Globální řezníci jazyka. Jak se před nimi bránit? Svět Tomáše Koloce

Foto: Pixabay

Popisek: Ochrápaný český lev

Nekorektně k zítřejšímu 26. Mezinárodnímu dni mateřského jazyka.

Možnost Á (variace na Josefa Škvoreckého)

„Tak, ti, mámo, tady čtu, že každých 14 vyhyne jeden jazyk s celou svojí kulturou,“ děsí se starý Houmolka, čta v obýváku u ČT24 certifikovaný eurotisk. „Vymíraj prej i řeči, které jsou státními jazyky evropských národů – jako irština a běloruština. Chápeš to?“

„Pudem teda s mladou večer na ten muzikál Mladej Blek Frajdej? Mařena říkala, že k tomu lístku dávaj šopingovej voučr, buď na velnes anebo na nějaký vorkšopy!“ zeptá se od kuchyňské linky Houmolková.

„Ale jo,“ nedá se od svého odstrčit Houmolka. „Ale řekni mi, jak je todle možný?! V Evropě, která přece chrání všechno menšinový! Dyk víš, že nám přispěli i na to Řeporyj-prájd! Taky tady ten redaktor píše, že za vymírání menšinových jazyků rozhodně nestojí vlády starých evropských demokracií, kterejm víc než imigranti jiných kultur přijdu nebezpečný jejich vlastní staletý konzervativní menšiny. To prej šířej jen dezinformátoři, že městečko Capel Celyn, které jediné celé mluvilo velšsky, zaplavili kvůli Trywerynské vodárenské nádrži pro Liverpool v Anglii a do sousedství míst v Bretani, kde se ještě mluví původní keltskou bretonštinou, vláda Francie soustavně umisťuje uprchlíky ze samostatného albánského Kosova. To prej udělali jen soudruzi v NDR, že pro svý uhelný doly vybagrovali poslední srbštinou mluvící vesnici v Dolní Lužici…“

V předsíni bouchnou dveře a v obýváku vedle otce se usadí generace Z – Mendy Houmolka, studentka Evropské integrované víceleté nižší střední školy semperpropedeutické:

„Mám dneska ňák blú vájb. Ten novej profesor se ze začátku zdál hodně čil, flexil edukejšnem a teď se z něj stal takovej random búmr. Přídu do školy a poď mi – von mi vytasil a vyroustil mě. Si snad myslí, že si budu 24/7 pamatovat Škvoreckýho. Vod teďka je pro mě aut. Máme bíf!“

Zatímco si dcera nasadí sluchátka, otec pokračoval v jednostranné komunikaci s kuchyní:

„A ňákej učitel tu zas říká: Mladá generace přichází i o slova, která nejsou kdesi mimo centrum slovní zásoby, ale o slova, která umí přesněji vyjádřit myšlenku. Podle průzkumu už nevědí, co znamená pomník, mdlý, kloudný, mamon, prominent, osočit, ostýchavý, otálet, pokání, pokorný, balamutit, tonout, rubáš, trýznit, úděl… Průměrný třináctiletý žák má dnes o tisíc slov méně, než měli jeho předchůdci před 20 lety a podobně méně ovládá gramatické vazby. Jestli ten trend bude pokračovat, tak se do 15 – 20 let nedomluví vnuci se svými prarodiči. Uf…“ oddechne otec Houmolka a pro odreagování zapne čétéstrým, načež se ozve široké pražské:

„Präzident se po nävratu do Čech na letišťä v Brňä a pozďäji i nä křestu svä knihy na Zélandu a ve Varäch vyjädřil, že, žädäjíce pomoci, uvažoväl s tím, že potencionälně ve francouzským prezidentským päläci na Čemps elyzés zajedná…“

Dcera Mendy Houmolka si sundá sluchátka: „Tak mami, mám už jít do mýho pokoje se dresit anebo z táty pokoje konečně vysvobodit Dyznyho a jít s ním zatím fórevólk..?“

Psali jsme

Fanatičtí progresivisté i šovinisté, spojte se! (A zmizte.) Svět Tomáše Koloce

Možnost Bé (variace na dr. Ivana Vyskočila)

Jdeme zas na výlet s mým kamarádem Jardou a tentokrát i jeho synkem Honzíkem a vymýšlíme si. Honzík, který brzy nastoupí do druhé třídy a dosud nemá televizi ani mobil, zato mu rodiče od nejútlejšího dětství čtou ty nejhezčí světové pohádky. Proto má ve zvyku všechno, co vypráví, prožívat skrze bytosti, které vytváří. Někdy nás nechá, abychom vytvářeli s ním, a tak můžeme určit, že jeho dnešní vymyšlený patron Okakal (vzniklý z vysvětlování zvyku věnovat na Velikonoce novou součást šatů, aby obdarovaného beránek nepOKAKAL) je králem indiánského kmene Inků. Já navrhuji, aby jeho ženou byla Královna ze Sádry, přičemž mu povíme příběh její matky, královny ze Sáby. Protože Honzík ve svých sedmi letech včera prvně ochutnal burgr, já ještě navrhuji, aby se Okakalův nejlepší kamarád jmenoval Burgantuel a kamarádka Burgantule, podle (též vysvětleného) vzoru Gargantua a Pantagruel. Tak přijde na dvojice různých samců a samic. Do deseti minut vymyslíme tyto: beranidlo – beranice, rosa – Rosice (to je takové město, co sousedí s naším Hradcem), had – hadice, slepec – slepice, krab – krabice, kůň – konvice, palec – palice, mat – matice (nebo matka?), kolo – kolejnice, laso – lasice, ostroh – ostřice, racek – Račice (tam Honzík před časem na školním výletě poprvé viděl veslaře a od té doby s radostí vysvětluje, že to není totéž, co pádlař), vůl – volavka, tele – televize, a Árijec (kterého mu s Jardou dle správného významu toho slova vysvětlíme jako obyvatele Arianu = Íránu) – árie. Delší dobu pak diskutujeme o tom, zda samice od laku je láčkovka, lakovka nebo laskonka. Jarda, který mobil má, ještě naVRHNE, aby samice od lajku byla Lajka a její sestra Vlajka, což Honzík kategoricky zaVRHNE s tím, že jinak VRHNE.

Pak s Jardou na Honzíka trochu zapomeneme, když se začneme bavit o jistém módním vědci, který se dal slyšet, že mu čeština nedostačuje. Padne slovo vůl.

Tak si uvědomíme, že nás Honzík slyší…

„A nebyla to vědkyně?“ zeptá se. „Protože to by se rýmovalo na svině.“

A tak se vrátíme zpátky ke hře:

„Není hezké o někom říkat, že je svině! To už je lepší bachyně!“ poučuje Jarda.

„A když je muž, tak ho třeba i potěší, že je kanec anóbrž kňour!“ říkám já.

„A dítě má radost, že je sele neboli podsvinče!“ raduje se upatlaný Honzík. „A všechno jsou to vepři neboli prasata!“

Uklidnili jsem se, natáhli rukavice z vepřovice, těšili se domů na vepřenky z vepřoviny a na zasviněná svinská sviňácká svinstva, sviňárny a sviňárničky, sviňačiny a sviňačinky, a zaprasené a zprasené prasečí prasácké či prasecké prasárny a prasárničky, prasečiny a prasečinky císařovny globalizace – už jsme nemysleli...

Psali jsme

Lužičtí Srbové byli Židé Východního Německa. Mít stát, ve kterém se mluví vaším rodným jazykem, je boží dar, říká Jurij Łušćanski. Svět Tomáše Koloce

Souhrn Cé (což neznamená JSOU HRNCE, nýbrž závěr z Lužice od Koloce)

Zdroje: Seznam.cz, iDNES.cz, Slovník Generace Z

Vložil: Tomáš Koloc