Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

7 kilometrů za 3 roky, za 1,5 miliardy bez DPH. Copak to je? Kousínek D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří. To je zase slávy

18.05.2018
7 kilometrů za 3 roky, za 1,5 miliardy bez DPH. Copak to je? Kousínek D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří. To je zase slávy

Autor: ŘSD

Popisek: Stavba; ilustrační foto

„Stavba sedmi kilometrů D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří začíná, hotová bude za tři roky,“ začíná nadšená tisková zpráva Ministerstva dopravy. A pokračuje: „Stavba nového sedmikilometrového úseku D11 ze Smiřic do Jaroměři uleví dlouhodobě přetížené silnici I/33. Podobně jako další dva připravované úseky od Hradce Králové bude tato část dálnice zprovozněna do konce roku 2021.“ Ponechme stranou fakt, co zkušenosti v Česku praví, a to, že žádná stavba není dokončena v termínu, natožpak za plánovanou cenu, ale podívejme se, jak to dělají jinde.

„Ještě letos zahájíme stavbu patnáctikilometrového úseku z Hradce do Smiřic. Dohromady tak budeme stavět více než 22 kilometrů nové dálnice D11,“ řekl na zahájení stavby ministr dopravy Dan Ťok. „Úsek dálnice D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří byl vysoutěžen za 62% předpokládané ceny. Pokračuje tak trend, kdy se daří realizovat stavby s více než třetinovou úsporou, podobně jako například na jihočeské D3,“ raduje se tisková zpráva ministerstva. Zatím je to tedy ´účet bez hostinského´, až a pokud bude hotovo, povíme si, kolik to nakonec doopravdy stálo. Jsou tu přeci ´vícepráce´, nebo jak se to kouzelné slůvko jmenuje.

S Polskem se propojíme někdy po roce 2022? Kiedy Bóg to daje

„V přípravě je i zbývající část dálnice k hranicím. Realizace navazujících úseků z Jaroměře do Trutnova a na státní hranici s Polskem je závislá na vydání územních rozhodnutí. Zahájení těchto dvou posledních úseků D11 předpokládáme v roce 2022“, dodává ministr dopravy Ťok. Dálnice D11 je součástí významného evropského koridoru z Francie do Německa, Česka, Polska a Ruska. Aby to tedy nedopadlo jako s Němci, kteří při pohledu na naši skvělou železnici se rozhodli při cestě do Rakous Česko raději objíždět, že.

Proč to v Chorvatsku jde? A to tam byla válka!

Chorvatsko vstoupilo do Evropské unie dne 1. července 2013, a stalo se tak jejím 28. členským státem, čili dvanáct let po nás. Co se jejich hospodářství a životní úrovně týče, máme čísla, ukazující HDP na obyvatele v PPS. (Životní úroveň lze porovnat tak, že spočítáme cenu vzorku vybraného zboží a služeb v jednotlivých zemích a porovnáme ji s výší příjmu, a to za užití společné imaginární měny, která se nazývá standard kupní síly (PPS). Srovnání HDP na obyvatele v jednotkách PPS nám poskytne přehled o životní úrovni v EU.) Nejnižší životní úroveň v EU má Bulharsko (47), nejvyšší Lucembursko (266). ČR je někde uprostřed s číslem 85, zatímco Chorvatsko je třetí odzadu – 59.

Chorvatská ´cestarina´- kvalitní, rychlá, se vším zázemím kolem, restauracemi, pumpami... 

Zato má skvělou síť dálnic, jak ví každý dovolenkář, který tím směrem aspoň jednou zamířil. Není divu, Chorvaté nejsou hloupí, vědí, že turistický ruch je jejich hlavním vývozním artiklem a tudíž musí ty turisty ke svému krásnému moři nějak dostat. A to na úrovni, na níž jsou Evropané (s výjimkou ČR a echt Východu) zvyklí. Celková délka dálnic v Chorvatsku je, jak uvádí Wikipedie, v současné době 1325,4 km. U nás je to mimochodem k 31. prosinci 2015 775 km dálnic, čili cca polovina. A to je v Chorvatsku krajina hornatá, takže na jejich dálnicích, mimochodem mnohem kvalitnějších,  než jsou ty naše (viz tankodrom na D1), je spousta tunelů a mostů.

Rychleji a levněji. Proč to u nás nejde?

Výstavba dnešní dálnice A1 (ta je nejdelší, ze Záhřebu do Dubrovníku, z plánovaných 550 kilometrů je hotových 483) začala již v roce 1970, šlo o 39 kilometrů dlouhý úsek Záhřeb – Karlovac, který byl součástí jihoslovanské magistrály 11 na trase Záhřeb – Rijeka. To však bylo na dlouhé roky vše, protože prioritou byla takzvaná Dálnice Bratrství a jednoty, jejíž součástí je dnešní chorvatská dálnice A3. Začátkem 90. let, po osamostatnění Chorvatska, se začalo opětovně uvažovat o výstavbě dálnice v současné trase. Pak do toho přišla válka.

Před rokem 2001 v Chorvatsku stál jen nehotový objezd Záhřebu a krátký úsek Záhřeb-Karlovac (asi 50 km, něco jako Praha-Příbram). A teď jen telegraficky fakta: Od roku 2001 do roku 2015 se v Chorvatsku vybudovalo 740 km dálnic. Tj.  asi 50 km za rok. (Zhruba 200 km z nich vzniklo během mandátu jediné vlády.) Stály přes 160 miliard Kč, průměrná cena tudíž vychází asi na 220 milionů Kč za 1 kilometr. V nížině to je méně  - jeden kilometr vychází Chorvaty na zhruba 176 milionů Kč, kilometr v kopcovitém nebo horském terénu na zhruba 357 milionů Kč (a abychom to měli přehledné,  1 km tunelu přijde v Chorvatsku na cca 785 milionů Kč). Na příklad klíčová dálnice Záhřeb - Split (obdoba naší D1) se stavěla tři roky a jeden měsíc (květen 2002 - červen 2005), měří 380 km a v přepočtu stála asi 65 miliard Kč (tj. asi 171 mil. Kč na 1 km). A to je na ní mj. 26 mostů, 50 viaduktů, 14 tunelů (nejdelší 5.780 m) a pět přechodů pro zvířata! A teď si to srovnejme s tou velkou slávou Smiřice – Jaroměř. O rychlosti ani snad nemá cenu hovořit a cena? 176 milionů v Chorvatsku versus 214 milionů v Česku. Nebo vy na té mapě vidíte nějaké hory?

 

Ťok, ťok, kontroverzní stavby dálnic v Česku

Jen Wikipedie jich uvádí šest (dálnice D5 u Plzně s tunelem skrz vrch Valík, dálnice D8 přes CHKO České středohoří, dálnice D3 přes Dolní Posázaví, dálnice D35 v Pardubickém kraji a silnice I/35 u CHKO Český ráj, dálnice D52 přes CHKO Pálava a severní část Pražského okruhu. Co se ceny týče, Wikipedie poznamenala, že porovnávání cen dálnic je velmi náročné a kromě vysokých technických a ekonomických znalostí vyžaduje značnou trpělivost při získávání údajů. Pro dálnice v Česku je zejména typické po schválení výsledného rozpočtu postupné navyšování ceny až o desítky procent. Wikipedie dále uvádí triky, které k tomu ŘSD používá, říká tomu elegantně ´postupy´, můžete se na ně podívat ZDE.

 

No ale dalších sedm kilometrů se začíná stavět. Jakýpak prima fígl uplatní stavebník (Společnost D11 1107 Smiřice–Jaroměř, tj. Porr a.s. a Porr Bau GmbH, s.r.o.) tentokráte? Snad aby ministr Ťok vyrazil na zkušenou do Chorvatska. Klidně vládním letounem, k němuž ho doveze nóbl limuzína, to se pořád vyplatí.

 

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace