Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Sbíral, co neměl, tvrdí policie a posílá jednašedesátiletého entomologa bručet. Jenže brouk není rys a zavřít by měli Lesy ČR, oponuje expert

18.05.2020
Sbíral, co neměl, tvrdí policie a posílá jednašedesátiletého entomologa bručet. Jenže brouk není rys a zavřít by měli Lesy ČR, oponuje expert

Autor: Ilustrační foto Pixabay

Popisek: Nech brouka žít... V jeho přirozeném prostředí, třeba na neposečené louce, jinak umře. A s ním všichni jeho druhu

ROZHOVOR, VIDEO Inu, čemu se divíme, policie přeci ´pomáhá a chrání´, že. Jinak řečeno, je až neuvěřitelné, čím se policie a státní zástupce zabývá, když drobnější kriminalitu ´řeší´ v podstatě jen administrativně, vytvářením protokolů a následným tichým odložením případů, jak všichni víme. Navíc, právě královéhradecká policie má na hlavě pragolaktos, když místo honění zlodějů a násilníků nezákonně stíhala demonstranty proti Babišovi… My jsme ještě k tomu všemu zjistili, na rozdíl od naší ´chránící´ policie v podstatě na první dobrou, že stíhat broučkaře je škodlivý nesmysl. Tuto informaci máme i s relevantními, velmi přesvědčivými argumenty od… známého entomologa.

Ale začněme ‘bombastickou‘ zprávou policie Královéhradeckého kraje. Vyšetřovatel z oddělení hospodářské kriminality ukončil vyšetřování případu návrhem na obžalování 61letého entomologa, který byl obviněn z přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Muž už od dětství nadšeně sbíral brouky, jeho vášeň přerostla do sbírky čítající 280 tisíc jednotlivých kusů, což je úctyhodný počet i rozmanitost.

 

Policejní snímek části sbírky nešťastného stíhaného entomologa, foto Policie ČR

Dva chránění roháči z roku raz dva

Obviněný entomolog nabízel přes internet k prodeji několik nyní chráněných vypreparovaných brouků. Čehož se chopila policie Královéhradeckého kraje a začala konat (video ze zásahu níže). Při domovní prohlídce entomologovi zabavila celou sbírku brouků. Česká inspekce životního prostředí následně odborným zkoumáním ve sbírce našla více než 600 chráněných brouků, spadajících do výše uvedených kategorií ochrany. Dále našla dva preparované exempláře brouků druhu Roháčovití - Dynastes Satanas, chráněné mezinárodní úmluvou CITES. Entomologovi nyní hrozí až tři roky vězení. Královéhradecká policie ovšem zaperlila i při nedávné návštěvě Andreje Babiše v kraji. Tamní policie si zahrála na normalizační, když v Jaroměři Babiš vystoupil z vlaku a kromě vítačů jej přivítali i odpůrci. Na ty policie nastoupila s vyhrůžkami a slovníkem hodným soudruhů příslušníků z minulého režimu. Ale radši zpět k obviněnému entomologovi.

 

 

Lukáš Čížek: Pro Policii ČR jsou to snadné a rychlé ´body´

Je obvinění entomologa na místě? Podle entomologa Lukáše Čížka, který nám poskytl rozhovor (s doktorem Čížkem hovořila šéfredaktorka Vančová), je to čiré bláznovství postavené dokonale na hlavu. Viník, když už nějakého chceme hledat, je někde úplně jinde. Na otázky nám odpovídal Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D. Lukáš Čížek vystudoval entomologii na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Z lesů a stepí mírného pásu, kde od dětství honil brouky a hady, se přes krátkou exkurzi do ekologie mokřadů a delší exkurzi do ekologie tropických lesů dostal k ekologii a ochranářské biologii lesů a stepí mírného pásu a jejich šestinohých obyvatel. Pokouší se přispět k tomu, aby se z ochrany přírody stala racionální a efektivní činnost. Pracuje v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR, přednáší na Jihočeské univerzitě a občas i jinde.

Jak na toho pána PČR vůbec přišla?

Nevím. Vím ale, že někde v Brně sedí policista, který sjíždí internet, a kdo nabízí něco chráněného, po tom jdou. Netvrdím, že prodávat chráněný hmyz je v pořádku. Ale často to jsou kusy ze starých sbírek, které je lidem oprávněně líto vyhodit, zároveň nejde o objekt jejich zájmu, a ti lidé nebydlí v nafukovacím bytě. Muzea podobný materiál často nechtějí ani zdarma, nemají dost místa a taky je kolem každé nové sbírkové položky dost papírování. Pokud vím, tak už ‘navštívili‘ také entomologa, který pořádal výstavu hmyzu snad někde na obecním úřadě nebo v kulturním domě. Najdou se samozřejmě mezi entomology občas i lidé, kteří se snaží prodejem chráněného hmyzu vydělat. Brzy ale zjistí, že je to marné konání. Naši chránění brouci nebo motýli stojí pár korun a trh je, eufemisticky řečeno, velice omezený. Živit se jejich lovem a prodejem znamená poměrně rychlou smrt hladem. Policie se ale tváří, že bojuje proti obchodníkům se slonovinou a rohy nosorožců. Při použití stejné logiky a stejného zákona mohou pronásledovat třeba zahrádkáře, například bledule totiž jsou chráněné rostliny.

Zeptal se někdo, třeba dozorující státní zástupce, Vás či jiného experta na tuto ´kauzu´? 

Pokud vím, tak ne. Entomologický ústav Biologického centra AV ČR se nedávno vyjadřoval k případu jednoho motýláře z Písku, ale to bylo na jeho žádost. Soud k vyjádření přihlédl a kauzu smetl ze stolu.

Dějí se podobné excesy často?

Dějí se stále častěji, pro konkrétního policistu je to snadné živobytí. Taky Česká inspekce životního prostředí si na těchhle drobnostech ráda smlsne. Jsou to snadné a rychlé ´body´. Hmyz kolem nás mizí opravdu rychle. Ale proto, že nemá kde žít, nikoli proto, že ho někdo chytá. Příčinou úbytku tedy nejsou sběratelé, ale to, co děláme s krajinou. Entomologové tenhle problém dokumentuji, poukazují na něj a někteří se jej snaží řešit. A někdy ti samí jsou pak vláčeni v médiích jako exemplární zločinci. Pár lidí už přišlo o práci, mnozí jsou znechucení, smutní, zdrcení.

Co si Vy osobně myslíte o práci policie v těchto případech, neupadli náhodou na hlavu?

Kam kdo padal, netuším, praštěné to každopádně je. Kvůli ochraně hmyzu a přírody vůbec bychom zoufale potřebovali kvalifikovanou a rozumnou spolupráci jak s policií, tak Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Jenomže tam, kde o něco jde, policie ani ČIŽP věc většinou neřeší, pokud ano, tak kauza v nejlepším případě skončí nějakou žertovnou pokutou, nikoli nápravou situace. Dokazování v terénu bývá pracné, postižení mají tendenci se bránit. Mnohem jednodušší je postihnout sběratele, který spáchal drobný, neškodný přestupek. A kdyby podobně fungovala dopravní policie, budou nejvyšší tresty padat za opravdu drobná překročení rychlosti, vše ostatní bude prakticky beztrestné.

Kdyby stejným metrem jako sběratelům bylo měřeno i těm, kdo k úbytku hmyzu reálně přispívají, pak si neumím představit, jaké tresty by například musely padat za to, co jen na Pálavě a v jihomoravských lužních lesích předvádí státní podnik Lesy České republiky.

Znáte Vy osobně toho chudáka pána, kterého takto pitomě stíhají?

Osobně nikoli, ale znám některé jeho vědecké práce. Studuje hlavně jednu čeleď většinou velmi drobných broučků, kterých u nás žije přes tisíc druhů. To je záslužné, protože o mnoha z nich víme jen velmi málo.

Je dobrý entomolog?

K poznání našeho hmyzu rozhodně přispěl svým dílem.

 

Sběrači brouků neškodí, naopak

Lukáš Čížek, spolu se svým kolegou Jiřím Řehounkem, publikoval v časopisu Fórum ochrany přírody již před dvěma roky text, jehož premisou bylo, že sběrači brouků nemají na výskyt a četnost populace brouků u nás v podstatě žádný vliv. Naopak, svým nadšením a z nadšení i získanou odborností pomáhají mapovat výskyt hmyzí populace v naší krajině, a tím významně přispívají k její ochraně. Entomolog, který nyní čelí obvinění a hrozí mu tři roky vězení, sám přispěl nemalou měrou svými vědeckými pracemi. Kriminalizuje se tak člověk, který se neukájí tím, že hubí brouky, ale hmyz naopak miluje a studuje. A k tomu patří i sběr brouků a vytváření sbírek.

 

Entomologové kvůli své práci prostě brouky a motýly sbírají a napichují do krabic. To ale hmyzím populacím vůbec neškodí, naopak to pomáhá jejich poznání, a tím pádem i ochraně a záchraně. Foto Facebook / Biologické centrum AV ČR

„Česká entomologie stojí a vždy stála na silné základně amatérských entomologů, kteří se často stali špičkovými odborníky na určitou skupinu. Bez jejich znalostí o výskytu, ohroženosti nebo ekologických nárocích jednotlivých skupin a druhů by byla dnešní situace v ochraně hmyzu ještě podstatně horší,“ napsal Lukáš Čížek ve svém textu.

Viník je jinde

V textu Lukáš Čížek upozorňuje, že za posledních 40 let z naší země zmizelo několik stovek, až tisíců druhů hmyzí říše. A rozhodně za tímto stavem nestojí několik málo sběračů, ale politika například společnosti Lesy ČR, brutalisticky pojaté zemědělství, naše nevšímavost při revitalizaci alejí a starých porostů, výstavby průmyslových budov nebo infrastruktury.

U návratu vlků, rysů a dalších ´velkých´ zvířat stojí vlastně prostý zákaz jejich lovu. U brouků je to ovšem jinak, dokládá Lukáš Čížek, jejich populaci neohrožuje několik desítek aktivních sběračů, ale převážně politika našeho chování k přírodě a krajině. Hmyz je svou populací nastaven na to, že bude loven. Samička tak naklade několik stovek, nebo i tisíců vajíček, z kterých se vylíhnou noví jedinci. Hmyz vymírá kvůli tomu, že nemá kde žít. Že mu naším chováním ničíme přirozené prostředí, bez něhož nemůže přežít, a dochází tak k jeho lokálnímu vymření. Není to chyba několika málo sběračů, je to chyba politiky jednotlivých společností.

 

„Neříká se nám to snadno, ale: Lesy České republiky bohužel nevhodným způsobem hospodaření v CHKO Pálava zlikvidovaly tisíce chráněných motýlů... Hnědásek osikový ani okáč jílkový se zde už nevyskytují, a stavy jasoně dymnivkového poklesly z tisíců na několik posledních kusů. Přitom by stačila malá změna přístupu: třeba nefrézovat paseky,“ stojí u tohoto snímku z Facebooku Biologického centra AV ČR

„Zákaz sběru jedinců vede k penalizaci sběratelů. A tak souvisí s dalším, pro hmyz skutečně smrtícím jevem. Represivní složky, lhostejno zda policie nebo Česká inspekce životního prostředí, nezřídka v médiích vykazují činnost v ochraně přírody postihováním sběratelů. Přitom ale zcela opomíjejí faktory, které ten který chráněný druh skutečně ohrožují. Nedávno byl s mediální pompou za pár tesaříků alpských odsouzen jistý sběratel. Jeho přečin – spíše trestuhodně hloupý, než nebezpečný – byl z hlediska přežití tesaříka alpského u nás zanedbatelný. Rozhodně ve srovnání například s faktem, že státní podnik Lesy ČR po desítky let těžbami starých bučin likviduje biotop tohoto druhu ve Vlárském průsmyku, na Moravě donedávna jediné známé lokalitě tohoto už půl století zákonem explicitně chráněného brouka. Vlárský průsmyk navíc leží v první zóně CHKO Bílé Karpaty a v posledních dvaceti letech je také evropsky významnou lokalitou k ochraně tesaříka alpského vyhlášenou. Přesto byly starší bučiny Vlárského průsmyku nedávno prakticky dotěženy,“ napsal Lukáš Čížek

Zákaz těžby?

Prosazuje Lukáš Čížek návrat do jeskyní, aby se mohla příroda bez našeho zásahu rozvíjet? Rozhodně ne. Jen poukazuje na to, že bychom měli plánovat stanoviště pro ohrožené druhy hmyzu. „Na rozdíl od ptáků nemůže hmyz z nevyhovujícího stanoviště dočasně odletět jinam, oproti rostlinám zase neumí počkat v semenné bance či podzemních orgánech na zlepšení stavu, navíc potřebuje rozsáhlé plochy vhodných biotopů. Rychlá generační obměna pak vede u citlivých druhů v krátkém čase k lokálnímu vymření populace. V tomto ohledu by pomohlo např. zvětšení počtu vzácných stanovišť v krajině, která poslouží jako tzv. nášlapné kameny,“ napsal Lukáš Čížek.

 

Takhle má vypadat louka, kde se broučkům a motýlům bude líbit, foto Facebook

Co to jsou nášlapné kameny? Lokality v krajině, které budou pro hmyz vhodné pro zdárné rozmnožování druhu. Pro příklad si uveďme například v republice tolik dotované sečení luk. Entomologové křičí – nechte na loukách neposečené pásy. Budou to ostrůvky života. Posečená celá louka je pro hmyz, obzvláště pro motýly, něco na způsob pouště. A nášlapné kameny jsou neposečené pásy louky ve větším. Pečlivě a plánovitě vybudované lokality, které budou vyhovovat nárokům jednotlivých druhů hmyzu. A jen poznámka na závěr – my bez hmyzu nepřežijeme, hmyz bez nás s přehledem. Každý zásah do krajiny, obzvláště co se týká společnosti Lesy ČR a zemědělců, by měl být dokonale vyargumentovaný.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace