Česko je kolonie a Češi knedlíci. Proč? Vysvětlil mi to student z černé Afriky. Svět Tomáše Koloce
komentář
11.06.2022
.jpeg)
Foto: Hans Štembera
Popisek: Koloniální knedlík s omáčkou
Evropský parlament ve čtvrtek 9. června schválil nařízení o postupném zákazu prodeje aut se spalovacími motory. Český premiér Petr Fiala si na sociální síti poznamenal: „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života…“
Co u toho napadá mě? Prosím… Jako člověk z rodiny, z níž nikdo nikdy nevlastnil osobní automobil a vystačili jsme si jen s hromadnou dopravou, proti tomu nic nemám. Podle toho, co se děje jinde, to vypadá, že se opravdu připravují a motivují. Od roku 2020 je zdarma veškerá hromadná doprava v celém státě Lucembursko. Už dávno předtím byla zdarma ve francouzských městech Aubagne, Bar-le-Duc, Boulogne-Billancourt, Castres, Colomiers, Compiègne, Figeac, Châteauroux, Issoudun, Libourne, Manosque a Vitré, v britském Gibraltaru, belgickém Monsu a Hasseltu, řeckém Iliupolis, švédské Kiruně a Övertorneå, španělském Manises, finském Mariehamnu, ba i ve slovinské Nové Gorici, rumunské Ploješti, polském městě Żory, estonské Keile i metropoli Tallinnu, ba i v moskevské čtvrti Čeremuški. V Pekingu se za městskou hromadnou dopravu platí prázdnými petláhvemi, Irsko a Nový Zéland HD zlevňují, zatímco Německo testuje bezplatnou hromadnou dopravu zavedením měsíční jízdenky pro veškerou německou HD včetně meziměstských spojů za 9 euro (220 korun). To vše je skvělé - jen jako Čech jaksi nerozumím tomu, proč se ve stejné době zdražilo jízdné Českých drah až o 20 procent, českobudějovické MHD o 10 a pražské a jihlavské až o 30 procent. Vzpomínám si na svého učitele A. J. Liehma, který v roce 1990 po dvaceti letech přijel z francouzského exilu domů, rozhlédl se a obratem napsal fejeton Knedlíci, o národu, který se tak bojí, že není v hospodě schopen ani vrátit oschlé knedlíky...
Nebylo tomu tak ale vždy. Včera jsem se díval na seriál Sňatky z rozumu. Český nadporučík Háfner tam byl v roce 1859 pozván na audienci k císaři Františku Josefovi, na kterou přišel celý nazlobený, protože poměry ve vídeňských vojenských jednotkách byly plné krutých nařízení a šikany. Když se ale císař Háfnera ptal, zda má nějakou stížnost, nejprve řekl, že ne, že je spokojen - ale pak se mu to naštěstí rozleželo v hlavě a (přestože ho to nakonec stálo místo) císaři žaloval a dosáhl změny.
Anebo: Čeští pracující v roce 1925 vydali plakát s lakonickým textem:
|
Foto se souhlasem České televize
|
Slyšeli jste v poslední době, že by někdo udělal něco podobného jako nadporučík Háfner? Viděli jste v poslední době na české ulici plakát s podobným textem?
Dnes už se ví, že během nastávajícího hlasování o přijetí Švédska a Finska do NATO budou proti Turecko a Chorvatsko. Ne že by nové země v NATO nechtěly, ale chtějí něco za něco.
Turecký prezident Erdoğan bude nejspíš chtít popohnat svou žádost o vstup do EU, eventuálně zvýšit dotace na 5 milionů uprchlíků ze zemí třetího světa, kteří skončili v tureckých urpchlických táborech, když se ze svých zemí odebrali po Arabském jaru 2011, jež v některých zemích severní Afriky (jako je Libye) totálně srovnalo se zemí veškerou státní infrastrukturu. Možná bude tlačit i na to, aby si evropské země, naplněné už Ukrajinci, odebraly i část jeho muslimských uprchlíků, kterými už v roce 2020, částečně po zlém, naplnil Albánii a Řecko - anebo bude žádat laskavé povolení další genocidy Kurdů v Sýrii a Iráku, poté co doma srovná se zemí průměrně několik desítek kurdských Lidic ročně.
Chorvatský prezident Milanović zase žádá změnu volebního práva v sousední Bosně, v níž se o veslo přetahuje tamních 50 procent muslimských Bosňáků s 30 procenty pravoslavných Srbů, zatímco 15 procent katolických Chorvatů tvoří stafáž bez faktické moci.
Česká republika by také měla šanci pod vlivem svého práva veta leccos žádat. Třeba výjimku z eurozákazu nákupu ruského plynu, kterou když si vymohly Maďarsko a Rakousko, ukázalo se, že tím (kromě toho že jejich občané na rozdíl od těch našich ve vidině mrazivé a hladové zimy nevykoupili všechny alternativní druhy topení a vařičů) přinejmenším silně zpomalily svou současnou inflaci. Nebo zastavení praxe, s níž svým sousedům v čele s Německem prodáváme levnou elektrickou energii, abychom ji od nich drahou kupovali zpět. Či úpravu slavných českých rekordů, jimiž jsou téměř nejdražší vodné a stočné, telefonní tarify, ale také skoro nejdražší řetězcové potraviny v Evropě, které mají navíc v našich prodejnách oproti stejnému zboží v prodejnách našich západních sousedů nižší kvalitu. (Nejvyšší exekutorské taxy v Evropě bychom si v případě pro-lidové české vlády snížili sami - ale vzhledem k tomu, že od roku 2001, kdy byl přijat nový exekuční zákon, se taxy nesnížily, aniž by se zastavily středověké mechanismy jejich vymáhání, vypadá to, že taková vláda tu dosud nebyla.) Anebo: co konečně prosadit zákon proti vyvádění peněz z České republiky, z níž skrze provozovny zahraničních firem na území ČR ročně vyteče i do zemí NATO a EU pět šestin u nás vydělaného zisku a investována zde zůstane jen jedna šestina? Masarykova první Československá republika takový zákon měla...
Co bude tedy za své ANO žádat Česká republika? Mám to říct jedním slovem? Raději ne: řeknu vám to dalším příběhem:
Před časem jsem se zcela náhodou ocitl na schůzce klubu cizinců, kteří navštěvují vysoké školy v mém domovském městě a pocházejí z černé Afriky. Studují většinou medicínské obory nebo farmacii a pocházejí spíše z chudších afrických zemí, jako jsou Rwanda, Ghana, Botswana, Namibie, Zambie, Benin. (Jihoafričané studují za násobně vyšší školné v západní Evropě.) Brzy jsem zjistil, že agenda, jako je strhávání nepohodlných soch a vyžadování pokleku na fotbalových stadionech, se jejich zemí vůbec netýká.
Jaké jsou největší problémy současné černé Afriky? zeptal jsem se anglicky studenta fyzioterapie, který si říká Reptile (Ještěr). „Jaký?“ zamyslel se dvacetiletý kluk (který se podivil, když jsem mu řekl, že studenti z černé Afriky i žluté Asie kdysi uměli plynně česky, protože ve východní Evropě studovávali v místních jazycích, a že jediná univerzita, specializovaná pro černošské a asijské studenty, je od roku 1960 v Moskvě a nese jméno konžského premiéra Patrice Lumumby, kterého tři roky po vzniku EU - tehdy ještě zvané EHS ale už se sídlem v Bruselu - dala zavraždit vláda ,demokratické' Belgie).
Po krátkém zamyšlení mi Ještěr odpověděl takto: „Největší problém? Že sme, brácho, šedesát let po dekolonizaci furt stejný kolonie, ze který to nejdražší odváží bejvalý koloniální země, akorát nám za to už nejstavěj města, silnice a železnice. Ty nám stavěj leda noví investoři; Číňani a Rusové. Že nikdo z nás pomalu neumí psát rodným jazykem, protože pořádný vzdělání, obchod, politika, všechno pořád jede v bejvalejch koloniálních jazycích západní Evropy. Že demokracie asi fakt není pro nás, protože když se u nás někdo dostane k moci, je to syn nějakýho kmenovýho náčelníka, a jeho kmen hned druhej den po inauguraci zabere všechny úřady, a sedí v nich tak dlouho, dokud stát úplně nevysaje. Pak nám pučí Meznárodní měnovej fond a Světová banka, na takovej úrok, že to už nikdy nebudeme moct zaplatit - a tak nás i s našima diamantovejma dolama a kaučukovajma plantážema zfenduje. A z toho ze všeho se, kámo, dělá našincovi tak blbě, že se pak stydí za to, vodkud je - holky si nechávaj v holičstvích dělat bílý účesy a kluci si jak Michael Jackson píchaj injekce na bělení kůže. A do toho všeho nám každou chvíli nějakej americkej černoch vod Black Lives Matter přijde radit, jak máme bejt hrdý a budovat demokracii.“
„Ty vole,“ uklouzlo mi. „Přesně jako u nás…“
Vložil: Tomáš Koloc