikaci s veřejností, což „liberál“ Jelcin nedělal nikdy.

Výsledkem je, že Rusové Putina již třikrát zvolili prezidentem, a ačkoliv jeho podpora kolísá, právě nyní je velmi vysoká. Ransdorf připomíná statistiku, že i v USA jej v jakémsi průzkumu osmdesát procent označilo za „státníka“, zatímco o vlastním prezidentu Obamovi si to myslí pouhých 5 procent.

„Určitě to není žádný oslnivý intelektuál, ale nikdo mu nemůže upřít vynikající organizační schopnosti a mimořádné umění hledat a nalézat nečekaná řešení. Řekl bych, že je to muž, jenž roste s úkoly, které jsou na něj kladeny,“ uzavírá Ransdorf své hodnocení ruského prezidenta po patnáctiletém působení.

Bloger to vidí trochu jinak

„Ruská média před několika dny skromně oslavila jedno malé výročí, které je ovšem pro novodobé dějiny Ruska velmi podstatné. Právě před patnácti lety, přesně 9. srpna 1999, se rozhodl bývalý prezident Boris Jelcin jmenovat Putina jako svého nástupce. Putin byl v té době šéfem Federální bezpečnostní služby, o několik týdnů později byl jmenován úřadujícím šéfem ruské vlády, fakticky tedy premiérem. A poté Jelcin ustoupil zcela do pozadí a předal otěže moci Putinovi," vrací se do minulosti Malgin.

Datum 9. srpna 1999 je podle Malgina velmi důležité, protože tehdy se opět k moci v naší zemi dostala KGB. „Za těch patnáct let se Putinovi podařilo zničit občanskou společnost, pošlapat svobodu tisku i nezávislého podnikání. A v souvislosti s konfliktem na Ukrajině udělal z Ruska globálního psance," vyčítá bloger Putinovi jeho hříchy.

„V 90. letech se ruská společnost poprvé v naší historii začala demokraticky vyvíjet. Dnes se zdá, že ten pokus byl první a také poslední. I kdyby nakrásně Putin hned zítra opustil svoji funkci, jím vytvořený nedemokratický systém by jel ze setrvačnosti dál. Odklon od demokracie se udál postupně  a každý další úkrok byl spojen s krví," je přesvědčen Malgin.

„Doslova den poté, co byl Putin jmenován, odstartovala znovu válka na Kavkaze, konkrétně v Dagestánu. Dva týdny poté vybuchla bomba poblíž Kremlu, v jednom z nákupních center. Zraněno bylo tehdy čtyřicet lidí. O další měsíc později byly vyhozeny do povětří byty v Moskvě, Buikansku a Volgodonsku. Při tomto neštěstí zahynulo 300 osob," vrací se Malgin k tragickým událostem.

„Dva měsíce po jeho nástupu do funkce začala totální válka v Čečensku, která poté pokračovala dalších devět a půl roku. Zahynulo při ní 6000 ruských vojáků a 20 000 čečenských separatistů. Přesná čísla o civilních obětech nemáme, ale jistě to bylo několik desítek tisíc," míní Malgin.

Ruská společnost byla podle Malgina otřesena tolika projevy násilí, proto podle jeho názoru schvalovala tvrdý Putinův postoj vůči separatistickým tendencím, který deklaroval v televizním vystoupení. „Jeho popularita rázem dosáhla takové výše, že o ní předchozí prezidenti Jelcin i Gorbačov mohli pouze snít. Krátce poté Jelcin odešel ze svého úřadu a Putin nastoupil místo něj," pokračuje Malgin.

Celý text ruského blogera najdete ZDE.

Novopečený prezident Ruska Vladimir Putin zahájil podle Malgina své první funkční období frontálním útokem na nezávislá média. „Jako první uvízl v jeho osidlech nezávislý televizní kanál NTV. V neposlední řadě také naprosto změnil systém gubernátorských voleb. Gubernátoři byli nově jmenováni Putinem. Prezident tak vzal lidu možnost zvolit si gubernátory přímo. Stejně tak byla odstraněna přímá volba členů Rady federace," kritizuje Malgin konkrétní Putinovy kroky v ruské politice.

„Pro tyto vpravdě revoluční změny se podařilo Putinovi získat podporu také kvůi tragické události ze začátku září 2004, kdy teroristé obsadili školu v Beslanu. Při následné neúspěšné záchranné operaci  zemřelo 330 dětí. Na pozadí těchto událostí se také začal radikálně měnit mechanismus ruského podnikání. Největší ruské společnosti jsou nyní řízeny Putinovými osobními přáteli, většinou jde o bývalé důstojníky KGB. Státní energetická firma Gazprom se prakticky stala Putinovou soukromou společností," má jasno Malgin.

Pod přímou kontrolou Putinových známých jsou celá průmyslová odvětví, přístavy i železnice. Dokonce i veřejný ochránce práv dětí Pavel Astachov je bývalým členem KGB. Není proto divu, že jedním z jeho hlavních počinů ve funkci bylo zrušení možnosti zahraničních adopcí ruských sirotků. „To znamená, že na sto tisíc dětí v dětských domovech nemá šanci najít milující rodinu v zahraničí," vysvětluje Malgin.

Putinova personální politika je podle Malgina založena na principu loajality a korupce. „Úředníci ve vládě, policii i armádě mohou prakticky beztrestně krást. Zakázanou mají pouze jedinou věc, kterou je kritika prezidenta země. Bojovníci proti korupci jsou posíláni do vězení a vystaveni stíhání soudů. Jeden z nich, Sergej Magnitský, byl zavražděn ve vězení, opoziční lídr Alexej Navalnyj čelí obvinění z šesti trestních činů a je nyní v domácím vězení. A mezitím byl bývalý ministr obrany Anatolij Serďukov přes jasné důkazy osvobozen v korupční kauze," zmiňuje Malgin. 

Největším neštěstím však je, že se Putinovi za těch patnáct let podařilo vštípit obyčejným Rusům fašistické hodnoty. Sociologické průzkumy ukazují až děsivou podporu xenofobie, homofobie a vypjatého nacionalismu. „Putin utahoval šrouby postupně. Nejdříve učinil občany druhé kategorie z ateistů, poté z homosexuálů. Následně anektoval Krym a rozpoutal válku s Ukrajinou. Jeden velký řetězec událostí, které negativně ovlivní Rusko na generace dopředu. A vše začalo před patnácti lety onoho 9. srpna 1999," uzavírá Malgin svůj kritický blog.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na

Vložil: redaktor KL1