Hlavní ingredience je láska. To se počítá. Mezi ‘trubičkovými bábami‘ vynikla jedna. Odnesla si značku Regionální potravina
20.11.2020
Foto: Regionální potravina (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Petráčkovy Hořické trubičky získaly letos významné ocenění
Hořické trubičky. Pohladí jako oznámení, že zdravotní test je negativní. Zaženou nás do koutku, kde si chceme jen tak sedět a cpát si do pusy něco neskutečně dobrého, abychom se odměnili za prožitý den. Případně vůbec za to, že jsme ráno dokázali otevřít oči a hned zkraje někoho neseřvat za to, že jsme ty oči museli otvírat. Letošní udílení značky Regionální potravina se asi řídilo právě takovými pocity a zařadilo mezi finalisty Petráčkovy Hořické trubičky.
Kromě prestižního českého ocenění Regionální potravina, které získají výrobky s jedinečnou kvalitou a chutí, se Hořické trubičky pyšní také značkou EU Chráněné zeměpisné označení. Díky tomu se mohou Hořické trubičky vyrábět pouze v Hořicích a okolí, a navíc jedině ručně. Mají přesně dané specifikace surovin, ale jejich poměr si může každý určit sám. Věděli jste, že je tato pochoutka stará více než 200 let?
Hořické trubičky
Napoleonův pamlsek?
„Legenda tvrdí, že první trubičky se začaly vyrábět v období napoleonských válek. Když v roce 1812 táhly francouzské legie neúspěšně z Ruska přes naši zemi, ocitlo se několik vojáků přímo v Hořicích. A protože se o ně místní obyvatelé postarali, odvděčili se jim za to vyzrazením tajemství výroby pochoutky samotného Napoleona. Jedním z vojáků byl totiž údajně jeho osobní kuchař,“ prozrazuje tradovanou legendu majitelka Petráčkových Hořických trubiček Romana Nová, rozená Petráčková.
Nedostupná laskomina za komunismu
Hořickým trubičkám je sice přes 200 let, ale lehké to neměly. Obzvláště pak v období komunismu, kdy výrobu vzala pod svá křídla strana. „Výroba Hořických trubiček byla do roku 1989 velmi omezená. Působilo tady družstvo spadající pod národní výbor, které stáčelo trubičky. Bylo jich ale málo a prodávaly se jen dvakrát týdně. Stály se na ně fronty, ale do 20 minut byly vyprodané,“ zmiňuje paní Nová.
Majitelka Petráčkových Hořických trubiček Romana Nová
Rok svobody
Listopad 1989 nastartoval svobodu nejen v republice, ale i Hořickým trubičkám. Neekonomické družstvo se rozpadlo a do výroby Hořických trubiček se pustilo hned na 25 firem. A byznys rostl. Lidé měli po Hořických trubičkách neskutečný hlad. Nástrahy tržního hospodářství zvládlo 7 firem. Mezi nimi i Petráčkovi.
„Po roce 1989 nebyl v Hořicích nikdo z následovníků Kofránků, původních výrobců z 20. let. Část rodiny emigrovala, část je snad v Praze. Nicméně k jejich odkazu se už nikdo nehlásil. Přestože trubičky stáčela i naše babička, byl hlavním impulsem k jejich výrobě tátův bratranec. Ten měl k dispozici recepturu a technologie z hradecké Jitřenky. Jenže mu scházely prostory. Dali to tedy s rodiči dohromady. Podnikali společně dva roky, ale pak se jejich cesty rozdělily. Naši podnikali dál. Dělali ve výrobě, vyvíjeli receptury, zkrátka znali celý proces výroby. Já jsem nastoupila do firmy v roce 2010. Rodiče byli v důchodovém věku. Dozrál tedy čas, aby převzal ‘štafetu‘ některý z potomků. A protože si můj bratr zvolil povolání kněze a historika, ujala jsem se rodinného dědictví já,“ vzpomíná paní Nová.
Původní trubičky byly sypané, neexistovaly totiž ztužené tuky do náplně
Sypané, ne plněné
Po roce 1992 se výroba trubiček rozjela naplno. Ale zákazníci narazili na domnělou novotu. Některé druhy trubiček nebyly plněné, ale pouze sypané. Což je ovšem původní receptura Hořických trubiček. V minulosti neexistovaly ztužující tuky, které by náplň v trubičce udržely. „Do sypaných trubiček dáváme samé poctivé suroviny, jako třeba vanilkový cukr, vlašské ořechy, včelí med a skořici. Někteří nadšenci si je dokonce plní levandulemi nebo šípky. Plněné trubičky máme v příchutích kakao a oříšek, kakaovou variantu nabízíme také doslazenou stévií,“ pokračuje majitelka Petráčkových Hořických trubiček. „Protože jsou ‘sypanky‘ našimi favority, samozřejmě jsme se je snažili dostat do obchodů. Tam jsme ovšem naráželi. Lidé byli zklamaní, že jsou trubičky prázdné. Promačkávali je, lámali je. Trh na to nebyl připravený. Klasické Hořické trubičky lidé ještě neznali.“
Ruční výroba je základ
Ale pozor, Hořické trubičky vyžadují lidské ruce a jejich výroba se rozhodně nedá svěřit stroji. A je to výroba zapeklitě dlouhá a složitá. „Na procesu výroby trubiček je nejdelší zrání oplatek. Když se totiž upečou, jsou křehké. Nemáte šanci je stočit. Proto se musí nechat ve skladu uležet. Pak jdou do ´návlhárny´, místnosti, kde vlhnou. Zaměstnanci po hmatu poznají, které jsou už akorát zvlhlé. Když na ně sáhnete, prohnou se. Pérují a je tam vůle je stočit. Celý proces výroby trvá v ideálním případě měsíc,“ vysvětluje Romana Nová.
Přišel čas trubičku stočit
Oblíbená regionální pochoutka
Že jsou Petráčkovy Hořické trubičky populární, dokazuje i anketa mezi místními obyvateli, kde Petráčkovy Hořické trubičky v oblíbenosti vyhrály mezi konkurenty na plné čáře. A přitom jejich výrobu zajišťuje jen pár lidí. Petráčkovy Hořické trubičky totiž mají 16 zaměstnanců. Více než polovina z nich je ve firmě déle než 15 let. Za den průměrně vyrobí cca 12 000 kusů oblíbené pochoutky, maximálně 17 000, ale bez stočení. Sypanek se denně stočí cca 2500, slabých na plnění zase 4000.
Další ocenění Regionální potravina
Letos se do klání o značku Regionální potravina přihlásilo přes sto výrobků. Hodnotící komise udělila značku Regionální potravina devíti z nich. A mezi nimi právě Petráčkovým Hořickým trubičkám. A kdo jsou ti další?
Oceněné letošní potraviny v Královéhradeckém kraji
Trhané vepřové maso, ZEPO Bohuslavice
Trhané vepřové maso je novým výrobkem, který díky speciální úpravě vyniká delší trvanlivostí. Maso má díky speciální směsi koření nezaměnitelnou chuť a je tak jemné, že ho lze po ohřátí v sáčku, ve kterém se prodává, snadno natrhat na jemná vlákna a servírovat např. do opečených baget. Díky této praktičnosti a rychlosti přípravy se z něj stává ideální společník na dovolené.
Pomalu tažený hovězí vývar z Našeho hospodářství, Mgr. Jakub Erler, Osice
Čirý hovězí vývar je vyráběn z masa pocházejícího přímo z farmy. Vývar je vařený pomalým tažením, z čerstvých ingrediencí, s přidanou zeleninou v různém poměru a směsi koření. Je vhodný také k dochucení pokrmů. Neobsahuje konzervanty, barviva a zvýrazňovače chuti.
Čerstvý sýr balkánského typu, Karsit Agro
Čerstvý sýr balkánského typu je ručně zpracováván z čerstvě nadojeného a zchlazeného kravského mléka. Před vlastní výrobou probíhá šetrná pasterizace na 75 °C, což zajišťuje zachování chuťových vlastností mléka. Před sbíráním sýrového zrna probíhá krátkodobé dohřátí na teplotu 42 °C. Sýr je během oddělování syrovátky ve formách 3x otáčen. Jeho lahodná chuť je daná použitím speciálních kultur a zráním při stálé teplotě 10-12°C. Před vakuováním probíhá ruční nasolování. Charakteristická chuť sýra umožňuje jeho téměř univerzální využití. Je výborný k vínu, jako příloha k zeleninovým salátům, ke smažení, grilování či k masu.
Selský zákys, Pavlína Páchová, Rokytnice v Orlických horách
Selský zákys se vyrábí z kravského mléka vlastní produkce přímo na farmě. Zákys má specifickou smetanovou chuť a široké spektrum využití. Je vhodný nejen na pití, ale i do buchet, lívanců, na salát i na jahody. Vyznačuje se svou lahodnou chutí.
Kokosový dort bez mouky, Pferda
Korpus tohoto bezlepkového kokosového dortu bez mouky tvoří tři suroviny - vaječné bílky, cukr a kokos. Dort je následně promazaný lehkým citronovým krémem z mascarpone a šlehačky a dozdobený mletým kokosem a čerstvým ovocem.
Trautenberk polotmavá třináctka, Pivovar Trautenberk
Trautenberk polotmavá třináctka je spodně kvašené polotmavé silné pivo s přídavkem karamelových sladů, které mu dávají jeho granátově červenou barvu. Karamel se objevuje také v plné chuti, kde se doplňuje s příjemnou hořkostí. Trautenberk 13 vzniká ze čtyř sladů a z kombinace tří českých chmelů.
Náš džem švestka – hruška, Petr Kareš, Ostroměř
Džem je vyroben kombinací dvou druhů vyzrálého ovoce vypěstovaného v sadech ovocnářské farmy Kareš – švestek a hrušek. V džemu vyniká chuť ovoce s vůní badyánu a hřebíčku. Barva je burgundská fialová. Džem je snadno roztíratelný s viditelnou strukturou ovoce.
Propolis v medu, Pleva
Med s příměsí 0,5 % propolisu v sobě skrývá pochoutku a zároveň užitečný doplněk stravy. Dospělému člověku výrobce doporučuje užívat jednu lžičku denně. A co to vlastně propolis je? Touto pryskyřicovou hmotou si včelky čistí úl od nejrůznějších nečistot a dalo by se říci, že jen díky němu přežily až do dnešních dní. Nejvíce propolisu sesbírají včely na pupenech listů a květů kaštanu. Proto je také tento strom na obalu výrobku.
|
Vložil: Kamil Fára