Sněžka bez bordelu a hulvátství, nebo Sněžka se sítěmi jako v pavilonu opic. Vybrali jsme si druhou možnost
08.07.2021
Foto: KRNAP (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Zasíťovaný vrchol Sněžky
Jedinečná, vzácná a zranitelná. To je popis přírody na vrcholku nejvyšší hory České republiky. A pokud se chceme na Sněžku vydat, musíme dbát pokynů na její ochranu. Dbali jsme? Nedbali. A tak, stejně jako minulý rok, zoškliví vrchol Sněžky oranžové sítě, které návštěvníky oddělí od přírody. A přírodu od návštěvníků. Na vrcholku Sněžky pak bude turistům vyhrazen výběh o velikosti půlky fotbalového hřiště. Můžeme si za to sami.
Denní počet pěších turistů v letní sezóně je 8 – 9 tisíc osob. V tomto počtu nejsou zahrnuty počty přepravených osob lanovou dráhou Pec pod Sněžkou–Sněžka (s denní kapacitou až 2 400 osob). Tím se vrchol Sněžky stává turismem nejzatíženější přírodní lokalitou u nás. A jako takový, trpí vrchol Sněžky naší touhou po kochání se po krajině, která tak oplývá mlékem a strdím. A pohled na zasíťovanou Sněžku je divný, doslova. Dříve byl prostor pro návštěvníky na Sněžce vyznačen vkusným řetězem zavěšeným na sloupcích. Jenže lidé řetěz přelézali, dupali po vzácném alpínském trávníku, lozili po skalách a dělali doslova čurbes. Co s tím?

Neukáznění návštěvníci nectili zábrany, tak si chudák Sněžka vykoledovala oranžové sítě
Proto Správa Krkonošského národního parku loni poprvé oddělila prostor přírody od návštěvníků oranžovou ochrannou sítí. Tato metr vysoká síť posílila již instalované řetězové zábrany, které ale lidé ve velkých počtech překračovali. Oranžová ochranná síť je jasně viditelná a na vrcholu hory opravdu působí nezvykle. I letos budou pro celou letní sezónu vyčleněni strážci, kteří budou celý den na Sněžce dohlížet na dodržování zákonných pravidel. Tato strážní a informační služba bude posilována i o služby s Policií ČR.
Jedinečnost Sněžky
Zvláštní jehlancovitý tvar 1 603 m vysoké Sněžky vznikl v dobách ledových. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy či rozsáhlé kamenné sutě jsou jejich významnými pozůstatky. V minulosti – zejména na východním úbočí Sněžky, na Obřím hřebeni – se staly terčem stavitelů kamenných pyramid (mužíků). Ti tak často nevratně zastavili proces trvající desítky tisíc let. Kromě neživé přírody je Sněžka domovem řady druhů charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě.

Roste zde koniklec bílý (na snímku), rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná. Na zemi na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská. Kamenné sutě jsou zase domovem lišejníků rodů pukléřka či šídlovec. Z přírodovědeckého hlediska je přírodní prostředí na Sněžce nenahraditelné a není možné připustit jeho ohrožení a ničení masivním počtem neukázněných návštěvníků.
|
O hory je zájem
A hory při prodlouženém víkendu byly v centru zájmu. Praskaly ve švech. A rozhodně se to netýkalo jen Sněžky. „Velký zájem lidí o návštěvu hor zaznamenáváme po celém Česku. Všude máme zvýšený, řekl bych velmi vysoký počet členů horské služby,“ řekl TN.cz mluvčí horské služby Radek Zeman. Ale na druhou stranu dodal, že podobný nápor očekávali a byli na něj připraveni. Zájem se v letních měsících prostě zvyšuje každoročně. Čerstvý vzduch, krásný výšlap do kopců a útěk od hemžení civilizace. No neberte to.

Oblíbený pěší výšlap na Sněžku
A komu se nechce šlapat do kopce, ale o rozhled ze Sněžky by přesto stál, ten nemusí smutnit u fotografií panoramatu. Městečko Pec pod Sněžkou po nařízení vlády v rámci proticovidových opatření opět zahájilo v květnu provoz lanovky na Sněžku. „Ukončili jsme provoz z nařízení vlády 28. ledna. Tak dlouho lanovka, tedy kromě výstavby nové lanovky, nikdy nestála. Každé zařízení, které déle stojí, potřebuje chvilku na rozjezd. Provedli jsme zkoušky brzd, revizní technici zrevidovali strojní a elektrozařízení. Všechno se vyřešilo bez problémů a dnes jsme mohli obnovit provoz,“ řekl v polovině května ČTK náčelník Lanové dráhy Jiří Špetla. Jedna jízda nahoru je za 230,-. A s cestou i zpátky 430,-. A ne, není to drahé, lanovka na Sněžku jede půl hodiny a během té doby překoná výšku 680 metrů. Ale byla by škoda si Sněžku alespoň nesejít. Příroda je tam skutečně nádherná. Jen pozor, obaly od svačin a lahve od pití do ní házet skutečně nikdo z nás nemusí. Je to pak na té naší nejvyšší hoře jako v opičím výběhu. Nejsme přece opice.
Jak se dostat na Sněžku
Na výlet na Sněžku se můžete vydat z několika směrů, pokaždé ale počítejte s pořádným výstupem. Nechali jsme si poradit od serveru HoraSněžka.cz, kudy nejlepší cestou na Sněžku:
Výstup z Pomezních bud na Sněžku
Výchozím bodem výletu pro tuto trasu je Horní Malá Úpa. Tato trasa patří k nejlehčím výstupům na Sněžku. Výchozím místem jsou Pomezní boudy kam se dostanete autem nebo autobusem. Následně se vydejte po červené značené turistické trase cca 4km (česko – polského přátelství) se dostanete pěšky k chatě Jelenka, kde je také v provozu restaurace. Odtud již budete stoupat přes Obří hřeben až na Sněžku 4km.
Celková délka trasy: cca 8 km. Zpět do Horní Malé Úpy se můžete vydat po žluté na Růžovou horu a odtud po zelené.
Výstup z Pece přes Růžovou horu na Sněžku
Druhá varianta patří k relativně schůdným možnostem patří výstup z Pece pod Sněžkou po zelené turistické trase na Růžovou horu cca 3 km a chatu na Růžohorkách, která je vyhlášená svou dobrou kuchyní. Z Růžohorek budete následně pokračovat po žluté turistické značce až na vrchol Sněžky cca 3,5 km.
Celková délka trasy: cca 6,5 km. Zpět do Pec se můžete vydat přes Luční boudu, Výrovku, Rychterovy boudy dolů do Pece.
Výstup Přes Obří důl na Sněžku
Tou poslední a zároveň nejobtížnější a také nejhezčí výstup je po modře značené turistické trase z Pece pod Sněžkou přes Obří důl 7 km na Obří sedlo a následně finální výstup po červené 1,5 km na vrchol Sněžky. Výhledy jsou vskutku nezapomenutelné jak na celý Obří důl, Studniční horu, tak nakonec i na Sněžku. V letním období si můžete v Obřím dole také prohlédnout důl Kovárna, který byl zpřístupněn v roce 2004 a je vzpomínkou na zašlou slávu zdejšího hornictví.
Celková délka trasy: cca 7 km
|
Vložil: Kamil Fára