Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jako sokolka se zapojila do odboje už v roce 1939, rozebrané vysílačky stěhovala u v nákupní tašce. Do koncentráku za lásku k vlasti a národu

29.10.2020
Jako sokolka se zapojila do odboje už v roce 1939, rozebrané vysílačky stěhovala u v nákupní tašce. Do koncentráku za lásku k vlasti a národu

Autor: Wikimedia Commons

Popisek: Německé okupační jednotky vstupují do Prahy v březnu 1939

I ona chtěla prožívat krásné a ničím nerušené mládí při hledání své životní lásky a štěstí. Ale nebylo jí přáno. Dějiny pracovaly proti ní. A tak místo procházek pod měsícem a tajně ukradených polibků od svého milého vstoupila do odboje proti německým okupantům. Libuše Nachtmannová, jako věrná sokolka, vlétla do hřmotných motorů historie, která ji odměnila pobytem v koncentračním táboře. A to byl osud sokolů v naší zemi při německé okupaci. I později za komunismu.

Památný den sokolstva byl usnesením parlamentu a senátu zařazen od roku 2019 mezi významné dny České republiky. Sokolové si tak již podruhé připomněli 8. říjen 1941, nejtemnější datum ve 158leté historii této nejstarší tělocvičné organizace české země.

 

Sletová skladba Přísaha republice se v roce 1938 stala symbolem odhodlání národa bránit Československo, foto Česká obec sokolská

Výnosem Heydricha z 8. října 1941 byla Němci, kteří v tu dobu vojensky i politicky okupovali naši zemi, definitivně rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek zabaven. V noci ze 7. na 8. října proběhla Akce Sokol, ve které byli podle připravených seznamů zatčeni sokolští činovníci z ústředí, žup i z jednot. Následně byli uvězněni v německém koncentračním táboru Osvětim. Podle zprávy říšského protektora Reinharda Heydricha o Akci Sokol, zaslané 11. října 1941 Hitlerovi do Berlína, bylo zatčeno na 1 500 lidí včetně žen. Všichni byli uvězněni bez soudu, bez důkazu provinění, jen proto, že byli činnými členy Sokola. Téměř 93 % vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo.

 

Rekonstrukce atentátu na říšského protektora Reiharda Heydricha. Foto Hans Štembera

Atentát na Heydricha

Sokolové byli věrnými vlastenci, kteří bezmezně milovali svou zem (a milují doposud). O tom mluví i ‘hymna‘ sokolů Lví silou:

Vlast, máti, až nás zavolá
co věrné dítky své,
tu mocná paže Sokola
zlé škůdce v souboj zve.
Tož, blahá bude naše slast
za oběť svůj i život klást.
To svaté heslo Sokola:
"Za národ, drahou Vlast!"

A vlast zavolala, národ zavolal. Nejvýznamnějším skutkem sokolského odboje se stala spolupráce při atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, který sokolové pojali velmi osobně jako mstu za mrtvé z Akce Sokol.

 

V odboji od úplného začátku

„Libuše Nachtmannová, rozená Marianová, se narodila 9. ledna 1919 v Roudnici nad Labem. Její otec byl českým učitelem, který v době Rakouska-Uherska učil na českých školách v německém pohraničí zřizovaných Maticí školskou, aby měly české děti v německém pohraničí možnost vzdělání v českém jazyku. Rodina byla vlastenecky zaměřena. Pamětnice byla členkou skauta i Sokola,“ píše se v Paměti národa.

Libuše Nachmannová (na snímku) se zapojila jako sokolka do odboje proti německé okupaci už v roce 1939. A to v odbojové skupině Obránci národa. Úkolem paní Nachtmannové bylo zajišťovat přesuny vysílaček a radiotelegrafistů na nová místa. Také doprovázela odbojáře na útěku z protektorátu. Němci totiž každý přenos vysílačky zaregistrovali, bylo bezpodmínečně nutné vysílačku po přenosu zpráv ihned rozebrat a přenést na jiné místo. Kdyby se vysílalo ze stejného místa podruhé, Němci by šli na jistotu. Paní Nachmannová přenášela rozebranou vysílačku v nákupní tašce. V tehdejší době bylo zvykem, že muži nosí aktovky, do té se vysílačka nevešla. Kdyby vyrazil muž do ulic s nákupní taškou, byl by krajně podezřelý. Úkolem paní Nachmanové bylo také převádět radiotelegrafisty nebo odboráře na útěku. K převádění docházelo pod rouškou tmy v brzkých večerních hodinách. Milenecký pár nebyl podezřelý. Vrací se z kina, jde do kavárny, dal si dostaveníčko pod hvězdami? Nebo kuje pikle proti okupantům?

Paní Nachmannovou německá okupační moc zatkla v roce 1941. Nechytili ji při činu. Ale její jméno padlo při výslechu některého z dalších zatčených odbojářů. Do konce války byla v koncentračním táboře Ravensbrück. Byla součástí i pochodu smrti, z kterého se jí podařilo uprchnout. „Životní zásada… Zůstat morální! Nenechat se koupit, nenechat se prodat. Zůstat svůj. I v tom koncentráku některý kolaborovaly, ale musím říct, že Češky ne. Konečně, upřímně řečeno, my Češky jsme vždycky držely pohromadě,“ řekla pro Paměť národa. Zemřela roku 2013.

 

Sokolské kameny

Tato událost se dotkla i sokolů z odbojové skupiny S 21 B v Královéhradeckém kraji, kteří zajišťovali úkryt pro posledního z parašutistů výsadku Silver A Jiřího Potůčka v oblasti Červeného Kostelce. Popraveno jich bylo ihned 17 (včetně tří žen), další spolupracovníci pak umírali v koncentračních táborech. Některým z nich už v loňském roce Sokolská župa Podkrkonošská-Jiráskova odhalila prvních deset tzv. „kamenů zmizelých“ v oblasti Červenokostelecka a Královédvorska.

 

Slavnostní odhalení kámene zmizelých pro Antonína Ivanova v Josefově. Foto Jana Žárská

Dalších pět „kamenů zmizelých“ popraveným sokolům bylo odhaleno letos 8. října. V 15 hod. tak sokolové za dodržení všech opatření vyplývajících z nouzového stavu odhalili kámen zmizelých bývalému jaroměřskému knihkupci Aloisi Šmahelovi na náměstí ČSA čp. 26 v Jaroměři, v 15.30 hod. kámen pro Antonína Ivanova (otec spisovatele Miroslava Ivanova) v Guldově čp. 67 ulici v Josefově. Kámen zmizelého byl odhalen také Josefu Šonkovi v ulici Josefa Hory č. p. 34 ve Dvoře Králové nad Labem, a to 8. října v 17 hodin. Kameny Jiřímu Řezníčkovi a Eduardu Zbrojovi pak odhalili sokolové před vstupem do gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem v 17.30 hodin.

 

Co jsou ´kameny zmizelých´?

Kameny zmizelých, původní název Stolpersteine, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (zavadit pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech a obcích v České republice.

 

Stačila jedna totalita? Ani náhodou. Podruhé byl Sokol zakázán v roce 1956 ÚV KSČ. K znovuzaložení „České obce sokolské” mohlo dojít až v roce 1990 po pádu komunismu. Z rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 31. ledna 1994 byla založena mezinárodní nevládní organizace Světový svaz sokolstva. Na počest sokolů 8. října slavnostně vyvěsil sokolskou vlajku také Krajský úřad Královéhradeckého kraje a Magistrát města Hradce Králové.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace