Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Rorátní mše vítaly světlo Spasitele. Na tradici se pozapomnělo, ale znovu ožívá

21.12.2021
Rorátní mše vítaly světlo Spasitele. Na tradici se pozapomnělo, ale znovu ožívá

Foto: Se svolením Česká biskupská konference

Popisek: Roráty (či rorámina) jsou liturgicko - hudební forma ranní mariánské adventní mše. Tato forma je v kontextu evropské hudební historie jedinečná, žádná jiná národní kultura nic podobného nevytvořila.

V adventní čas probíhaly v kostelích takzvané rorátní mše. Čím byly jedinečné? Je to ranní mariánská mše v době adventu, která začíná ještě za tmy kolem šesté hodiny. Během mše ženy a děti používaly rorátové nebo adventní sloupky. To jsou voskové předměty z tenké svíčky ve tvaru sloupku, velkého prstence nebo modlitební knížky. Zdobené svíčky ženy a děti rozsvěcely v lavicích kostela, aby viděly do modlitebních knih a zpěvníků a přičemž je postupně odvíjely, aby jejich délka byla tak akorát.

V rámci evropské hudební historie jsou rorátní zpěvy naprosto jedinečné a vznikly výhradně u nás. Jejich vznik sahá až k dobám Karla IV. Ten totiž zavedl pravidelné adventní ranní mše. Podle symboliky se v rorátech setkávají světla svící s dlouhou prosincovou tmou. Svíce pak představují příchod Světla světa, tedy Ježíše Krista. Pro malověrné je to pak symbolika slunovratu, kdy se dny začínají opět prodlužovat. V křesťanské symbolice svíce ukazují ohromnou a zdánlivě neporazitelnou tmu, kterou prozařovala drobná a četná světla svíček. V dobách, kdy byla elektřina ještě v říši snů, to musel být krásný zážitek.

 

Rorátní adventní ‚sloupky‘ patří k raritám sbírek Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou (MGOH) a vesměs pocházejí z druhé poloviny 19. století. Foto se svolením MGOH

Češtinu zachovati nám račte

„Obecně v českém prostředí se při katolických bohoslužbách hodně zpívá, ale při těch rorátních je toho zpěvu možná ještě o trošku víc, respektive ty písně jsou specifické. Jsou to písně, které se zpívaly právě v adventu po dlouhá staletí, mnohé pocházejí ze středověku nebo z baroka, takže toto je typické pro tyto bohoslužby,“ řekl Českému rozhlasu páter Radek Tichý, který přednáší liturgiku na Katolické teologické fakultě v Praze.

Kde se vzalo slovo roráty? Pochází z nejznámější latinské adventní písně pocházející z 16. stol: ‚Rorate coeli de super...‘ - Rosu nám dejte nebesa, dejte nám spasitele... Roráty byly zároveň důležitým faktorem pro šíření a udržování rodného českého jazyka mezi širokou veřejností. Nebýt rorátů a jim podobných českých zpěvů, možná by dnes český jazyk již nebyl ‚živým‘ jazykem.

 

Staročeské roráty (ukázka původního jednohlasového znění rorátů)

Byly všude, dnes jsou raritou

Časně ráno pořádané rorátní mše svaté doprovázené liturgickými zpěvy se u nás před koncilní obnovou konaly denně v průběhu celého adventu prakticky ve všech farních kostelích. Takže pro naše předky to byla sice sváteční záležitost, ale běžná. Přestože žádný jiný národ nemá tak bohatě rozvinutou rorátní tradici, ve druhé polovině 20. století u nás zájem o roráty prudce opadl zároveň s tím, jak opadl zájem o církev samotnou. V poslední době však probíhají snahy o obnovu této tradice.

A jdeme na mši

Kde můžeme navštívit pravou rorátní mši? Rorátní mše se ještě tradičně konají ve Dvoře Králové v kostele svatého Jana Křtitele. V klášterním kostele na Komenského ulici v Novém Městě nad Metují a v kostele Nanebevstoupení Páně v Josefově uspořádali akorát koncert s tématikou barokních rorátů. Rorátní mše se také uskuteční ve středu 22. prosince v Kostele svatého Antonína Poustevníka v Hradci Králové v 6 hodin ráno. V Praze se tradičně konají rorátní mše v katedrále sv. Víta každý všední den. V Brně se konají o adventu každý čtvrtek v kostele sv. Jakuba.

 

Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou má ve sbírce i knihu rorátních zpěvů. Rorate, neb zpěv adventní vtělení Páně, počestného kůru literátského města Rychnova. Tuto knihu jménem spolku literátského do uschování městského odevzdal Jan Vacek, tehdejší pantáta chóru 9. října 1890 v Rychnově nad Kněžnou. Foto se svolením MGOH

„Mně se zdá, že roráty jsou více českou záležitostí než moravskou a že ve většině větších českých měst v adventu roráty jsou, ať už každý den, nebo třeba vybrané dny v týdnu. Takže když se člověk podívá na internetové stránky farnosti, v níž žije, většinou tam najde upozornění na to, že roráty se v jeho kostele konají. V Praze takovým typickým místem je katedrála sv. Víta, kde jsou roráty každý všední den od 5:45 ráno, ale je zajímavé, že ta katedrála bývá nabitá lidmi, kteří se tam sjíždí z celé Prahy. Ale také mnohé další pražské farnosti mají roráty – typicky Týnský chrám, ale třeba i okrajové části Prahy, jako jsou sídliště na Jižním městě nebo v Nových Butovicích. Opravdu ty roráty jsou rozšířené a podobně v českých městech tyto bohoslužby jsou,“ dovysvětlil páter Tichý.

Vložil: Kamil Fára