Když předseda československé nebeské komise klábosí se svatým Petrem... Svět Tomáše Koloce
komentář
17.04.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Tam někde za rohem by mohla být ta nebeská brána pro Čechy
Co mají společného Palach, Zajíc, Adamec, Janota – a nejnověji Šimůnková?
Předseda československé nebeské komise: „Já vím, že v nebi už nemůžu dostat infarkt, ale pro jistotu je, prosím tě, pořádně objímej, ať nemají takový šok, když vidí, kdo je kolem nich.“
Svatý Petr: „Neboj se, já to znám z našeho oddělení. Věřící židi mají taky většinou šok, když zjistí, že jsou v nebi všech Semitů, kde kromě Mojžíše a Eliáše potkají dezoláty jako Oze a Avneryho, co celej život bojovali za práva Palestinců, a muslimský Araby jako Omar Sharif nebo ten palestinskej básník Mahmúd Darwíš, co tu už dvacet let čeká na tu izraelskou holku, co se do ní na Zemi zamiloval a celej život o ní psal. Vrchol ale přijde teprve, když ortodoxní našinec zjistí, že všem nebím předsedá Ježíš. To se mi v náručí někdy šokem cuká jak někdo, kdo dole teprv umírá.“
Předseda čs. komise: „Zejtra máme zaplaťbůh Velký pátek, a to se otevíraj duchovní poklady, tak nám i ty šoky odpadaj. Ještě, že Karel Poláček a Ota Pavel šli k nám do československýho. Pro ty nebylo těžký pochopit, že člověk nejde do nebe toho národa, do kterýho se narodil, ale do nebe země, co jí dal největší část života. Herce Kvietika jsem musel podepřít, trochu se mi kácel, když uviděl, že Štúr a Štefánik jsou tady spolu s prezidentem Benešem. Uklidnil se, až když tu potkal kamaráda. Nějakýho Brzobohatýho.“
Svatý Petr: „Kromě Velkýho pátku je tohle fakt rizikovej moment, Jsem zvědavej, jak zvládneme takovýho Vetchýho nebo Svěráka (protože ti k nám za svou lásku k vlasti určitě přijdou!), až uviděj, že kromě toho Husa, Komenskýho a Havlíčka jsou tu taky všichni Koněvovi rudoarmějci a ti Buňačenkovi vlasovci, co osvobodili Prahu (a že Vlasov tu není, protože ten pomoc Praze odmítl), a místo slabomyslných společenských her na Ukrajince a Rusy nebo komunisty a antikomunisty mažou deku s tankistama generála Pattona a s německejma zběhama, co zdrhli z wehrmachtu k partyzánům a osvobozovali Beskydy. Taky jsi slyšel, že na Zemi 8. května zakázali na Olšanských hřbitovech slavnost položení věnců na hrob rudoarmějců? Dokonce prý i pomalovávají nebo ruší jejich pomníky. Rozumíš tomu?“
Předseda čs. komise: „Nerozumím a ani tomu rozumět nechci. Ostatně i k nám se nejhladčejc dostanou ti, kdo tomu už na zemi nerozuměli a víc než pro politiku žili pro něco jinýho. Třeba pro umění. Všimnul sis tý Aničky Slováčkový? Okamžitě si našla Emu Destinnovou a okamžitě začaly nacvičovat duet. Už se mi pochlubily, že prej budou mít sbor, ve kterým zpívá dva tisíce andílků. Jen nechápu, proč zrovna 2000?“
Svatý Petr: „Taky jsem se ptal, ale Destinnová se Slováčkovou mi to nechtěly říct. Prej bych to nepochopil někde, kde neznáme peníze.“
Předseda čs. komise: „Asi mají pravdu. Všimnul sis, jak člověk, jakmile přijde sem, některý pozemský věci prostě nechápe. Třeba Hus a Nepomucký. Jeden bez druhýho ani ránu – neznám tady větší kamarády. Ale na zemi prej jsou dvě sekty – jedna vyznává Husa, druhá Nepomuckýho, a ty se prej mezi sebou v minulosti vraždily a dodnes se nemají rády… A tuhle jsem zase potkal Fučíka s Palachem, jak řvou smíchy, a když jsem se jich ptal, proč, tak mi řekli, že zjistili, že v Hradci Králové je ulice, která se jmenovala po Fučíkovi, ale pak se jim na Zemi něco převrátilo v hlavě, Fučíka zakázali a ulici pojmenovali po Palachovi. Teď hoši tu ulici každej den sledujou, a čekaj, po kom jí pojmenujou, až se na Zemi znelíbí zas Honza Palachů...“
Svatý Petr: „Když mluvíš o Husovi a Palachovi: Jak vedou ten spolek pro vaše čestné členy?“
Předseda čs. komise: „Myslíš tu skupinu těch, co k nám chodí dobrovolně, aby ve vlasti bylo líp? Já myslím, že to dělají dobře. Starší se starají o ty, co k nám přišli později. Hus už je v důchodu jako čestný předseda, ale vedou to Siwiec a Palach se Zajícem. O Slováky se stará Aszmongyi, ten, co se v roce 1992 upálil na protest proti rozdělení Československa, a o mladý zase Adamec s Mášlem, co sem přišli stejným způsobem o devět let později, aby varovali, že to dole začíná být asociální. O ty, co k nám přicházejí kvůli exekucím, se zas starají Strnad a Janota. Nováčky vždycky přijímáme a první dny se o ně staráme v tom domečku ze zlatých cihel, co nám postavili Hubačovi dobrovolníci. Říkáme mu DŮM NA NEBESÍCH. Když přijde někdo nový, vždycky ho tam přijde přivítat Sám Spasitel. Minulou sobotu, když jsme se narychlo chystali na tu maminku, co skočila do Macochy, přivedl s sebou Ježíš tu její zastřelenou Elišku. Jak tu paní Šimůnkovou objímali spolu, to tu bylo asi nejhezčí…“
Svatý Petr: „Škoda, že o tom, jak to chodí u nás, na Zemi nic nevědí…“
Epilog
Když předseda československé nebeské komise odejde, Svatý Petr to nevydrží, rozhrne oblaka a podívá se skrze ně. Uvidí malý, ze zlatých cihel postavený domeček, který má nade dveřmi nápis:
„VÍTÁME VÁS, CTÍME VÁS, MÁME VÁS MOC RÁDI;
ALE UŽ TO, PROSÍM VÁS, NEDĚLEJTE!
NÁROD DOLE ZA TO (ZATÍM) NESTOJÍ…“
Inspirační zdroj textu: V sobotu skokem do propasti Macocha dobrovolně odešla Lenka Šimůnková, matka studentky Elišky (+20), která přišla o život během střelby v pražské Filosofické fakultě UK. Paní Šimůnková neúnavně pátrala po pravdě o pražském 23. prosinci 2023, během něhož zemřelo 15 lidí. Někteří lidé z jejího okolí (například nejmenovaný muž, se kterým byl v pondělí uveřejněn rozhovor v iDNES.cz) říkají, že k tomu, aby žila, stačilo, kdyby se naše úřední autority chovaly lidštěji…
Vložil: Tomáš Koloc