Centrum duševního zdraví, nově v Hradci. Pětina Čechů blázní, chybí psychiatři, lůžka i peníze. Ministr spustil reformu, ale…
16.08.2019
Foto: Péče o duševní zdraví / Michaela Venclová
Popisek: Snímek z nově otevřeného CDZ na Kavčím plácku v Hradci Králové
Centra duševního zdraví (CDZ) vznikají po celé České republice na základě probíhající reformy psychiatrické péče. Celý program jejich vzniku je iniciován, podporován a koordinován Ministerstvem zdravotnictví ČR. Cílem CDZ je poskytovat služby v přirozeném prostředí klienta, například přímo u něj doma. Jde o flexibilní, individualizovanou službu, která lidem s duševním onemocněním pomáhá žít smysluplný život, udržovat dobrý zdravotní stav a tím se vyhýbat psychiatrickým hospitalizacím. Organizace Péče o duševní zdraví otevřela dvě CDZ a spustila tak ve východních Čechách poskytování zcela nové služby pro lidi s duševním onemocněním - fungují od začátku července v Pardubicích a v Hradci Králové a nabízejí klientům jak sociální, tak zdravotní služby. Což zní skvěle.
Stejně jako celá reforma psychiatrické péče: Právě podpora vzniku CDZ je jedním ze základních pilířů reformy. Jedná se o zcela novou službu v systému péče o lidi s duševním onemocněním, jejíž největší výhoda spočívá v tom, že pacienti nemusejí být dlouhodobně hospitalizováni v psychiatrických zařízeních, ale fungují samostatně a mohou být aktivně zapojeni do společnosti. Cílem Ministerstva zdravotnictví je vytvořit v následujících letech síť až sto CDZ, která budou rozmístěná rovnoměrně po celé republice. „Služby Center duševního zdraví znamenají revoluční změnu v systému péče o duševně nemocné. Významně zvyšují její kvalitu, protože péče jde nově za pacientem, který se může léčit ve svém domácím prostředí a neztrácí tak kontakt s běžným životem jako dnes, kdy je léčen takzvaně za zdí,“ sdělil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který reformu spustil… Zatím jich tedy funguje 20, z toho dvě ve východních Čechách.
Mapa Center duševního zdraví, zdroj Ministerstvo zdravotnictví
Centra v Pardubicích a Hradci Králové otevřela organizace Péče o duševní zdraví 1. července 2019. V Pardubicích se centrum otevřelo na adrese Masarykovo náměstí 2792 a v Hradci Králové na Kavčím plácku 121. Svůj dosavadní tým sociálních pracovníků a peer konzultanta (člověk s vlastní zkušeností) organizace nově pro práci CDZ rozšířila o psychiatra, psychologa a zdravotní sestry.
Poskytované služby v CDZ
Služby terénního týmu
Stěžejním je Služba terénního týmu, do které se zapojují všichni členové multidisciplinárního týmu. Služba bude fungovat pro kontaktování klientů z různých zdrojů. Ať již to bude aktivitou klienta přímo, nebo zprostředkování služby jiným subjektem.
Služby psychiatrické a služby klinického psychologa
Služby psychiatrické a klinického psychologa doplňují základní práci terénního. Jsou výhradně poskytovány klientům a pacientům CDZ tak, aby péče o ně byla komplexní a vycházela vstříc všem potřebám klientů CDZ. Jejich poskytování je ukotveno v individuálním léčebném plánu sestaveném týmem CDZ.
Krizové služby
Jejich cílem je především předcházet krizi u stávajících klientů a ve spolupráci s návaznými služby intervenovat v případě klientů, kteří nejsou aktuálně v péči multidisciplinárního týmu. Těžištěm služeb je ale opět práce v přirozeném prostředí klientů. CDZ je také v kontaktu s pracovníky Policie ČR, Městské policie a zástupci Integrovaného záchranného systému tak, aby efektivně podporovalo lidi ohrožené rozvojem krize v důsledku duševního onemocnění.
Služby denní péče
Denní aktivity – Služby denní péče – zajišťuje tým sociálních pracovníků a zdravotních sester. V rámci edukačních aktivit se zapojují také psychiatr a psycholog. Jádrem Služeb denní péče je nízkoprahové centrum denních aktivit, jehož základním smyslem je především nabídnout bezpečný prostor lidem v péči CDZ a také prostor pro navázání kontaktu lidem, kteří ještě v péči nejsou. V tomto prostoru pak nabídnout aktivity, které směřují k smysluplnému naplnění volného času, a aktivity, které pomohou nemocným a jejich okolí více poznat a pochopit duševní onemocnění a zvládat potíže s ním spojené.
Služby psychoterapeutické
Psychoterapie v podpůrné i systematické podobě je nabízena klientům CDZ specialisty v týmu. Vychází z individuálních léčebných plánů klientů CDZ a to jak v případě dlouhodobé spolupráce, tak i pro případ akutní krize či nepříznivých životních události.
Podpora svépomocných skupin
Podpora svépomocných skupin pod hlavičkou CDZ se zaměřuje na podporu klientských skupin pro oblast volného času a denních aktivit. CDZ směřuje část programu Služeb denní péče přímo do rukou klientů.
|
Důležitý, až zásadní mezičlánek
Týmy nových CDZ fungují jako mezičlánek mezi ambulantními službami a hospitalizací v psychiatrických zařízeních. „Nabízíme intenzivnější péči než ambulance a snažíme se tak předcházet nutnosti hospitalizace či ve spolupráci s psychiatrickými nemocnicemi napomáháme ke zkracování hospitalizací. Zároveň se snažíme o integraci dlouhodobě hospitalizovaných do běžného života,“ říká psychiatr CDZ a ředitel Péče o duševní zdraví MUDr. Petr Hejzlar.
Centra lidem pomáhají např. se zajištěním lékařské péče, s projevy nemoci, s vyřizováním záležitostí na úřadech, s finančním hospodařením atd. Funkci center doplňuje manažerka CDZ Pardubice Mgr. Kateřina Kolínská: „V centru poskytujeme komplexní podporu nejen jednotlivci, který se potýká s duševním onemocněním, ale jsme k dispozici i jeho rodině. Když má klient a jeho okolí dostatečnou podporu, je schopný zvládat život s nemocí bez nutnosti hospitalizací.“ CDZ jsou místy, která poskytují pomoc opravdu všem potřebným, bez čekací doby, bezplatně a ve všech oblastech, které klienti aktuálně potřebují.
Reforma péče o duševní zdraví (autor Ministerstvo zdravotnictví)
Proč to děláme? Protože psychiatrické nemocnice jsou materiálně i technicky zastaralé. Péče o duševně nemocné je podfinancovaná, síť služeb je rozložena nerovnoměrně s nestejnými podmínkami výkonu péče, ambulantní psychiatři přetížení, komunitní péče slabá a systémově nepodporovaná. Přejeme si, aby duševně nemocní pacienti nemuseli dojíždět stovky kilometrů za svým lékařem, dokázali se orientovat v systému podpor, byli schopni zvládat svá zaměstnání i rodinný život. Rádi bychom dosáhli vzájemné provázanosti zdravotních a sociálních služeb, protože jen tak zamezíme propadu klientů na sociální dno. Chceme zlepšit podmínky péče v současných zařízeních, jako jsou psychiatrické nemocnice nebo psychiatrická oddělení krajských a fakultních nemocnic. Vnímáme, jak moc je potřebné zajistit větší možnost sociální integrace potlačováním stigmatizace duševně nemocných ve společnosti. Pokud nic neuděláme, nebudeme v brzké budoucnosti schopni zvládnout nárůst duševních onemocnění v rámci společnosti. K plánu reformy péče o duševní zdraví přistupujeme, protože chceme zlepšit kvalitu života osob s duševním onemocněním.
Nejvýraznější změnou v systému psychiatrické péče je vznik a rozvoj Center duševního zdraví (CDZ) na komunitní bázi, podpora rozšířených ambulantních pracovišť, ale také vybudování psychiatrických oddělení v rámci všeobecných nemocnic. Aktivity budou realizovány ruku v ruce s destigmatizačními a osvětovými kampaněmi, vzděláváním zdravotnických a nezdravotnických pracovníků, ale i okolí uživatelů psychiatrické péče – kromě jejich rodin a blízkých též pracovníků samosprávy, policie, justice, školství, pracovních úřadů apod.
V rámci reformy zároveň iniciujeme systémové, organizační a legislativní změny vedoucí k nastavení odpovídajících úhradových mechanismů a k zavedení pevné a jasně strukturované meziresortní spolupráce nejenom v oblasti sociálních služeb ale i v oblastech pracovního trhu, školství, justice či bezpečnosti.
Nebudeme rušit psychiatrické nemocnice, protože je zodpovědně zrušit nelze, dokud jsou v nich lidé. Předpokládáme však, že intenzivní, ale koordinovaný rozvoj Center duševního zdraví a dalších institucí alternativních služeb umožní spolu se zkvalitněním a zpřístupněním péče také snížit kapacitní nároky na velké institucionální poskytovatele. Ti pak budou moci zlepšit podmínky nebo udělat podstatnější systémové a strukturální změny.
A jak jsme daleko? První fáze, ve které se právě nacházíme, potrvá do roku 2023 a je plná plánování, propočtů, modelování a mj. vytvoření páteřní sítě komunitní péče o duševně nemocné Kromě intenzivních diskuzí však celý projekt nabírá konkrétní kontury. Pilotní projekty Center duševního zdraví byly spuštěny v září 2018.
|
Jde zatím o pilotní projekt
Jak to celé probíhalo, nám vysvětlila Bc. Michaela Venclová, PR manažerka spolku Péče o duševní zdraví. Ten totiž odpověděl na výzvu ministerstva zdravotnictví, a protože funguje již více než 20 let, kdy pomáhá lidem žít s vážnými duševními nemocemi, jako je schizofrenie, a nabízí ve svých sedmi centrech v Pardubickém a Královéhradeckém kraji sociální pomoc bezmála 700 lidem ročně, byl vybrán jako provozovatel dvou nových CDZ. Jak sdělila, Michaela Venclová, jde zatím o pilotní projekt na 18 měsíců.
Velice užitečný, o tom žádná. Ministerstvo zafinancovalo psychiatry, sestry, provoz, dokonce auto, kterým jezdí v čtyřčlenném týmu za klienty (lékař – psychiatr, psycholog, sociální pracovník a peer konzultant – to je člověk, který duševní onemocnění zažil a může tak lépe pochopit i vysvětlit problém)… „Před CDZ jsme jezdili bez psychiatra, takže byl problém s klienty, jež potřebovali medikaci – to nám nyní, alespoň tedy v Pardubicích a Hradci, odpadá,“ vysvětlila Michaela Venclová.
V Hradci Králové sídlí CDZ v této budově na Kavčím plácku, foto Péče o duševní zdraví / Michaela Venclová
Kde se skrývá háček?
A zde je zakopaný pes. Co když za rok a půl bude jiný ministr, který bude mít na reformu odlišný názor? Co když ministerstvo zdravotnictví nezíská potřebné finance? Nechceme být za škarohlídy, ale tato vláda vyměnila od svého ustavení v červnu 2018 – zatím, včetně ministra kultury, kdy nového ještě nemáme a právě okolo toho zuří skandál - 7 ze 14 ministrů. Což je rovná polovina. Situace okolo péče o duševní zdraví je nedobrá, již mnoho let. A týká se to zhruba pětiny populace, což není malé číslo: „Poslední úplná data jsou k dispozici za rok 2017, kdy bylo v ambulantních a lůžkových zařízeních v ČR ošetřeno celkem 652 780 pacientů, což je oproti roku 2016 nárůst o 2 %. Většinu, 60 %, tvořily ženy. Hospitalizací bylo ve sledovaném období 57 877. Pro doplnění údajů z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, ve stejném roce Národní ústav duševního zdraví uskutečnil reprezentativní populační průzkum, který ukázal, že prevalence duševních poruch v české populaci je 22 %, tzn., že ve skutečnosti trpí duševní nemocí každý pátý Čech, přibližně 2,3 miliónu. Psychiatricky léčena je tedy přibližně jen jedna čtvrtina nemocných,“ sdělil v rozhovoru z 8. července 2019 pro Atypmagazin.cz předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP (Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně), profesor MUDr. Pavel Mohr, PhD.
Ministr to vidí velmi rozumně, navíc…
„Podle zkušeností ze zemí, kde bylo započato s reformou psychiatrické péče již dříve a již je provedena, a podle zkušeností států, kde šli podobnou cestou, tedy deinstitualizací velkých ústavů do komunitních center, víme, že reforma je dlouhodobá záležitost, čítající nikoli měsíce, ale roky, možná desetiletí. Reformu jsme určitým způsobem iniciovali, ale jsme stále na začátku. Máme však vizi, směr a především lidi, kteří chtějí reformu psychiatrické péče provést. A to je nejdůležitější. Čeká nás mnoho nelehké práce, protože bude zapotřebí přesvědčit nejen laickou veřejnost, ale i mnohé odborníky, kteří nevidí v reformě psychiatrické péče podstatný smysl,“ řekl na uzavřeném jednání zdravotníků Adam Vojtěch.
A dodal: „O problematiku jsem se začal zajímat ještě v době, kdy jsem působil na Ministerstvu financí. Tehdy jsem začal spolupracovat s doktorkou Ditou Protopopovou a už tenkrát měl tehdejší ministr financí a současný premiér snahu reformu podpořit.“ Paní doktorka Protopopová je sice zapletena do skandálu s ´únosem´ nejstaršího syna Andreje Babiše do Ruska, ale to by - v tomto případě (Dr. Protopopová Andreje Babiše mladšího léčila, možná stále léčí) – mohlo být výhodou pro reformu. Ve vládě stejně o všem rozhoduje Babiš, takže by na to mohl slyšet a zaúkolovat ´své ´ finance, aby peníze dále tekly a z pilotního projektu vzniklo stálé řešení. To by pak platilo staré české pořekadlo ´všechno zlé je pro něco dobré´, že.
Vložil: Markéta Vančová