Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kam se nám schovala princezna Kate. Svět Tomáše Koloce

komentář 21.03.2024
Kam se nám schovala princezna Kate. Svět Tomáše Koloce

Foto: Wikimedia / tsaiproject

Popisek: Princezna Kate s chotěm

Odhalené tajnosti britské královské rodiny, zároveň první náčrt recenze seriálu Koruna.

Budoucí britská královna se zotavuje po operaci břicha. Bohudík. Brzy bychom na tom snad měli být oba stejně. Až na tu publicitu. Když se objevíte, i když na čas zmizíte. Proto o tom, co je s princeznou Kate, už mluví celý svět, a hodnověrnost délky jejích rukou už rozebírají i zoologové-odborníci na rozpětí supích křídel (takže není divu, že se na sociálních sítích objevila parodická fotka, kde ty objímající ruce jsou hned čtyři, jako měl Josef Bláha coby ředitel čarodějnické školy ve filmu Dívka na koštěti, stokrát lepším, nežli všechny harrypotterovky).

Po šedesáti zhlédnutých dílech seriálu Koruna (který mimochodem napsal zeť Karla Schwarzenberga a o kterém se v budoucnu chystám vydat podobně obsáhlou recenzi jako před časem o seriálu Božena) jsem o rodině zjistil leccos nového, ale moje základní zjištění je toto: královská rodina v Londýně je nejlépe placená skupina reality show ve vile (v jejich případě v paláci, který vlastně ani původně není jejich, protože ho koupili od Buckinghamů). Jsou to chodící maskoti, politicky nemůže nic ani král – může dokonce míň, než jeho poslední poddaný: nemůže volit a nemůže se k politice ani nahlas vyjádřit. Dokonce i ke sňatku či některým koníčkům potřebují „royals“ („královani“) souhlas parlamentu. To změnila jen Diana, která se vymanila, začala výrazně ovlivňovat některé sociální problémy a stálo ji to vyhazov z rodiny.

Během každého z dílů Koruny jsem poctivě věnoval studiu s ním se vážících historických pramenů a musím konstatovat, že na zásadní otázku: Co pozitivního vykonala královna Alžběta (a její rodina) pro Británii, musím objektivně odpovědět: kromě sponzorování sociálních dokumentů jejího švagra Anthonyho Armstronga-Jonese a podpory chovu koní – vlastně nic. Nebyla schopná zabránit ani tomu, aby na prahu 70. let premiér Heath v boji se stávkujícími horníky nevypnul proud i v Buckinghamském paláci, a když se jí během recese spojené s falklandskou válkou vloupal až do pokoje nezaměstnaný malíř pokojů Michael Fagan, aby jí vysvětlil poměry mimo vilu vyvolených, neudělala s tím nic. Nezabránila také žádné z válek, které vyvolali britští premiéři, ani té zmíněné falklandské Margaret Thatcherové, ani té irácké, Blairově (která stála život milion iráckých civilistů a o níž po letech prozradil americký ministr zahraničí Colin Powell, že o lživosti její záminky, tedy arzenálu zbraní hromadného ničení v Iráku, zúčastnění věděli). A nezabránila ani té poslední, Johnsonově, kterou předpověděl už renesanční conquistador královniny předchůdkyně Alžběty první Walter Raleigh, když řekl: „Anglie je jako pavouk uprostřed svých sítí. Někdo na okraji té sítě se do ní občas zaplete, a my ani neopustíme svou pevnost. Zaplést je pořádně a skoncovat s nimi – na to máme druhé…“

Je tu ale jedna oblast, kterou Alžběta pravděpodobně ovlivnila. Každý Pražák zná pověru, že bude mít štěstí, když potká oranžovou mazací tramvaj – my Hradečáci známe totéž, potkáme-li jednoho ze dvou hradeckých Sikhů (příslušníků zvláštní náboženské denominace indického národa Paňdžábců, vyznačující se loajalitou a službou v armádě státu, v němž Sikhové žijí) s jejich turbany. Za sedmdesát let vlády Alžběty Druhé nad Britským společenstvím národů (anglicky Commonwealth) snad kromě války za nezávislost Bangladéše na Pákistánu a Namibie na Jihoafrické republice (a samozřejmě 77 let trvajícího konfliktu mezi většinově hinduistickou Indií a muslimským Pákistánem) nebyla uvnitř Commonwealth, čítajícího na šedesát zemí světa s tisícovkou národů a řadou náboženství, žádná válka. (Zato běda, jak se z Commonwealthu někdo trhne):

Dnes už ale smysl Monty Pythonova létajícího cirkusu zvaného britská královská rodina (až se podíváte na Korunu, nebude se vám zdát, že bych tímto srovnáním nadsadil) netkví pravděpodobně ani v udržení této tradice – třičtvrtistoletý debutant na trůně, kromě toho, že je horlivým apoštolem nejnovějšího korporátního vývaru - greendealové agendy, je i zastáncem ustupování islamizaci zemí, které nikdy islámské nebyly. Jediný přínos Karla Třetího a jeho dnešní rodiny tak kdysi vyjádřil někdejší britský královský poddaný Douglas Adams, když ve svém úžasném románu Stopařův průvodce po Galaxii napsal, že formální hlavy státu jsou královsky placeny nikoli za to, aby vládly – ale za to, aby odvracely pozornost od těch, kdo vládnou skutečně.

Přesto (nebo právě proto) je obliba nejslavnější reality show vily světa obrovská. V Evropě je dalších 6 království, která jsou kulturně stejně významná a navíc na vzestupu (španělsky mluví na světě víc lidí než anglicky) – a přesto ve španělsky mluvícím Peru nebo Mexiku nikdo nezná ani jméno španělského krále. Zato Charlese, Camillu, Williama, Kate, Meghan a Harryho znají všichni. Všude.

Mimochodem: celkem je na světě královských rodin 17 – a to jen těch, co jsou u moci v samostatném státě (kromě nich jsou tu státy, kde jsou království součástí republik, a pak je tu řada královských rodin v exilu, včetně té naší, habsburské). A řada z nich je i lidsky mnohem zajímavější, než je světoznámá rodina chovatelů shetlandských pony a pembrokeských corgiů. Právě odstoupivší dánská královna Markéta II. je třeba ceněnou ilustrátorkou knih a divadelní scénografkou. Jordánský král Abdulláh II. je zase pilot a úřadující velitel státního vojenského letectva, který v roce 2014 během operace Mučedník Muad (podle zajatého jordánského pilota, kterého upálila ISIS) během tří dnů doslova vypráskal Islámský stát z Jordánska.

Píše se někde o nich? Ví se, co je bolí? Já sám jsem zjistil až po letech, že španělský král Juan Carlos I., který byl za minulého režimu u nás daleko víc známý (protože minulý režim byl v tomhle v souladu se svou definicí daleko internacionálnější), musel v roce 2014 s obrovskou ostudou odstoupit, protože kryl svého zetě, který skrze svoji neziskovku tuneloval státní rozpočet. (U nás by v takovém případě samozřejmě neodstoupil nikdo.) Ale vlastenečtěji: Víte, jak se jmenoval a kde je pohřben poslední český král? Či o tom, že manželka bývalé hlavy Malajsie, královna Diana Petra, se narodila jako Jana Jakoubková, a je Češka? Ne! Celý svět včetně nás žvaní jenom o královské rodině v Londýně. Popularita windsorského královského cirkusu je největším faktickým ztělesněním dnešní globální kulturní nadvlády 380 milionů Anglosasů nad bezmála osmimiliardovým „zbytkovým“ světem.

 


Být Pukem ze Shakespearova Snu noci svatojánské, za trest bych způsobil, aby se příštím britským králem stal Harry. Ten by tím pádem byl Jindřichem Devátým, věren svému jménu by se vzepřel Meghan a začal prohánět ženské jako jeho předchůdce Jindřich Osmý, kterého tak skvěle ztvárnil Jan Werich ve filmu Král a žena. Pak by si (protože anglikánská církev už taky zkonzervativněla) Harry po vzoru slavného manžela šesti žen pro své rozvody založil i nějakou novou vzdorocírkev. A – jak říkali Vyvolení z té vily, co jsme měli u nás – to by byl hučák! (Jenomže v konečném důsledku by to pro vědomí národních kultur světa bylo ještě horší – pak by se totiž už vůbec nemluvilo o ničem jiném, než o britské královské rodině.)

 

Edit autora: V pátek 22. 3, den po vydání tohoto textu, jsme se dozvěděli, že princezna Kate trpí rakovinou. Držíme jí palce, jako všem, kdo se dostanou do této mezní situace. Držíme jí je o to víc, že tlak na ni jako na členku britské královské rodiny ve výše popsané doživotní reality show je nelidský. Zároveň ale držíme palce třeba i občanu Australského království (jemuž formálně také vládne královská rodina z Londýna) Julianu Assangeovi, zakladateli společnosti WikiLeaks, který je za její aktivity na poli nezávislé žurnalistiky už 14 let nevinně (neboť svoboda slova je součástí Listiny lidských práv) v Británii držen v nelidských podmínkách a nezávislí lékaři na základě prosakujících zpráv o jeho zdravotním stavu, který se ve vězení zhoršuje, už léta bezvýsledně žádají, aby ho mohli vyšetřit. Držíme palce zkrátka všem, kdo trpí – ať už si svět jejich utrpení všímá neúnosně málo, či neúnosně moc...

Zdroje: Peter Morgan: Koruna, Jiří Hubač: Královnina smečka psů, Vladimír Baar: Národy na prahu 21. století, Seznam.cz, Wikipedia

 

QRcode

Vložil: Tomáš Koloc