Vlci mu roztrhali poslední tři ovečky, chovatel to balí. Smutné, ale… Ochránci přírody radí, co dělat, aby se vlk nažral a ovce zůstala celá. Má to ale háček
01.08.2020
Foto: Pixabay
Popisek: Pouze ilustrační foto, masakr vlkem jsme do titulku dávat nechtěli, je to přeci jenom masakr. V textu ho ovšem najdete.
V centru obce Božanov došlo k opakovanému útoku vlků na ovce. Chovateli Vlastimíru Vejrostovi vlci zlikvidovali poslední tři kusy z jeho dříve početného stáda ovcí. K útokům docházelo opakovaně. Vejrosta se chovu ovcí věnoval celá desetiletí, teď už chov vzdal a stádo obnovovat nebude. K útokům došlo třicet metrů od nejbližšího domu obce. Ale ochranáři mají pro chovatele trochu knížecí radu.
„Chovu ovcí se věnuji skoro padesát let. Vlci na moje ovce zaútočili už poněkolikáté a teď jsem přišel o všechno. Už nemám sílu pokračovat v chovu dál,“ řekl po útoku vlků Vlastimír Vejrosta, chovatel z Božanova na Broumovsku. V celém regionu je chovatel Vejrosta jedním z mnoha, kteří mají neustálé problémy s útoky vlků. Kolik z nich to brzy vzdá jako samotný Vejrosta?
Ztráty jsou rekordní
„V tomto případě po útoku vlků končí chovatel, který se chovem a údržbou krajiny pomocí pastevectví zabýval po desítky let. Co se stane, až jej budou následovat další chovatelé a pastevci? Kdo se bude o naši krajinu starat, kdo ji bude udržovat,“ ptal se Karel Rejchrt, starosta obce Božanov. Za poslední půlrok zaznamenali chovatelé pouze na Broumovsku ztrátu 26 telat a dvojnásobku ovcí. Celkově je za první polovinu letošního roku evidováno více útoků než za celý loňský rok. Škoda vyšplhala na 1 400 000 korun. Přičemž jsou očekávány další útoky. Hlavní vlna přichází vždy na jaře, a pak na podzim.
Útok v Božanově, foto Facebook
„Několik hodin po útoku vlků jsme společně s chovatelem mapovali stav pastevního areálu. Uzavřený pastevní areál byl zabezpečen funkčním elektrickým ohradníkem s několika dráty. I přes ochranu elektrickým proudem bylo toto opatření vlky překonáno,“ řekl k situaci Kamil Zahradník z Lesnickodřevařského vzdělávacího institutu. „Jedná se o opakovaný útok v bezprostřední blízkosti lidského obydlí. V Božanově útočili vlci doslova uprostřed vesnice. Nejblíže zabitá ovce se nacházela jen třicet metrů od domu. Způsoby a četnost útoků vlků na hospodářská zvířata se výrazně vymykají proti jiným regionům v ČR,“ doplnil jej Lubomír Hajný, tiskový mluvčí institutu. Je na zvážení, jestli vlci nejsou ohrožením i pro lidi, když si troufnou do centra obce? Je možné, že si zvyknou na lidskou přítomnost a ztratí částečně svou plachost?
Máme řešení – psi
Pro ochranu stád je chovatelům doporučován pastevecký pes. Což není totéž jako ovčácký pes. Ovčácký pes je vycvičený k tomu, aby ovce naháněl, budil v nich strach, naběhával na ně a sem tam je štípl zuby do zadních běhů (a samozřejmě aby se nezakousl, ale jen postrašil). Dobře vycvičený ovčácký pes tak pastevci usnadňuje život tím, že stádo nažene tam, kde je chce pastevec mít. Pastevecký pes je ovšem vycvičený úplně jinak. Ten po svěřených ovcích nejde, nežene je, ten je má chránit.
Jak toho dosáhne? Pastevecký pes musí přijmout stádo za svou smečku. Být s ním, chránit ho, vzít ho za vlastní. Pak je schopen se o stádo také postarat. Jenže je tu jeden velký háček. Pastevecký pes není žádný gaučový pinčl, který na potkání zavrtí ocáskem a roztomile zaprosí o piškot. Pastevečtí psi jsou agresivní, a jakmile se kdokoliv přiblíží ke stádu, jde po něm hlava nehlava. Ano, výhoda, natře to vlkovi, nevýhoda, stejně tak to může natřít i kolemjdoucímu houbaři. Pastevecký pes neumí rozlišit mezi hodnými a zlými. Má své stádo, toleruje chovatele a jeho rodinu, protože je zná, ale ostatní jsou pro něj vetřelcem. Takže ano, je možné ke stádu přidat pasteveckého psa, ale zároveň u toho je potřeba k ohradníku přidělat desítky cedulí s přibližně tímto zněním – nekrmit, nebo vás sežere pes. A případně si chystat tepláky do vězení, protože on skutečně někomu může prokousnout hrdlo. Pastevecký pes je vycvičen k ochraně stáda a chránit ho bude.
Anatolský pastevecký pes, zvaný také kangal, inteligentní, učenlivý, ale skutečně ostrý pes, foto Facebook Šelmy.cz
Oplocení
Druhým doporučením je pak řádné oplocení pastviny. Ovšem i přes oplocení, napájené elektrickým proudem, se vlci dostanou bez problémů, jak dokazuje právě případ v obci Božanov, kde byly ovce chráněné právě touto metodou. Zcela bez úspěchu, nutno dodat. Stavbu ohradníků či nákup pasteveckých psů, kteří stáda ochrání, je možné plně hradit z Operačního programu Životní prostředí. Jen je potřeba utkat se s hydrou byrokratů.
„Chápeme, že je pro chovatele těžké vidět svá zvířata napadená velkou šelmou. Rozumíme tomu, že zavádění ochranných opatření je pro mnohé komplikací. Právě proto lze proplácet až sto procent nákladů na zabezpečení stád z Operačního programu Životní prostředí. Doufáme, že stoprocentní podpora bude pro chovatele motivací, aby si svá stáda aktivně zabezpečovali. Zkušenosti z Německa ukazují, že správně nainstalovaný a udržovaný ohradník zajistí až osmdesátiprocentní ochranu před útokem vlka, společně s pasteveckým psem lze docílit až devadesátiprocentní ochrany,“ tvrdil pro Deník František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Škody, způsobené velkými šelmami, operativně řešíme. Naši pracovníci je přímo na místě posuzují, aby měl majitel nárok na náhradu škody. S chovateli jednáme, vysvětlujeme jim, jak stáda zabezpečit,“ dodává Hana Heinzelová ze Správy CHKO Broumovsko. Právě na Broumovsku přibyla loni do vlčí rodiny další dvě vlčata. Padlo stádo chovatele Vejrosta za oběť právě jim? Je to možné, protože právě na stádech ovcí a koz se větší mláďata nejlépe učí lovit a zamilovat si chuť krve.
Vlk, zachycený loni v listopadu na území Česko-saského Švýcarska, foto Facebook Šelmy.cz
Ochrana vlků
Vlci jsou chráněni legislativou Evropské unie. Ale zároveň požívají ochrany i té české, a to i takzvaným Programem péče o vlka. „Program péče je strategický dokument, který určuje základní kroky, jež je potřebné pro prevenci a řešení konfliktů, souvisejících s výskytem a rozvojem populace vlka, řešit. Ministerstvo už v souladu s programem péče pracuje na legislativních změnách v oblasti náhrad škod s cílem poskytování náhrad dotčeným subjektům zjednodušit a usnadnit veškerou související administrativu. To byl také jeden z požadavků chovatelských svazů,“ vysvětlil Vladimír Dolejský, náměstek pro ochranu přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí.
„Pro udržování naší krajiny je nezbytné uchování pastvy. Jde zejména o podhorské oblasti, kde je každý chov hospodářských zvířat třeba maximálně podporovat. Na druhou stranu vlci pomáhají snižovat nadměrné stavy spárkaté zvěře, působící miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách. Skloubit existenci vlka s pastvou hospodářských zvířat není jednoduché. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto zaobírá specifikací účinných opatření k ochraně stád, připravuje také ‘manuál‘ pro případy výskytu problematických vlků,” dodal František Pelc.
Program Péče o vlka je souborem opatření, směřujících k omezení vzniku škod na hospodářských zvířatech a snížení dalších konfliktů, které s přítomností vlka v naší krajině souvisí včetně budoucího stanovení tzv. příznivého stavu populace a stanovení jednotného postupu příslušných orgánů při nestandardním chování vlka.
Vložil: Kamil Fára