Jestlipak jste věděli, že Karla Čapka vyhodili z gymnázia? Teď je tam čestným občanem, jen ten gympl je jaksi stěhovavý

Foto: Bontonfilm

Popisek: Karla Čapka ve filmu Hovory s TGM hraje Jan Budař

Tisková zpráva východočeské metropole zní, jak je v takových případech zvykem, vznešeně a oficiózně: „Novým čestným občanem Hradce Králové je od dubna významný český spisovatel, novinář a filozof Karel Čapek. Ten ve městě na soutoku Labe a Orlice strávil čtyři roky, které významně ovlivnily jeho osobnost, pozdější postoje a politické orientace a toto období našlo i odraz v jeho literární tvorbě.“ Fakt, že mladý Čapek byl vyhozen kvůli svým protirakouským postojům a dostudovat musel v Brně, radní trochu zamlžili; stejně tak i skutečnost, že současné královéhradecké gymnázium není to, do kterého slavný spisovatel chodil…

Ale popořadě. O udělení čestného občanství in memoriam Karlu Čapkovi rozhodli hradečtí zastupitelé koncem dubna. Symbolickou listinu k tomuto významnému ocenění města předal primátor Hradce Králové jeho navrhovatelům, Iloně Machové a Hasanu Zahiroviči, členům výboru Společnosti bratří Čapků, která se zabývá studiem života a díla těchto významných osobností českých dějin a umění, během slavnostního večera udílení výročních cen města za rok 2018.

Další snímek Jana Budaře coby Karla Čapka z filmu Hovory s TGM, foto Bontonfilm

„Zcela jistě patří Karel Čapek mezi nejznámější postavy naší novodobé historie a v jeho životě má své místo i Hradec Králové. Bezpochyby jde o jednu z nejvýznamnějších osobností, která se zde narodila nebo žila,“ sdělil hrdě k udělení čestného občanství primátor města Alexandr Hrabálek. Časy se prostě mění, ostatně od dob c. k. monarchie, kdy Čapek studoval, jsme stihli zažít první republiku, druhou republiku, poválečné tříleté intermezzo, socialistický stát, socialistický federativní stát, svobodnou federaci a nyní, již 27 let, současnou Českou republiku.

Tisková zpráva pokračuje…

V Hradci Králové Karel Čapek studoval na c. k. vyšším gymnáziu a bydlel na Malém náměstí společně se svojí babičkou v letech 1901-1905. Ačkoli není jednoznačně prokázáno, že z hradeckého gymnázia musel odejít studovat do Brna pro své protirakouské smýšlení či kvůli nařčení z rozvrácení základů habsburské říše, jednalo se o období, které bylo důležitou etapou jeho života a pobyt v Hradci Králové ovlivnil jeho názory, vzdělání a životní postoje. „Karel Čapek se od úspěšného a zapáleného, byť v tehdejším hradeckém gymnáziu problémového studenta vypracoval v zřejmě největší literární osobnost tehdejší mladé republiky a později jednoho z nejzásadnějších tvůrců světového formátu,“ doplňuje Hasan Zahirovič, navrhovatel udělení čestného občanství a člen výboru Společnosti bratří Čapků, která se zabývá studiem života a díla těchto významných osobností českých dějin a umění.

S Karlem Čapkem se pojí i první uvedení jeho nejslavnější divadelní hry R.U.R., a to 2. ledna 1921 v provedení Jednoty divadelních ochotníků Klicpera v Hradci Králové. Až po premiéře na hradecké scéně se dostala do Národního divadla, na Broadway či do Japonska, dodává tisková zpráva.

Čapkova studijní léta v Hradci pod dohledem babičky

Právě v Hradci Králové, přezdívaném díky prvorepublikové architektuře salonem republiky, začal Karel již jako jedenáctiletý chlapec studovat gymnázium. Tady poznal první lásky a začal i politicky smýšlet při organizaci protirakouského spolku, jak se píše na stránkách karelcapek.cz.

Karel Čapek v době studií na královéhradeckém gymnáziu, foto karelcapek.cz

Samotného, tak malého, by Karla maminka nepustila, proto s ním v Hradci žila i hronovská babička Helena Novotná. S babičkou žili společně v pronajatém bytě na Malém náměstí. Babička poskytovala svému vnukovi veškeré zázemí a odměnou jí bylo, že byl premiantem. „Karel v Hradci měl z babičky nejvíc: to dítě bylo pro ni tím nejlepším, co kdy měla. Studoval skvěle a byla naň nesmírně pyšná. Neviděla trochu v jeho úspěchu i svou vlastní zásluhu?“ píše Helena Čapková v knize Moji milí bratři.

V Hradci s nimi nějaký čas pobyla i sestra Helena, která zde chodila do hodin tance k tanečnímu mistru Čtvrtečkovi a babička ji doprovázela v roli gardedámy. V tehdejší době slečny nemohly chodit do společnosti samy, musely mít vždy doprovod dospělého. Babička si však tuto roli vychutnávala a společenský život ji bavil přinejmenším stejně jako její vnučku. Helena v Hradci navštěvovala i vyšívání u vyhlášených slečen Lábových.

Vyhazov? Kdepak, ´doporučení´

Po ukončení čtvrtého ročníku opouští Karel hradecké gymnázium a od září 1905 přestupuje na První české gymnázium v Brně. Důvodem bylo doporučení přestupu vedením školy (nikoli vyloučení, Čapek byl vynikající student) vzhledem k aktivní účasti Karla Čapka v tajném studentském debatním spolku pokrokářského zaměření a sebevzdělávacích cílů, píší tvůrci stránky, věnované slavnému spisovateli, poněkud šalamounsky, snad aby na jménu Karla Čapka neulpěla byť i skvrnka… Ale výsledek je tak nějak stejný, že, padák, nebo doporučení, prašť jak uhoď :-).

Zato stránka Česko, země příběhů si již servítky nebere a píše: Určitý čas strávil v lavicích hradeckého gymnázia i Karel Čapek, který byl však pro urážku majestátu ze studií vyloučen. Rodící se intelektuál řídil na škole aktivity tajného protirakouského spolku a snad si ve své mladické nerozvážnosti ani neuvědomil, jaké může jeho počínání mít důsledky. Když vedení školy narazilo na nepovolený časopis s Čapkovou básní zesměšňující císaře Františka Josefa, musel nadějný student z gymnázia odejít. Naštěstí pro něj nestál hradecký ředitel o aféru a budoucí literát mohl zakrátko dokončit studia v Brně.

Čapkův hradecký ´místopis´

V současné době najdete v historickém centru Hradce Králové na Malém náměstí dům, kde v letech 1901–1905 pobýval Karel Čapek. Dnes je v tomto domě Hotel U Královny Elišky a je označen pamětní deskou se vzpomínkou na Karla Čapka. V Galerii moderního umění v expozici Vladimíra Preclíka je k vidění busta Josefa Čapka (stejnou bustu uvidíte i v Muzeu bratří Čapků v Malých Svatoňovicích). Navštívit můžete Klicperovo divadlo, ve kterém se v lednu roku 1921 konala premiéra hry R.U.R. v nastudování ochotnického spolku Klicpera.

Klicperovo divadlo, foto Wikimedia Commons / Lysippos

A jak je to se záhadou stěhovavého hradeckého gymnázia? To chtělo trochu detektivního pátrání. Nakonec jsme našli na internetu bakalářskou práci Lukáše Dulíčka z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která se problematice, mimo jiné, věnuje: Zdejší královéhradecké gymnázium, nesoucí dnes název Gymnázium Josefa Kajetána Tyla, bylo vždy přední královéhradeckou školskou institucí, stahující největší talenty z celého východočeského regionu. Seznam jeho významných žáků je opravdu velmi dlouhý; jen pokud jde o devatenácté a počátek dvacátého století, jmenujme jako příklady Václava Hanku, Františka Škroupa, Josefa Kajetána Tyla, Karla Jaromíra Erbena, Václava Vladivoje Tomka, Aloise Jiráska, Jaroslava Golla, Aloise Rašína či Karla Čapka.

Gymnázium J. K. Tyla od architekta Gočára, foto Wikimedia Commons / Tomáš Srp

Stručně řečeno, instituce zůstala a zůstává stejná, měnila se jména a budovy. Do roku 1914 gymnázium sídlilo v Jezuitské koleji na Velkém náměstí (tehdy zde studoval Čapek), mezi lety 1914 - 1927 bylo v budově, kde je dnešní Biskupské gymnázium B. Balbína, a teprve v roce 1927 postavil slavný architekt Gočár novou budovu na Tylově nábřeží, kde najdete dnešní Gymnázium J. K. Tyla dodnes.

Karel Čapek a královéhradecký region

Středoškolský profesor, publicista, působí v oboru historie a literární historie a dokumentaristiky východočeského regionu Aleš Fetters zpracoval přehledně Čapkovu stopu, kterou zanechal v celém regionu. Svou práci publikoval v knihovnicko-informačním zpravodaji U Nás a Krajské listy.cz si ji dovolily vypůjčit kvůli její výjimečné zajímavosti a kvalitě. Krásně může posložit jako informační základ pro milovníky kulturního turismu, po stopách Karla Čapka na Královéhradecku... 

Aleš Fetters píše: Jeden z největších našich spisovatelů, Karel Čapek, je s naším regionem spjat nejen rodovými kořeny, ale i nezanedbatelnou částí svého díla. Narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře MUDr. Antonína Čapka. Starší sourozenci Helena a Josef se narodili v Hronově ´u babičky´ Heleny Novotné. Ta děti výrazně ovlivnila svým lidovým humorem, optimismem, svou lidskou dobrotou. Pocházela ´z machovských sekerníků´, jak píše Josef, a dětem uměla vytvořit chápavé, nezapomenutelné prostředí plné lásky i humoru. Hronovský dědeček Karel Novotný se objevuje i v Karlových pohádkách, když hronovského ´tlustého pradědečka´ uvedl do literatury už Josef svou první pohádkou. Jedny rodové kořeny jsou tedy na Hronovsku.

Selské kořeny

Čapkovské kořeny jsou pak na Žernově. To byly kořeny selské. Hospodářství s hospodařením nesouviselo jen slovně, znamenalo i hospodárnost a nikdy nekončící práci a starosti. Žernovskou babičku oslavila Helena Čapková Pohádkou o babiččině zástěře, ačkoliv se na tuto babičku moc pamatovat nemohla. Helence bylo jeden a půl roku, když tato babička u nich ve Svatoňovicích zemřela.

Dům Čapkových v Úpici, foto Facebook

Místem dětství Karla Čapka a jeho sourozenců byla Úpice let devadesátých a počátku století dvacátého. Do svého domu v Úpici se rodina stěhovala ze Svatoňovic v létě 1890, tedy když bylo Karlíčkovi půl roku. Dům měl krásnou zahradu a bylo z něj do přírody nebo k řece Úpě pár kroků. Tam děti Čapkovy vyrůstaly, tam získávaly své první poznatky o světě, tam chodily do školy, četly první knížky. Tam v kuchyni na stoličce poslouchaly vyprávění a písně, které maminka Božena Čapková sbírala a zapisovala pro Národopisnou výstavu v roce 1895 (Božena Čapková a Karel Kořízek: Lidové písně a říkadla z Úpicka, vydal Etnografický ústav AV ČR v Praze, 2002).

Nejen pohádky všech tří sourozenců, ale i Předmluva autobiografická ke Krakonošově zahradě, Loupežník a mnohé jiné bylo ovlivněno úpickým dětstvím. Do regionu umístil i některé kapitoly Továrny na Absolutno (Na horách, Bitva u Hradce Králové, U Sedmi chalup), Krkonoše se v jeho díle také občas vyskytují.

V Hradci se Čapek poprvé zamiloval

Od září 1901 začal Karel Čapek studovat na gymnáziu v Hradci Králové, ve škole, kterou absolvoval i jeho otec. Na bytě byl na ´Malém plácku´, s ním tam byla a o něj pečovala hronovská babička, v té době už vdova. Měl tedy Karel o relativní pohodlí v Hradci postaráno. Studoval tam jen do kvarty, pak přešel na gymnázium do Brna. Ale i v tak mladém věku se dovedl zapojit do studentského života, účastnil se vydávání studentského časopisu a dalších aktivit. To bylo příčinou jeho nuceného odchodu z Hradce. Hradci Králové se pak Karel Čapek tak trochu ´pomstil´ v Továrně na Absolutno. Stačil se tam ovšem i poprvé zamilovat. Listy Anielce jsou toho dokladem. Anna Nepeřená, stejně stará, tehdy žákyně hradecké měšťanky, si dopisy uschovala, protože se jí zdály ´tak nějak jiné...´. Vyšly prvně až v roce 1978.

Karel Čapek ve své pražské vile na Vinohradech, foto Facebook

Rodný kraj, to je kus vlastní duše

Že rodný kraj zůstal v Karlově srdci po celý život, dokládají i četné drobné črty v novinách (a pak v knížce Obrázky z domova), ale zejména vyznání z tragického roku 1938: „Rodný kraj je kraj dětství, kraj prvních, a proto i nejsilnějších dojmů, objevů a poznatků. Člověk se tam nemusí vracet, protože tam vlastně nepřestal žít, ať se octne kdekoli. Rodný kraj je jako rodný jazyk; i kdyby někdo mluvil nebo psal jiným jazykem, nepřestane myslit a snít jazykem svého dětství. To není vliv, nýbrž něco původnějšího a silnějšího: je to kus vlastní duše a osobnosti.“

Vložil: Markéta Vančová