Proč je dobře, že se Jeffrey Epstein nevyfotil s Petrem Pavlem. Svět Tomáše Koloce
komentář
05.02.2026
Foto: Wikimedia Commons By White House photographer, probably Ralph Alswang
Popisek: Jeffrey Epstein při potřesení rukou s tehdejším prezidentem USA Billem Clintonem
Fejeton o dvou (zcela nepodobných!) aférách.
Všichni šílí z aféry Epstein, jako by se provalilo něco nového. Že bohatí a mocní využijí toho, co mají, a rádi si za to za..cají, to tu bylo, co svět světem stojí. Problém asi je, že hodně lidí pořád věří, že ti nad nimi jsou nějakým obrazem ctnosti, jako by to vždy nebylo právě naopak (že mým ideálem je můj prezident bych v davu neskandoval, ani kdyby tím prezidentem byl TGM. Ostatně dnes už víme, že i on měl pro bakchanálie za větrem svůj stálý podnik, kde měli s Olgou Sedlmayerovou rezervovaný pokoj.)
Tak třeba: V roce 1963 v Británii vyvrcholila aféra fyzioterapeuta Stephena Warda, který si pod pláštíkem společenského klubu zřídil podobný bordel a továrnu na kompro v jednom. Prasklo jim to, až když jednu pěknou (ale už dospělou, devatenáctiletou!) dcerku bezdomovců, co se narodila ve slumu v odstaveném vagóně, začali obhospodařovat zároveň britský ministr obrany a sovětský vojenský atašé.
Ale organizátor Ward si to krouhnul a byl zase klid.
Nedá mi to, abych se opět drobně neodklonil od hlavní linie fejetonu k panu prezidentovi, co potřebuje naši podporu. Zlí jazykové tvrdí, že ten zákon o trestnosti propagace komunismu prosadil, protože nechtěl, aby se veřejně vzpomínalo na to, že komunistický prezident Novotný dobrovolně snížil prezidentský plat z 240 na 180 tisíc a na konci života věnoval své úspory do stranické pokladny, a další komunistický prezident, takyarmádní takygenerál Svoboda, změnil zvyk, že kuchyně pro první rodinu byla hrazena z hradního rozpočtu, a začal její provoz hradit z vlastní kapsy.
Nu, to je fakt, ale nicméně ani naše minulá nominálně beztřídní společnost se takovému epsteinovskému podničku nevyhnula. Během renovace kanonické scény v letech 1977 – 83 ho dokonce umístila do podzemí posvátné Zlaté kapličky = Národního divadla. O tamní podzemní sauně, kde si se zaměstnankyněmi ND dávali dostaveníčko funkcionáři méně asketičtí, než skromní soudruzi Novotný a Svoboda, se vyprávěly i delší romány, než ten, v němž existenci podniku předznamenala Eva Kantůrková a podle něhož pak vznikl film Ceremoniář (vzpomínáte si, jak tam politik Ladislav Potměšil oblézal herečku Janu Švandovou za kulantní obsluhy číšníka Jana Hrušínského?).
Tajemná prostora dala dokonce vzniknout legendě o nezvládnuté bakchanálii, během níž komunističtí potentáti zabili operní pěvkyni Věru Urieovou (kterou podle všeho skutečně zabil její druh-potentát, stalo se to ale u nich doma, a zakopal ji u jejich vily na zahradě). Řečí se tehdy vyrojilo tolik, že i státní věrchuška byla nucena připustit, že takové věci se stávají, když scenáristovi Jaroslavu Dietlovi povolila do jinak nadiktovaného a ostře sledovaného seriálu zmínku o podobné firmičce, i když jen směšně severně-okresního charakteru. V tomto případě byl oligarchou-zákazníkem ředitel dolu a dodavateli svazaček do jeho postele předseda okresního výboru SSM a syn ideologické tajemnice okresního výboru KSČ, což nakonec všechny stálo místo a dva z nich šli do basy.
Protože devadesátá léta byla dítětem let osmdesátých, podobná firma, ovšem už na celostátní úrovni, nemohla scházet ani v době sametu. „Provozoval“ ji legendární oligarcha první generace Fanda Mrázek, akorát místo na panství lorda Astora či v podzemí Národního divadla se milenci scházeli u Poděbrad v motorestu Ohio. No a protože u nás se na rozdíl od Británie a USA pasáci nesebevraždí, nechali Mrázka podle všeho odpravit ti, které u toho natáčel a Mrázkův kompro archiv dali zabavit. Kdyby to neudělali, měli bychom tu dnes nejspíš aféru EPSTEIN.CZ.
Aféru EPSTEIN.US odnáší britský princ Andrew, který je ovšem úplně stejný děvkař jako jeho otec i dědeček – jen s tím rozdílem, že oni nebyli pedofilové. V tomhle kadlubu doba temna zkrátka asi nějak prokročila, že sex sám o sobě, pokud v něm není nějaká nezákonná patologie, už pro smetánku není rajcovní. Dřív ministra Profuma rajcovalo, že se o holku dělí s kapitánem od KGB, dneska, aby se vzrušil, musí si ji vyzvedávat v mateřské školce. Bohužel namísto, aby se tematizovaly tyto sexuální „progrese“ a k aféře se na prvních stránkách novin vyjadřovali odborníci na nemoci společnosti jako jsou u nás lékaři Jan Hnízdil nebo František Koukolík, zdá se mi, že i v Aféře Epstein zafungoval starý dobrý zákon Kmotra Corleoneho „My si přece platíme tisk, tak i z tohohle musíme něco vytřískat“. Kdyby nic jiného, tak ukazuje-li se, že je víc lidí, s nimiž se Epstein vyfotil, než těch, s nimiž se nevyfotil (Mrázek to měl zrovna tak: vzpomínáte si na známou fotku Karla Gotta s ním?), vyberou se z té kupy fotky, na nichž jsou s Epsteinem ti nepohodlní, které je třeba znevěrohodnit: jako je třeba největší žijící duch nejen světové lingvistiky, ale také politicky uvažující Severní Ameriky – Noam Chomsky.
A hlavně: místo hlubší analýzy je třeba dokola opakovat, že to všechno byli prasáci. Ptáte se proč, když zrovna tohle je už jasné každému obecnímu Pepkovi Vyskočovi? Protože už jednou provalená skupina temných prasáků odvrací pozornost od jiných temných skupin, co se (naneštěstí pro nás) neprovalily. Kromě toho tvoří krásně temné pozadí, v jehož popředí vynikne každý, kdo tímto způsobem nikdy nehřešil a jehož politické postoje momentálně musíme za každou cenu podpořit…
Zdroje: Seznam.cz, DVTV, Peter Morgan: Koruna, Eva Kantůrková: Smuteční slavnost, Ceremoniář, Mario Puzo: Kmotr, Jaroslav Kmenta: Kmotr Mrázek, Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Vložil: Tomáš Koloc