Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Čistá krása. Východní Čechy mají v Hradci asi nejkrásnější muzeum u nás, dílo Jana Kotěry. Dotační šiml ale vydatně řehtá

29.05.2019
Čistá krása. Východní Čechy mají v Hradci asi nejkrásnější muzeum u nás, dílo Jana Kotěry. Dotační šiml ale vydatně řehtá

Autor: Facebook

Popisek: I ti, co secesi zrovna nemusí, budou čerstvě opravenou budovou muzea od Jana Kotěry uchváceni...

FOTOGALERIE Budova Muzea východních Čech je opravena, veřejnosti se otevře na podzim… Muzeum v Hradci Králové prošlo důkladnou opravou a v úterý 21. května jej stavaři slavnostně předali městu. Obnova vnější fasády, opravy a nátěry oken, kompletní výmalba vnitřních prostor a další práce vrátily objekt do původního stavu a stály přes sto milionů korun. Vedení muzea plánuje otevření pro veřejnost už na podzim, ale… Chystají i skvělé expozice a výstavy, jak Krajským listům.cz vysvětlil doktor Hrbatý, jenže to s nimi, díky byrokracii, je trochu zapeklité. Více v článku.

Opravy muzea začaly v květnu minulého roku a, což věc pak dále trochu komplikuje, aby dostálo dotačním podmínkám, nechalo je provést město Hradec Králové. Kromě samotné budovy nechalo město zrestaurovat také kašnu, kterou nyní zdobí plný počet ozdobných koulí. Důkladnou obnovou prošly také dvě sedmimetrové sochy, které lemují průčelí dominanty Eliščina nábřeží. „Muzeum, které je jedinou ´národní kulturní památkou´ ve městě, se v některých ohledech navrátilo do podoby, již mělo díky architektu Janu Kotěrovi zhruba před sto lety. Novinkou pro budoucí návštěvníky bude vyhlídka ze střechy muzea na hradecké panorama,“ sdělil při otevření primátor Alexandr Hrabálek a mínil tím terminus technicus - národní kulturní památka (NKP) je památka, kterou vyhlásila svým nařízením vláda ČR (pouze za jejího souhlasu je ji možné vyvézt mimo území státu a seznam NKP je publikován v Ústředním seznamu kulturních památek ČR). Mimochodem, v roce 2017 bylo NKP 336, nejvíce v Praze (47), poté se značným odstupem následuje Brno (9) a Olomouc (5).

Pohled na Hradec Králové ze střešní vyhlídky muzea, foto Facebook

Vytopilo se 100 milionů, ale výsledek stojí za to

Zmiňovaná vyhlídka ze střechy muzea bude součástí speciálního okruhu, který bude přístupný jen s průvodcem. „Město Hradec Králové do revitalizace investovalo 100,3 milionů korun včetně DPH, přičemž z dotací se nám podařilo získat 74,6 milionů korun,“ uvedla náměstkyně primátora Monika Štayrová.

„Připadám si jako ve stroji času, který mě přenesl do doby, kdy tuto krásnou budovu Jan Kotěra navrhl a naši předci otevřeli veřejnosti,“ nechal se při slavnostním předání stavby slyšet ředitel muzea Petr Grulich, podle kterého rekonstrukce muzea znamená i jeho restart. „Byl bych rád, kdyby muzeum bylo otevřenější veřejnosti. K tomu nám napomůžou i nové okruhy. Například se poprvé otevřou sklepní prostory. Speciální pak bude vyhlídka ze střechy muzea na hradecká panoramata,“ uvedl ředitel a budoucí návštěvníky upozornil i na ´skryté´ poklady. Například na původní závěsný systém na obrazy přímo od Jana Kotěry, či Křižíkovy obloukové lampy. Ty návštěvníci spatří u stropu galerie v prvním patře muzea.

Jak probíhala rekonstrukce

Stavbaři opravili například plochy před budovou a vyměnili okna, jak vysvětlila ve své reportáži k otevření ČT. Budova pak dostala novou fasádu, která barevně odpovídá původnímu vzhledu podle návrhu Jana Kotěry v letech 1909 až 1912.

Slavnostního předání muzea se zúčastnil také hejtman Jiří Štěpán (na snímku vpravo), foto Facebook

„Muzeum východních Čech v Hradci Králové obdivovali už naši předci a věřím, že stejnou měrou budou opravené muzeum obdivovat i ti, kteří sem teprve přijdou. Budova patří městu a působí v ní krajská příspěvková organizace, oprava je příkladem dobré spolupráce dvou institucí v jednom místě a čase. Věřím, že se podařilo vytvořit odkaz na dobu, která si dovedla vážit kulturních památek,“ doplnil hejtman Jiří Štěpán, který se úterního předání muzea také zúčastnil.

A Krajské listy.cz dodávají, že východočeská metropole to ´natřela´ Praze na celé čáře. Národní muzeum na Václavském náměstí, neorenesanční dílo architekta Josefa Schulze, podle nás vypadá jako obří kasárna, jen s velkolepým schodištěm a nově opravenou pozlacenou kupolí – NM též nedávno prošlo kompletní rekonstrukcí. Zato Muzeum východních Čech je nádherná secesní, vzdušná, na fasádě opticky příjemně členěná stavba s úžasnými, samotným Kotěrou navrženými interiérovými prvky, ostatně, podívejte se do galerie, co to teď v Hradci mají, rozhodně tedy stojí za návštěvu. Až se tedy otevře a zde přichází na řadu zmíněný úřední šiml. Ještě se totiž musí postavit expozice za víc než 18 milionů korun… a zde je háček.

 

Plánované stálé expozice a jedna unikátní výstava

Jak stojí v článku, tři stálé expozice budou otevřené s největší pravděpodobností až v říjnu 2020, unikátní výstava, zvaná pracovníky muzea ´Gotika´, ale již v únoru 2020, aby se dostálo grantu.

CESTA K PEVNOSTI

V říjnu 2020 bude návštěvníkům zpřístupněna dvojice nových expozic. Expozice s názvem ´Cesta k pevnosti´ představí život královéhradeckých obyvatel ve zdech bastionové pevnosti. Vznik pevnosti je jedním z nepochybných milníků v dějinách Hradce Králové. Výstavba pevnosti, zahájená v důsledku tzv. sedmileté války v letech 1756–1763, proměnila zásadně tvář nejbližšího okolí města a na dlouhé období určila i podobu města samotného. Také vojenský režim znamenal pro každodenní život obyvatel řadu omezení, neznamená to však, že by se život zastavil. Ve městě se nadále rozvíjela řemesla i kultura, která – symbolizovaná jmény jako Pospíšil či Klicpera – se stala významným faktorem městského života v 1. polovině 19. století. Zároveň vojenská posádka svou poptávkou ovlivňovala hospodářský život města a jeho širšího zázemí. Tento vzájemný vztah vojska a civilního obyvatelstva coby složek, které se v ulicích města dennodenně potkávaly, bude představovat hlavní spojovací prvek. Ambicí bude ukázat každodenní život hradeckých obyvatel v tomto období. Závěr expozice představí válečné události roku 1866 prezentované oproti muzeu na Chlumu opačnou optikou. Bude nahlížena pohledem obyvatel města. Klíčovou roli si podrží unikátní historický model královéhradecké pevnosti doplněný o předměty ilustrující jak každodenní život civilního obyvatelstva, tak i předměty reflektující živel armádní.

CESTA K SALONU REPUBLIKY

Další zpřístupněná část expozice ponese název ´Cesta k salonu republiky´. Rozhraní 19. a 20. století je dobou zápasu mezi starým a novým, dobou neobyčejně silného intelektuálního a uměleckého vzepětí českého národa, které vyvolává v umění prudké dialogy, z nichž povstaly nové umělecké tendence 20. století. Prostředí Hradce Králové, jehož dynamický rozvoj započal v posledním desetiletí 19. století, se stalo s výjimkou Prahy nejvýznamnějším ohniskem tohoto dění v architektuře. Architektura rodícího se moderního města bude spojovacím prvkem celé expozice, který bude doplněn předměty užitého umění dokládající jednotlivé designové směry. Úvodní období bourání vojenské pevnosti ke zrodu moderního města budou dokumentovány na předmětech užitého umění přelomu dvou století, které budou zakomponovány do kulis vycházejících z detailů hradecké architektury. Dominantním prvkem první části expozice bude model moderního města s rozšířenými interaktivními prvky. Druhá část expozice je koncipována jako scénické ztvárnění každodenního života obyvatel města, dominantním prvkem bude automobil zn. Start, který bude zakomponován do městské zástavby. Instalaci budou doplňovat předměty denní potřeby a užitého umění obyvatel města.

CESTA K MĚSTU ČESKÝCH KRÁLOVEN

Na výstavu ´Uprostřed Koruny české´ tematicky naváže další část stálé expozice pod názvem ´Cesta k městu českých královen´. Expozice představí dějiny Hradce Králové od 13. do 16. století. Její úvodní část se zaměří na proměnu slovanského Hradce ve vrcholně středověké město. V další části bude přestaven život ve středověkém městě, pro které bylo typické zastoupení různých společenských tříd obyvatelstva od tehdejších elit (královnin dvůr, bohatí obchodnici), přes řemeslníky, po chudinu. Přítomnost těchto skupin obyvatel můžeme sledovat i na základě hmotných pramenů, například výbavy domácností či doklady oděvů, šperků a jiné. Hospodářský význam města, ve kterém existovalo 80 řemesel, doloží ukázky výrobků, polotovarů, surovin, nástrojů i pozůstatků dílen. Polohu na křižovatce cest mezi Prahou i sousedním Slezskem doloží četné importy. Podobu města v době předhusitské ukáže plastický model s dnes již zaniklou říční sítí a původními předměstími. Stranou nezůstane ani gotická architektura; kromě chrámu sv. Ducha se představí i doklady dnes už zaniklých staveb, ať už se jedná o kláštery nebo královský hrad. Následující část expozice zachytí renesanční Hradec jako kulturní a společenské středisko dokumentované pestrou škálou dokladů měšťanské kultury. V této době vznikly i četné monumentální stavby, z nichž se dochovala Bílá věž či řada architektonických prvků ze zaniklých staveb.

UPROSTŘED KORUNY ČESKÉ. GOTIKA A RANÁ RENESANCE VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH (1250–1550)

Návštěvnickou sezónu zahájí patrně v únoru 2020 ( a potrvá do července) výstava nazvaná ´Uprostřed Koruny české. Gotika a raná renesance ve východních Čechách (1250–1550)´. Výstavou vyvrcholí několikaletý projekt podporovaný Ministerstvem kultury ČR v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II). Tým badatelů sestavený z pracovníků čtyř institucí odborně vyhodnotí a následně představí veřejnosti dosud málo známý fond středověké a raně renesanční výtvarné kultury východočeského regionu. Zpřesnění dílenských okruhů a vztahů k dalším uměleckým centrům zařadí gotické a raně renesanční umění východočeského regionu do širokých kulturně historických souvislostí střední Evropy. Pozornost bude věnována sochařství, malířství, knižní malbě, archiváliím, uměleckému řemeslu, archeologii, sakrální i světské architektuře a zprostředkovaně i nástěnnému malířství. Připraven bude rovněž obsáhlý katalog.

 

Tak to hlava nebere

„Otevření muzea je naplánováno na podzim tohoto roku. Na únor se připravuje nová výstava Gotika. Díky stavebním úpravám vznikly v podzemním podlaží nové prostory, kam vedení města plánuje rozšířit expozici. Její zhotovitel zatím ještě nebyl vybrán, jelikož dva předešlé pokusy byly neúspěšné. V nejbližších dnech bude vypsáno nové výběrové řízení,“ stojí, poněkud mlhavě, v tiskové zprávě. Celou komplikovanou záležitost se nám pokusil osvětlit zaměstnanec muzea, Mgr. Stanislav Hrbatý, a rozhodně není jeho vinou, že jsme to moc nepochopili (a trochu nás z toho rozbolela hlava).

Co jsme pobrali: Aby bylo možné na většinu ze 100 milionů získat dotaci (i spoluúčast 30 milionů je na město jako Hradec Králové velmi slušná), patří budova městu. A nejen budova, ale i plánované expozice (jejichž postavení stojí oněch 18 mega a o nichž píšeme nahoře v zeleném poli), prý na pět let, pokud jsme to správně pochopili. A z toho důvodu se stalo, že je nutné stavbu expozic vysoutěžit, přičemž samotné Muzeum východních Čech, ač má na to lidi a vždy si dříve stavělo expozice samo, se nesmí ze zákona zúčastnit. Zde jsme se právě ocitli na půdě, jíž fakt nerozumíme a tak jsme pana doktora Hrbatého raději přerušili…

Z toho ale právě plyne velmi čerstvá komplikace, kterou tento týden pracovníci muzea řeší, a to, co vlastně po slavnostním otevření, s největší pravděpodobností  28. října, lidé v muzeu uvidí, protože plánované expozice nemá zatím kdo postavit (muzeum nesmí, jak jsme již psali) - zmiňované výběrové řízení bude co nejdříve vypsáno znovu, v tom prvním ale šlo prý jen o formální nedostatky… Kurz und gut, od října do cca února 2020 bude v muzeu nějaká zapůjčená výstava, jaká, o tom se právě jedná. „Každý vám nabídne něco do chodby, ale zaplnit smysluplně dvěstěmetrový sál, to není jen tak,“ povzdychl si na závěr Mgr. Stanislav Hrbatý.   

 

Historie muzea

Městské historické a průmyslové muzeum v Hradci Králové bylo založeno v roce 1880. V roce 1898 věnovalo město pro stavbu muzejní budovy pozemek na nábřeží Elišky Pomořanské. Původně byl projekt zadán architektovi Janu Koulovi, návrh se však nedočkal realizace. Po rozhodnutí o změně umístění samotné stavby byl osloven Jan Kotěra, kterého oslovil sám tehdejší královéhradecký starosta František Ulrich. Nebylo to poprvé, co byl Kotěra jako architekt městem osloven. Již v roce 1903 až 1904 byl v Hradci Králové postaven dle Kotěrova projektu hotel Okresní dům.

Skica definitivního návrhu budovy od Jana Kotěry, foto Muzeum východních Čech

První skici na stavbu pocházejí z roku 1905 až 1906. V roce 1907 předložil Kotěra kuratoriu první verzi návrhu. Definitivní schválení kuratoriem proběhlo 14. února 1909. Budova muzea byla postavena v letech 1909 až 1913.

První věcí, která na stavbě upoutá pozornost, je její monumentalita, odvozená od účelu a poslání budovy. Půdorys budovy má mnoho společného s půdorysy středověkých chrámů, má tvar latinského kříže. Na jeho základě nechal Kotěra vyrůst podélnou a příčnou loď, jižní křídlo patřící k podélné lodi zakončil okrouhlým presbytářem. Za přispění techniky tzv. volného půdorysu posunul v křížení křídla podélné lodi. Dosáhl tak toho, že se jejich osy neprotínají a půdorys se stává asymetrickým. Hlavní vstup je umístěn do části se zkráceným východním ramenem. Vstupní část navazuje na masivnost a velkolepost celé budovy. Kotěra si na stavbě neodpustil zcela osobní rys své práce, a umístil nad křížením kupoli, která byla pokryta mědí. Na samotné střeše byly vystavěny prostorné terasy. Průčelí stavby se vyznačuje jednak horizontální geometrickou členitostí, střídáním říms, volných ploch a partií s okny, jednak kombinací použitých materiálů - režné cihly ve spojitosti s klasickou omítkou. Fasáda je zdobena pomocí ornamentů.

Stavba muzea, foto Muzeum východních Čech

Interiéru budovy byla věnována stejná pozornost jako jejímu exteriéru. Interiér se podřídil plné funkčnosti muzea, počítal i s rozšířenými prostory pro další možná využití. V muzeu je možné též najít prostory jak pro vzdělávání, tak pro společenské akce. Střední část muzea je vystavěna jako tříposchoďová, křídla budovy jsou koncipována jako dvouposchoďová, pod nimi je rozsáhlý suterén.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace