Za vyvěšení vlastní vlajky je zavřou do vězení… Na krajském úřadu zavlaje tibetská vlajka. A co okupovaný Tibet?

V Královéhradeckém kraji se připojili tyto obce a města:

Královéhradecký kraj, Statutární město Hradec Králové, Město Broumov, Město Hořice, Město Jičín, Město Kostelec nad Orlicí, Město Náchod, Město Nová Paka, Město Nové Město nad Metují, Město Trutnov , Město Vrchlabí, Město Červený Kostelec, Město Hostinné, Město Hronov, Město Opočno, Město Rokytnice v Orlických horách, Město Teplice nad Metují, Město Týniště nad Orlicí, Město Vamberk, Město Žacléř, Město Janské Lázně, Město Libáň, Město Rtyně v Podkrkonoší, Město Železnice, Městys Častolovice, Městys Černý Důl, Městys Doudleby nad Orlicí, Městýs Nový Hrádek, Městys Velké Poříčí, Obec Albrechtice nad Orlicí, Obec Bačetín, Obec Bolehošť, Obec Cerekvice nad Bystřicí, Obec Černilov, Obec Chleny, Obec Chvaleč, Obec Deštné v Orlických horách, Obec Dolní Kalná, Obec Dubenec, Obec Horní Kalná, Obec Horní Maršov, Obec Kohoutov, Obec Kounov, Obec Kyje, Obec Lánov, Obec Libňatov, Obec Libotov, Obec Markvartice, Obec Neděliště, Obec Nepolisy, Obec Otovice, Obec Přepychy, Obec Prosečné, Obec Rychnovek, Obec Skřivany, Obec Slavětín nad Metují, Obec Studnice, Obec Suchý Důl, Obec Vítězná a Obec Vlkov

Podívejte se, jaké další radnice letos vyvěsí tibetskou vlajku, a na jakých zavlaje školách. Pokud se chcete připojit, ZDE si můžete koupit vlajku.

Současná situace v Tibetu, jak ji již dvě desetiletí monitoruje spolek Lungta

V Tibetu byly v posledních letech výrazně zesíleny kontroly internetu, médií a sociálních sítí (často ve jménu „národní bezpečnosti“). Díky technologiím jsou Tibeťané sledováni doslova na každém kroku. Kamery mají schopnost rozeznat obličeje, kontrolují se dokumenty, telefony. Velké množství policistů v ulicích není nic neběžného.

Záměrné ničení tibetské kultury a omezování náboženské svobody je obrovské. Příkladem může být násilné převzetí buddhistického institutu Larung Gar čínskými úřady. Důsledkem je nucené vystěhování téměř 5000 mnichů a mnišek a zbourání značné části institutu.

Tento pohled se pomalu v Tibetu stává minulostí, foto Pixabay

Zakazují se nejrůznější tibetské tradiční náboženské oslavy. Tibeťané nemohou používat své státní symboly, například tibetskou vlajku, státní znak. Za vyvěšení tibetské vlajky jim hrozí až několikaleté tresty vězení. Zakázané jsou také obrázky dalajlamy nebo pančhenlamy.

Dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané se tak stali menšinou ve své vlastní zemi, problémem je také velké znevýhodňování Tibeťanů oproti Číňanům (na úřadech, v zaměstnání atd.)

Tibeťanům jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50 %), právo na zdravotní péči atd.

Na druhou stranu čínská vláda každoročně vybírá stovky nejlepších tibetských studentů ze základních škol a posílá je na studium do Číny nebo do čínských škol. Záměrně děti přemisťuje daleko od rodiny, do internátních škol, kde jsou pod naprostým čínským vlivem. Cílem je dostat děti co možná nejdál od tradic a kulturních zvyklostí, které by přirozeně přejaly od svých blízkých, a jejich počínštění.

Nádherná tibetská krajina, foto Facebook

Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení a dalšímu špatnému zacházení s politickými vězni a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků.

V posledních letech je závažným problémem také drancování nerostného bohatství a ničení životního prostředí. Protesty proti výstavbě dolů v blízkosti některých hor a jezer, které Tibeťané považují za posvátné, jsou hrubě potlačovány. Kvůli nejrůznějším vládním projektům dochází k nucenému vystěhování Tibeťanů z jejich domovů.

V posledních letech dochází také k častému zatýkání umělců zejména tibetských zpěváků a spisovatelů. Pokračuje perzekuce mnichů, jejichž nenásilné protesty se úřady snaží okamžitě umlčet. Jejich počet v klášterech je omezen, dochází k častým kontrolám, téměř před každým klášterem se nachází minimálně jedna policejní stanice.

Od roku 2009 se nejméně 155 Tibeťanů upálilo na protest proti rostoucím represím ze strany čínské vlády. Někdy se jim přezdívá tibetští Palachové.

Tibetským nomádům čínská vláda zakazuje nebo znemožňuje využívání pastvin, kde žili se stády jaků po staletí. Stejně jako v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang existuje i v Tibetu značné množství převýchovných táborů. Podle svědectví lidí propuštěných z těchto táborů v nich dochází k politické převýchově – zadržení se musí učit čínské zákony, zpaměti odříkávat propagandistické texty a chválit čínský komunistický režim. Jsou vystavováni jak psychickému, tak fyzickému násilí.

V únoru 2017 zařadil Freedom House, organizace podporující lidská práva, ve své výroční zprávě Tibet na druhé nejhorší místo na světě z pohledu politických práv a občanské svobody. Nejhůře dopadla Sýrie.

Čínské úřady pravidelně zvyšují bezpečností opatření, zejména při „citlivých“ výročích, jako je např. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu 10. března. Už teď je Tibet uzavřen pro turisty a zahraniční novináře. Znovu se oblast otevře pravděpodobně v dubnu 2019.

Zdroj: Lungta