Každý šašek má dnes šanci stát se Reaganem. Svět Tomáše Koloce

Z Kolocova deníčku – kalendária posledních dnů, tentokrát glosovaného významnými osobnostmi.

Úterý 25. února 2025: 77. výročí světové rarity jménem „Vítězný únor“

Dva roky po komunisty vyhraných volbách 1946 se ministři nekomunistických stran, kteří vnímali, že jsou ve vládě jen do počtu a že komunisté rozhodují o všem, pokusili vyvolat vládní krizi. Podali demise, ale protože neměli většinu, nic tím nezvrátili, prezident Beneš jejich demisi přijal a komunistický premiér Gottwald je obratem nahradil povolnějšími členy jejich vlastních stran. Lidovci, socialisté (jimž byl jen sebrán přídomek „národní“), slovenští demokraté (přejmenovaní na Stranu slovenskej obrody) a Šrobárovi křesťanští republikáni (přejmenovaní na Stranu slobody), tedy všechny nekomunistické strany kromě sociální demokracie (kterou Gottwald v červnu 1948 sloučil se svou KSČ) pak byly zastoupeny v parlamentu i ve vládách po celých následujících 41 let komunistické nadvlády. Veškeré paramilitární akce komunistů jako aktivizace Lidových milicí během únorové krize se ukázaly být zcela zbytečné – po zkušenostech bídy prvorepublikové krize a osvobození většiny země Rudou armádou měla KSČ takovou podporu, že se Československo stalo jedinou zemí světových dějin, kde byl stalinistický socialismus (který byl pak u nás z celé východní Evropy nejtvrdší co do počtu rozsudků smrti i šílené míry kolektivizace živností: „do komunálu“ nakonec musel i každý holič) instalován bez revoluce či okupace – zcela demokraticky.

Glosy k tématu:

„Odsuzujete do kriminálů dělníka, který ukradl housku, ale celá vaše vládní společnost je složena ze stran, které stát okradly o miliardy a miliardy na špiritusu, na válečných půjčkách, na pozemcích zabavených rakouské šlechtě, na dodávkách a na všem možném. To je ta vaše spravedlnost. Štvete exekutora na domkáře a malého živnostníka pro nezaplacení několika korun, ale podle týchž svých zákonů snižujete a odepisujete stamiliony daní fabrikantům a velkostatkářům…“

(„nástupní“ projev Klementa Gottwalda v čs. parlamentu 21. 12. 1929, poté co se ujal vedení radikalizované KSČ)

„Komunismus vznikl z určitých příčin. Nyní sice padl, avšak ty příčiny zůstaly.“

(autor manifestu Pražského jara 1968 a zakládající signatář Charty 77 Ludvík Vaculík během debaty se studenty v roce 2002)

„Připadám si jak za normalizace. Veksláci kradou ve velkým a ty aby ses bál prodat sousedovi vánoční cukroví, ve výběrku se tě jako první zeptaj, jakej máš poměr k okupaci, hafo lidí nesmí mluvit v televizi ani v rádiu, zas máme hlavního cenzora, vrstvy, proti kterejm nesmíš nic říct, lidi, co seděj šest let natvrdo za názor, jednotnou frontu umělců, co prosazuje vůli strany a vlády, na Hradě sedí komoušskej špión a USA jsou už zase nepřítel.“

(anonymní citát ze sociální sítě 3. 3. 2025)

Středa 26. února 2025: Zatčení vítěze rumunských prezidentských voleb dr. Călina Georgescu

Vítěz loňských listopadovo-prosincových rumunských prezidentských voleb Călin Georgescu, jehož vítězství bylo anulováno „pro podporu Ruska“ v jeho kandidatuře, byl včera zadržen cestou na podání přihlášky do opakovaných voleb. Následně mu byl uložen zákaz cestování a používání sociálních sítí. Zdůvodnění je bizarní až protiprávní, ředitel agentury, jejíž jedna z firem zajišťuje pro Georgesca ochranku, měl doma uložené peníze a zbraně, což je u ředitele bezpečnostní agentury dost běžné. Georgescu byl šest hodin vyslýchán a jeho advokát nebyl vpuštěn. Georgescovi odpůrci se netají tím, že důvodem je jeho negativní poměr k projektu stavby základy NATO u hranic Ukrajiny. Bývalý první náměstek ministra zahraničních věcí a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů ČR Prof. Ing. Petr Drulák, Ph. D. na besedě v Hradci Králové k aféře Georgescu poznamenal, že pokud teď bude v „demokratických volbách“, z nichž byl jeden kandidát vyřazen, zvolen jiný kandidát, jedna varianta následků bude, že Trumpova vláda USA, která Georgesca opakovaně podpořila, poprvé od druhé světové války přeruší s Rumunskem diplomatické styky.

Glosy k tématu:

„Mají tě v ohrádce, za mříž tě vsadili

andělé z Brixenu, co vzývaj' násilí,

pohádka pro děti, loutkové divadlo,

tahají za nitky, nevyjdou na světlo.

Trochus' je popletl, řídil ses zákonem,

co platí nad lidmi a také nad pánem,

pán se však urazil - jaképak zákony,

on přece nejlíp ví, kdo má být poslušný.

A podle litery paragraf - šavle

teď dumej o právu, Havlíčku, Havle,

a podle litery paragraf - šavle

teď dumej o právu, Havlíčku, Havle!“

(Jaroslav Hutka: Havlíčku, Havle, 1977)

„Scholz + Merz = Schmerz.“

(anonymní citát ze sociální sítě 3. 3. 2025, Schmerz = německy „bolest“)

Pátek 28. února 2025: Rozhovor D. J. Trumpa s V. A. Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu

Za doposud nejkratší veřejný rozhovor, který vyšel do ztracena, byl dosud obecně pokládán slavný rozhovor lotyšského ministra dopravy Kasparse Gerhardse v programu pro ruskou menšinu v Lotyšsku jménem Bez cenzury na státní televizi TV5 v roce 2010. Hned na začátku se ukázalo, že reportéři doufali, že tak jako řada hostů před ním bude ministr v ruskojazyčném pořadu mluvit rusky, což on ale odmítl, a tak, sledován kamerou, v přímém přenosu odešel ze studia. To je ale ode dneška minulost, protože stejně nekonsenzuálně probíhal daleko historicky důležitější první rozhovor ukrajinského prezidenta Zelenského v jeho typickém tričko-mikinovém kostýmu s americkým prezidentem Trumpem a viceprezidentem Vancem. Některé zdroje namítají, že i Winston Churchill jednu přišel do Bílého domu v leteckém battledressu, ale to bylo v roce 1942, za druhé světové války, dlouho před jednáními o míru – a ostatně na samotná jednání si Churchill i tehdy vzal svůj typický frak. Jedno ovšem se Zelenským měli společné: jako Anglosas (dokonce syn Američanky) Churchill nevyužil služeb tlumočníka.

Glosy k tématu:

nový obchodní zástupce Krnáč: „Príde mi, ako by to najdôležitejšie, čo musím urobiť, bolo uviazať si tú správnu kravatu.“

ředitel podniku zahraničního obchodu Svačina: „Náhodou, správná kravata je důležitá. Jednou mě kvůli špatný kravatě nepustili do lokálu, kde ti, co se tam dostali, dohodli kšefty na několik let dopředu. Jo a tomu Kartidisovi, řekni, že se necítím v angličtině moc silnej a že mi budeš překládat.

Krnáč: „Já mám prekladať vám? Veď vy viete anglicky oveľa lepšie, ako ja!“

Svačina: „Právě. Než ty mě přeložíš, já si budu moct v klidu přemejšlet…“

(Jaroslav Dietl: Inženýrská odysea, 1979)

„Zleva zprava samozvanci v týmu sehraném

každej šašek má dnes šanci stát se Reaganem

Věrka Magda nebo Rita usazený u koryta

jen ten chudák Mohorita chodí s naganem“

(Karel Kryl: Kádrují mě, 1990, křestní jména patří V. Čáslavské, M. Vášáryové a Ritě Klímové)

„Dnešní Oválná pracovna mi ze všeho nejvíc připomněla Čiernou nad Tisou. Četl jsem přepisy rozhovoru Brežněva a spol. s Dubčekem a spol. stokrát a nic se jim tak nepodobá. Dubček ani Zelenský nikdy nepochopili ani to, že žádná absolutní suverenita malých států neexistuje, ani to, že mediální výsluní jejich zářících osobností není zárukou hranic jejich zemí. Bojem nebo bez boje, výsledek je týž. Kdo chce být malý, ale svůj, musí vnímat realitu, nic jiného není, ačkoli tzv. mezinárodní právo může tuto skutečnost přechodně zmírňovat. Žádné spojenectví není bezpodmínečné, ani to se Sovětským svazem, jak poznal Dubček, ani to s USA, jak dnes zažil Zelenský (a ještě jinak třeba Varufakis s EU). Spojenectví má jistě smysl utvářet, ale nepřeceňovat. Hlavně proto, že spojenci svá spojenectví prostě mění. Překvapuje to jen ty, kdo vidí politiku jako souboj dobra se zlem.“

(Matěj Stropnický na sociální síti 28. 2. 2025)

„Pane Stropnický, souhlasím. Jen namítám, že Dubček byl opravdu lidumil, ne entertainer s bezhraničnou potřebou sebeprezentace. A Československo roku 1968 bylo na vrcholu dějin obou svých národů: velmoc v oblasti kulturní, sportovní, stavbařské, elektrárenské, plošnou životní úroveň, stejně jako úroveň demokracie, mělo nejvyšší z celého bloku – a vyvážeností obou těchto rozměrů stálo výš než většina západních zemí. Naproti tomu Ukrajina roku 2022 respektive 2014 byla na evropské špičce leda ve zkorumpovanosti – od osamostatnění roku 1991 do začátku války odtud uprchlo okolo 12 milionů ukrajinských občanů... A Dubček byl (i po okupaci v srpnu 1968!) celoživotním zastáncem neutrality středoevropských zemí, stejně jako Václav Havel-disident a raný prezident. A protože Sovětský svaz roku 1968 nebyl tentýž jako roku 1990, Dubček i Havel v roce 1990 prosili západ, aby podpořil Gorbačova (který si příklad pro svou perestrojku vzal přiznaně z Pražského jara) a aby západ zachoval slib, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Západ namísto toho podpořil, co podpořil – i sovětské separatisty v čele se zastáncem kapitalismu bez přívlastků Jelcinem, který nechal nejdřív rozpadnout Sovětský svaz a pak rozložit Rusko. Za Jelcinovy vlády byly podle svědectví mých moskevských známých na černém trhu k dostání i jaderné zbraně, byt v Moskvě stál tolik, co ledoborec, a policie byla tak v rozkladu, že zloději vykrádali byty za přítomnosti jejich majitelů. Putin získal svou obrovskou popularitu jen tím, že dal aspoň základy rozvráceného ruského státu do pořádku. Nebýt toho svinčíku, člověk jako on by se nikdy prezidentem nestal. Důsledky 90. let dnes nese celá Evropa (zejména ta naše východní, počínaje bývalou Jugoslávií), ale fakticky i celý svět. Lužičtí Srbové mají přísloví: Záplata musí být větší, než díra. Neboli když něco zničím, musím pak investovat daleko víc energie, abych to napravil, než kdybych to zachoval. A to se týká i zániku Sovětského svazu a Jugoslávie – a (jak dnes vidíme) i Československa...“

(reakce Tomáše Koloce na sociální síti 1. 3. 2025)

Zdroje: Archiv poslanecké sněmovny, Romania Daily, Kyiv Post, Globalnews.ca, Balticreports.com, Ludvikvaculik.cz, spiy Jaroslava Hutky, Jaroslava Dietla a Karla Kryla, Facebook

 

Vložil: Tomáš Koloc

Svět Tomáše Koloce, HP,