V sobotu večer se rozhoří signální ohně, Česko propojí Keltský telegraf. Připojí se i hvězdárna na Úpici

Foto: Facebook / Keltský telegraf

Popisek: Moderní Keltové

Tuto sobotu, 23. března, se po celé republice rozhoří ohně a rozsvítí signální světlice, Česko totiž propojí Keltský telegraf. Letos už podesáté. Smyslem Keltského telegrafu je spojit místa v krajině a ty, kteří se telegrafování zúčastní, pomocí světelného signálu. Navazuje se tak na pradávnou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv z kopce na kopec. Signál proběhne také napříč Královéhradeckým krajem. Přihlásily se stanice například v Dobrošově u Náchoda, na Čertově skále u Suchého Dolu a také na hvězdárně v Úpici.

Tady si pro zájemce připravili i doplňující program. Kdo má zájem, může si s sebou přibalit nějakou tu uzeninu, oheň a opékacích vidlic mají na hvězdárně dostatek. Čeho zde mají naopak nedostatek, je světlo. Naštěstí. „Hvězdárna na Úpici nabízí jedinečný pohled na hvězdnou oblohu, protože ji tolik nezasahuje světelné znečištění. Zájemci se mohou podívat na hvězdné mlhoviny a souhvězdí a zažít neopakovatelnou noc. Meteorologové hlásí jasno, tak doufejme, že počasí vydrží,“ říká náměstkyně Martina Berdychová pro oblast školství a kultury.

Hvězdárna na Úpici, foto Facebook

Světelný signál budou na hvězdárně přijímat ve 20:50, a to z nejvyššího vrchu Jestřebích hor – ze Žaltmanu. Na úpické hvězdárně si budete moci prohlédnout také fotografickou výstavu Vladimíra Čermáka nazvanou Fotografie z cest a také výstavu dětských kreseb inspirovaných vesmírem.

Češi o sobě často tvrdí, že jsou vlastně Keltové

Co o nich víme? To, že tajemný keltský národ obýval prakticky v celou Evropu, od britských ostrovů až kamsi za Dunaj, je všeobecně známo. Méně známo je, že tak vznikla rozsáhlá kulturní oblast s čilou komunikací a sdílením informací mezi jednotlivými kmeny, nezávisle na tom, jak daleko od sebe žily. To všechno pomáhalo dosáhnout vysoké míry organizovanosti keltského prostoru. Byli propojení jakýmsi pravěkým internetem. Komu to zní nadneseně, může tomu říkat telegrafní síť.

V jedné z hypotéz se mluví o využívání signálních kopců pro přenos zpráv napříč celým Kelty obývaným prostorem. Můžete si přitom představit historicky nepotvrzenou, ale dost pravděpodobnou scénu, že Keltové na pomezí Slovenska a Moravy právě dostali od svých východních bratří signál, že se z jihu k Dunaji blíží Alexandr Veliký se svým vojskem. 

Megalitické stavby, posvátné prameny

I díky tomuto propojení mělo keltské náboženství stejný směr, bohy i přístup k přírodě a vyhledávání posvátných míst v přírodě samotné. Jejich svatyně byly nedaleko posvátných hájů nebo aspoň letitých stromů, přírodních kamenných útvarů, později doplňovaných různými formami megalitických staveb. Významnou roli hrál i posvátný pramen. To všechno umožňovalo kmenům i jednotlivcům poměrně svobodný přístup k formě i obsahu rituálů.

Významnou, a v keltské společnosti možná tou nejdůležitější rolí čerta byla starost o signální oheň, foto Facebook

V keltské komunitě se o signální místa na vrcholech kopců starali tzv. čerti. Čerti sice žili na kopcích, ale svoje příbytky tam měli pod zemí. Zabývali se především ohňovými a zásvětními věcmi. Mimochodem, odtud také pochází křesťanstvím adoptovaná představa, že čert bydlí v podzemí a že tam je také posmrtné peklo plné ohně.

Keltové dodali křesťanům postavu čerta

Měli několik úkolů. Působili jako správci pohřebišť, protože Keltové ve snaze vtáhnout duchovno do našeho hmotného světa instinktivně volili pro umístění hrobů nádherné přírodní scenérie, velmi často svahy hor. Čert byl ovšem také šaman. Neměl sice zasvěcení druidů, ale znal komunikaci s bytostmi živlů.

Významnou, a v keltské společnosti možná tou nejdůležitější rolí čerta, byla starost o signální oheň. Za každého počasí, v kteroukoli roční, denní i noční dobu musel být schopen zapálit hranici, kterou na vrcholu hory připravil a střežil. Vyslat smluvený signál, který mohl mít různou podobu. Jeho umění bylo pro panevropskou keltskou společnost často otázkou života a smrti.

Vložil: Markéta Vančová