Sedláci u Chlumce. Nakonec vůbec špatně nedopadli. Časosběr

13.08.2025

Foto: Wikimedia Commons / Autor Hugo Schüllinger – Public Domain - Kramerius Digital Library? https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:8f788a50-8e37-11dd-a0ff-000d606f5dc6?page=uuid:ff24c1d0-ef2b-11e6-a8e7-001018b5eb5c, CC BY-SA 4.0, curid=119776051

Popisek: Ilustrační obrázek: Hugo Schüllinger - Výjev ze selského povstání roku 1775 (Obrázkové dějiny národa českého, 1893)

Před pár dny jsem vzpomínala na to, jak Marie Terezie donutila české děti chodit do školy a přispěla tak k vytvoření národa vášnivých čtenářů. Dnes si připomeneme další z jejích rozhodnutí, která zásadně přispěla k modernizaci v našich zemích. Nové časy k nám totiž začaly přicházet už za této panovnice, kterou známe z televize v hedvábí a kožešinách.

Revolucí byl už její nástup na trůn v roce 1740. Díky absenci mužského potomka císaře Karla VI. musela na trůn usednout jeho nejstarší dcera. Na rozdíl od Anglie, kterou už v předcházejícím století vedla ke slávě královna Alžběta I., v Rakousku šlo o premiéru.

V bezprecedentní situaci viděli vládci okolních států příležitost a císařovnu odmítli uznat. O svůj trůn tak musela svést několik válek. Při jedné z nich připravila České království o tradiční Slezsko, ale nakonec dokázala svůj trůn obhájit. Především díky tomu, že dala prostor novinkám a inovacím, o které se zajímal především její manžel, František Štěpán Lotrinský. Podnikavý aristokrat, kterého znáte ze seriálu s tváří Vojty Kotka, dokázal dómu vydělat tolik peněz, že z toho žil až do pádu monarchie roku 1918. A to musel utáhnout třeba i vysoké životní náklady císařovny Sissi, o kterých nás jeden z vysokoškolských profesorů historie poučil slovy „kterýkoliv jiný manžel té doby by zkrachoval do tří let“.

Války o rakouské dědictví tak podnítily rozsáhlé reformy, které rychle přesáhly oblast hospodářství. Císařovna i její manžel byli fascinováni myšlenkami osvícenství a dali si za cíl převést monarchii do nového věku, který se otevíral od doby, kdy zámořské objevy poprvé propojily svět.

Výchozí podmínky byly dost složité. Většinou negramotná společnost, absence moderní infrastruktury a mnoho staletí zažité tradice se zdály být nepřekonatelnými překážkami. Panovnice se ale do reforem pustila se skutečnou vervou. Školní docházku jsme už v Časosběru probrali, málokdo ale ví, že třeba také zavedla číslování domů a první řádný katastr. A velmi důležitým datem, na které se zapomíná, byl 13. srpen 1775. Toho dne byl vydán pro Čechy (a pak 7. září pro Moravu) jeden z nejdůležitějších dokumentů - robotní patent.

Robota se dodnes drží ve slovníku jako výraz pro těžkou dřinu, která v 18. století měla podobu velmi tvrdého vykořisťování. Pokud jste se v té době narodil coby poddaný, bylo vám jednoduše nařízeno stanovený čas pracovat pro majitele panství. Nejčastěji na poli, ale někteří feudálové měli i jiné provozy. Pak bylo víceméně na libovůli pána, jak slušně se k vám bude chovat. Za projev osvíceného pokroku bylo považováno, pokud robotníkům dal najíst.

Právně bych robotu nejblíže přirovnala k dnešní nájemní smlouvě. Jako zemědělec jste si půdu k obživě musel pronajmout od vrchnosti, ovšem nájem se neplatil v penězích, ale odvedením práce na panském.

Robotní vztah nebyl tak absolutní jako nevolnictví, kde váš pán rozhodoval i o tom, zda se vdáte nebo oženíte. Formálně jste byli svobodní, jen jste museli splácet svůj pozemek.

Jenže tato „splátka“ byla nastavena v zimě na tři dny v týdnu, v hlavní sezóně na šest nebo sedm dní. Na vaše pronajaté pole byl čas až poté. Takže když byl ideální čas na setbu, tak jste „spláceli“ na panském, totéž se opakovalo při sklizni.

Asi je zřejmé, že tímto způsobem se zemědělci mohli uživit jen velmi těžko. A když se k tomu přidala ještě živelná pohroma nebo jen špatné počasí, bylo zaděláno na hladomor. V letech 1770 - 1772 propukl v českých zemích a hlady při něm zemřelo na 250 tisíc lidí, více než deset procent obyvatelstva.

Zloba robotníků byla navíc živena fámou, že Marie Terezie vydala jakýsi „Zlatý patent“, který měl nevolnictví i robotu zcela rušit. Vrchnost ale lidem tvrdila, že žádný takový dokument neexistuje, což je ještě více rozzuřilo.

Na východě Čech začala nespokojenost nabírat mimořádné obrátky. Bylo vyhlášeno „selské guberno“, vedené rychtářem Antonínem Nývltem, které vydalo vlastní předpisy o podobě roboty, bez ohledu na pány. Součástí povstání byly i útoky na zámky a vrchnostenské kanceláře, demolice jejich výbavy a někdy i vyjídání a vypíjení zásob ve sklepích. Rebelie byla takového rozsahu, že její potlačení je v análech vedeno jako bitva. Odehrála se 26. března 1775 a když prozradím, že proběhla u Chlumce, dovedete si domyslet, jaký měla pro sedláky výsledek. Nývlt a celé vedení guberna skončí v šatlavě, pak je převezou do Prahy k soudu.

Marii Terezii ale dochází, že takto to dál nepůjde. Vyhlášené rozsudky smrti nepodepíše, naopak vyhlásí „generální pardon“. Ten se týká řadových povstalců, kteří slíbí poslušnost a vrátí se domů. Vůdcům jsou rozsudky zmírněny. Nývlta nečekala šibenice, meč či lámání v kole, ale nucené práce.

Několik povstalců už mezitím bylo popraveno, ale to byl důsledek horlivosti místních úřadů, se kterou Marie Terezie nemohla moc dělat.

Panuje obecná shoda, že právě toto selské povstání urychlilo vydání Robotního patentu. Ten byl skutečně převratný. Robota dostala přesně určené hranice a „nájem“ byl podstatně snížen. Stropem byly tři dny v týdnu, den byl v zimě omezen na maximálně osm hodin práce, v létě na dvanáct. A musela v nich být přestávka na oběd. Poddaní byli rozděleni do třinácti tříd podle výše majetku. Aby jej mohli obhospodařovat, dostali ti bohatší další úlevy, takže nejbohatší robotníci museli na panském splácet jen 13 dní v roce.

Poddaní si mohli sami zvolit, zda chtějí robotovat podle starých nebo nových pravidel. Nová byla samozřejmě mnohem populárnější, což se nelíbilo vrchnosti. A nepřízeň feudálů si panovnice také nemohla dovolit. Hned v roce 1776 se tedy podmínky měnily v tom smyslu, že pokud poddaný chtěl využívat panský majetek, třeba bezplatně sbírat a lovit v jejich lesích, musel plnit povinnosti podle starých pravidel.

Hlavním přínosem patentu bylo jasné nastavení pravidel. Dřívější džungle navíc dostala byrokratickou formu, byly zřízeny pečlivě vedené rejstříky u zemské správy. V tomto režimu robota fungovala až do roku 1848. Ano, čtete správně, není to ani 200 let.

Reformy Marie Terezie a jejího syna a následníka Josefa II. převedly mocnářství z doby feudalismu do průmyslového věku. Poddaní získali více svobody a příležitostí ke společenskému vzestupu. Moderní hospodářství se začalo ubírat cestou manufaktur a továren a o sto let později bylo České království nejprůmyslovější oblastí monarchie.

Bez osvícené panovnice a změn, nastartovaných kvůli válce o trůn, by to nebylo možné.

Zdroje: Wikipedie

https://medium.seznam.cz/clanek/matej-hronsky-jak-nasi-predci-robotovali-na-panskem-127815

https://medium.seznam.cz/clanek/matej-hronsky-jak-matka-poddanych-marie-terezie-ulehcila-svym-detem-128044

https://epochaplus.cz/selske-povstani-roku-1775-odpurci-roboty-prisli-u-chlumce-i-o-knofliky-od-kalhot/