Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hobby market z doby kamenné. Archeologové mají žně, kopou pod chystanou dálnicí D11, našli i sedm tisíc let starou obchodní stanici

15.10.2019
Hobby market z doby kamenné. Archeologové mají žně, kopou pod chystanou dálnicí D11, našli i sedm tisíc let starou obchodní stanici

Autor: Univerzita Hradec Králové

Popisek: Takové OBI je sice trochu větší, ale...

Ukázalo se, že zrovna tudy kráčely dějiny. Jinak řečeno, jestli má někdo radost z pomalého postupu stavby dálnic v Česku, jsou to archeologové a další navázané vědní obory… Při výzkumu v trase budoucího úseku dálnice D11 severně od Hradce Králové učinili totiž archeologové unikátní objev. Nalezli zřejmě sedm tisíc let starou obchodní stanici s kamennými nástroji. Ale zdaleka nejen tu, jde o tisíce cenných nálezů, které poputují do Muzea Hradec Králové… Jedná se mimochodem o patnáctikilometrový úsek Hradec Králové – Smiřice a navazujících sedm kilometrů mezi Smiřicemi a Jaroměří.

„Koncentrace artefaktů, jako jsou třeba kamenné nože, sekyrky a úštěpy je vysoká," řekl k tomu archeolog Radomír Tichý z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Výzkum v trase budoucího úseku dálnice D11 vedoucího od Hradce Králové na Jaroměř začal na jaře 2017 a nyní pokračuje druhou etapou. Zajímavé také je, jak se nálezy zpracovávají a v neposlední řadě i nové postupy – svůj obor, archeologii, by dnes takový objevitel Tróje, Heinrich Schliemann, již vůbec nepoznal…

Právě běží druhá etapa výzkumu

„První etapa výzkumu probíhala do začátku léta 2017 a vzhledem k rozsahu stavby se jednalo o jeden z největších výzkumů v České republice. Jeho extrémní náročnost byla dána i tím, že se investor rozhodl zahájit výzkum najednou v celé trase budované dálnice od Hradce Králové až k Jaroměři. Druhá etapa je již o poznání klidnější. Pracuje se už jen na místech, které byla dříve pro výzkum nepřístupná,“ uvedl archeolog Ladislav Rytíř z FF UHK.

Sídliště z pátého tisíciletí před naším letopočtem

Odborníci z hradecké univerzity se teď společně s kolegy z Archeologického centra Olomouc soustředí na okolí Jaroměře. K nejvýznamnějším objevům se zatím řadí nález sídliště s keramikou z pátého tisíciletí před naším letopočtem. „Sídliště je výjimečné počtem archeologických objektů,“ řekl Radomír Tichý z Katedry archeologie FF UHK.

Tudy časem povede dálnice, ale teď se archeologové kochají 7000 let starou obchodní stanicí, foto Univerzita Hradec Králové

Zmíněné sídliště již archeologové znají z první etapy výzkumu, nyní ale mají pracovní interpretaci, podle které by mohlo jít o obchodní stanici. „Na východě Čech se totiž surovina z tohoto naleziště nevyskytuje. Část pochází pravděpodobně z Jizerských hor a část také z Polska a Slovenska,“ vysvětlil Ladislav Rytíř.

Surovina na pazourky se nosila z Polska, Slovenska, Maďarska

„Zajímavé je, že např. surovina k výrobě kamenných broušených seker pochází pouze z Jizerských hor, nazýváme ji metabazit typu Pojizeří. To dokládá orientaci pouze na tento zdroj, natolik se jevil tento kámen užitečný v mladší době kamenné. Oproti tomu surovina k výrobě štípaných nástrojů, lidově nepřesně známých jako pazourky, je daleko pestřejší. Donášela se z území dnešního Polska, v případě obsidiánu až ze Slovenska či Maďarska. V mladší době kamenné tedy každá osada musela být tak trochu obchodní stanicí. A my jsme rádi, že jednu z nich výzkum zachytil v takovém rozsahu,“ dodal docent Tichý.

Tímhle bych nechtěla dostat od člověka doby kamenné po hlavě... Foto Univerzita Hradec Králové

Cenné nálezy z období od pravěku po novověk

Staveniště dálnice, které je dlouhé 25 kilometrů a široké přibližně 60 metrů, vede archeologicky velmi cennou oblastí.  Ze země již v průběhu výzkumu archeologové vyzvedli nálezy z období od pravěku po novověk, nejstarší předměty jsou z mladší doby kamenné. Objeveny byly např. domy a pohřebiště z doby bronzové, pohřebiště z raného středověku nebo zbytky polních opevnění armád z 18. století či z prusko-rakouské války z roku 1866. „Po základním laboratorním ošetření nálezů, inventarizaci a odborném zhodnocení se začíná pracovat na Nálezové zprávě, což je základní a primární výstup každého archeologického výzkumu, který v sobě shrnuje všechna data získaná výzkumem a je pak uložen mimo jiné v archivu Archeologického ústavu v Praze. Nálezy se pak předají do Muzea východních Čech v Hradci Králové, kde budou přístupné pro další badatele,“ sdělil magistr Rytíř.

Jeden z argumentů, který premiér Babiš nepoužil: Stavba dálnic v Česku trvá tak dlouho, aby měli archeologové čas na pořádný výzkum. Foto Univerzita Hradec Králové

Tisíce nálezů z průzkumu pod D11 se myjí a číslují

Tisíce nálezů získaných při první etapě archeologického průzkumu pod D11 se v současné době myjí, třídí a dostávají svá čísla. „Největší kus práce se nyní děje na hradecké univerzitě, která se zabývá každým nalezeným kouskem a zpracovává databázi pro Muzeum Hradec Králové. Stále ale zhruba 50 lidí pracuje v terénu tam, kde to v I. etapě průzkumu nebylo možné. Pořád objevujeme nové a nové nálezy,“ říká Milan Švábl ze stavební společnosti Sovis cz.

Obchod s pazourky a odkrytá vojenská ležení

Ve druhé etapě záchranného archeologického průzkumu pod plánovanou dálnicí D11 na Jaroměřsku se nyní zkoumají plochy pod silnicemi, obslužnými cestami nebo plynovody. „Jde o pokračování průzkumu pod velkou stavbou, kdy byla určitá místa, která musela být až do zahájení stavebních prací vynechána. Někde šlo například o průzkum pod jedinou obslužnou cestou, který nemohl být zahájen dříve, než vznikne jiná přístupová alternativa,“ doplňuje Milan Švábl.

Nálezy se musí prozkoumat, umýt, zkatalogizovat a pak přijdou do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Foto Univerzita Hradec Králové

Obchodní stanice, takový ´hobby market´ té doby

Současné nálezy dotvářejí mozaiku z první etapy průzkumu. Svá svědectví nyní vydávají v první vlně vynechané části z 25 km dlouhého a 60 m širokého pásu budoucí dálnice D11 na Jaroměřsku. Mnohé nálezy pocházejí až ze 7. tisíciletí před Kristem až po sedmiletou válku nebo válku o bavorské dědictví v 18. století. Odkryté části neolitického sídliště dosvědčují přítomnost kultury s vypíchanou keramikou. Podle enormního množství nalezených kamenných artefaktů, jako jsou třeba kamenné nože, škrabky, sekyrky a různé úštěpy, se archeologové domnívají, že se na zkoumaném území nacházela obchodní stanice s kamennou industrií. S nadsázkou řečeno „hobby market z doby kamenné“.

Archeology ale zajímá i 17. a 18. století

V současné době se na pracovišti Univerzity Hradec Králové nálezy myjí, třídí, provádí se jejich základní konzervace a jsou z nich rekonstruovány původní tvary. Každý střep tu dostává své číslo a stává se součástí databáze nálezů. Takto zpracované nálezy budou později předány Muzeu Hradec Králové. Vítanými nálezy jsou i novověká vojenská ohniště s ´obrubníkem´ na sezení nebo zlomky hliněných dýmek. „Moderní historie není paradoxně zase tak dobře popsaná. Archeologie se jí věnuje relativně krátkou dobu. O běžném životě obyčejných vojáků ze 17.  – 18. století toho z historických pramenů zase tolik nevíme a právě archeologie umožňuje nahlédnout do každodennosti běžného života nejen vojáků z této doby,“ komentuje nálezy vedoucí terénního oddělení katedry archeologie FF UHK Ladislav Rytíř. Terénní výzkum potrvá až do konce října příštího roku.

Interpretace nálezů a vsazení do souvislostí trvá i několik generací

Díky technologickému vývoji v archeologii jsou techniky výzkumu čím dál důmyslnější. Archeologové mají k dispozici celou řadu metod, jak před zahájením detekovat přítomnost archeologických situací. Vychází se jednak ze starších výzkumů na daném území a dále se využívají tzv. nedestruktivní metody prospekce, které umožňují nahlédnout pod zem, aniž aby se muselo ´kopnout´. Jedná se např. o geofyzikální průzkum, letecké snímkování, povrchové sběry atd. Vznikne tak jakási archeologická mapa území, která v sobě obsahuje místa pravděpodobného výskytu archeologických nálezů.

Je to leckdy mravenčí práce... Foto Univerzita Hradec Králové

Objevitel Tróje by koukal, co vše je dnes možné

Moderní metody se používají i při samotném výzkumu pro dokumentaci zachycených situací. Kombinují se přitom různé techniky jako je 3D foto, letecké snímkování nebo záběry z dronu. V kombinaci s terénní kresebnou dokumentací a geodetickým zaměřením všech odkrytých archeologických objektů pak vzniká detailní plán celé zkoumané plochy. Neodmyslitelnou součástí výzkumu je i mezioborová spolupráce hlavně s přírodovědnými obory. Získané vzorky např. části výplně objektů, vzorky půd z prostoru výzkumu atd. v sobě totiž obsahují zbytky semen, pylů, uhlíky či ulity drobných živočichů, z nichž se dá odvodit klima, zvyky někdejších obyvatel nebo třeba plodiny, které pěstovali.

Mezioborová spolupráce nese ovoce

Na výzkumu se tedy podílejí i antropologové, přírodovědci – paleobotanici nebo zoologové a další. Chemici analyzují výplně nádob a identifikují, co v nich bylo uskladněno. Spolehlivě například odhalí mléčné produkty. Intenzivní badatelská činnost trvá minimálně dva roky po vyjmutí nálezů ze země, ale běžně zabere i několik následujících let a poté se k popsaným skutečnostem výběrově vrací i několik příštích generací. „Během výzkumu kompletujeme mozaiku historického období a zodpovězení jedné otázky vyvolá běžně několik dalších. Nyní se třeba vracíme k výzkumům starým 100 let,“ říká Ladislav Rytíř.

Co může zůstat pod zemí, ať tam zůstane

Nálezy nepůvodní kamenné suroviny a nástrojů vzbuzují například otázky, odkud přesně se sem dostaly, kde jinde jsou rozšířeny nebo jakým způsobem se zpracovávaly. V současnosti je 90 % všech prováděných průzkumů z kategorie záchranných, což souvisí se stavitelským boomem po roce 1989. „Co může zůstat pod zemí, nechť tam zůstane, neboť za dalších třeba 10 let budou dostupné metody umožňující podstatně rozšířit spektrum informací, které jsme schopni výzkumem získat,“ říká Ladislav Rytíř a poukazuje mimo jiné i na personální nedostatek v jeho oboru a na zastaralý předrevoluční památkový zákon, který nereflektuje realitu tržního prostředí. Budoucí dálnice protíná v minulosti hustě osídlenou krajinu a rozluštění pletiva souvislostí bude během na dlouhou trať.

Archeologové např. objevili polní opevnění pomocí magnetometru

V rámci výzkumu pod dálnicí D11 našli archeologové i polní opevnění z bitvy u Hradce Králové, kde se střetla pruská a rakouská vojska… Zcela unikátní prospekci části bojiště z roku 1866 u Hradce Králové provedli v únoru 2018 členové Katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Petr Hejhal a Matouš Holas.

Pozorovatelé mohli nabýt dojmu, že jde o nějaký záhadný zemědělský stroj... Foto Univerzita Hradec Králové

Jejich cílem byla přesná lokalizace zaniklého polního opevnění pro dělostřelectvo č. 3, které se mělo údajně nacházet v polích mezi obcemi Chlum a Neděliště na Hradecku. Po analýze terénu a historických zdrojů byl vytyčen prostor, který byl podroben měření magnetometrem. Ten funguje na principu identifikace změn v geologickém podloží na základě anomálií magnetického pole Země. Provedení prospekce zajistili kolegové z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně, které vedl Peter Milo.

Byl nalezen i kus děla

Měření bylo součástí projektu specifického výzkumu s názvem Archeologický nedestruktivní průzkum na bojišti prusko-rakouské války roku 1866 u Hradce Králové, a finančně tak bylo podpořeno FF UHK. Po několikahodinové prospekci byl konečně nalezen hledaný prostor, kde bylo před více než 150 lety vybudováno polní opevnění pro pěchotu jako součást celého opevnění č. 3. Z opevnění pro děla byl lokalizován pouhý kus pravého boku.

Zde vidíme anomálie... Foto Univerzita Hradec Králové

„Anomálie byly díky měření identifikovány v podobě dvou rovnoběžných linií přesně ve tvaru odpovídajícímu známému předpisu. Měření potvrdilo možnost zkoumání těchto zaniklých objektů podobnými metodami. V budoucnu se tak stane stěžejním a naprosto průkopnickým způsobem, kterým bude možné zkoumat podobná místa legendárního bojiště z roku 1866 u Hradce Králové,“ říká k výzkumu archeolog Matouš Holas.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace