Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Válka o festival. Legenda, nebo jeden z mnoha? Každopádně končí a všichni říkají jedno jediné jméno

05.06.2017
Válka o festival. Legenda, nebo jeden z mnoha? Každopádně končí a všichni říkají jedno jediné jméno

Foto: Facebook

Popisek: Hudební festival Trutnoff, přírodní amfiteátr Na Bojišti.

To jméno zní Martin Věchet, který je podle mnohých sám sobě i festivalu paradoxně největším nepřítelem… On sám ale odmítá připustit, že festival končí. Český Woodstock podle něj jen mění místo svého konání. „Náš kmen se jen tak lehce nevzdává,“ říká odhodlaně zakladatel trutnovského festivalu Věchet. Jeho optimismus ale naráží na odmítavý postoj obyvatel obce Mladé Buky, kde by se měl festival v srpnu uskutečnit. Ale má to háček, možná spíše hák…

Minulý týden se zastupitelé městyse Mladé Buky ostřeji střetli s organizátorem hudebního festivalu v Trutnově Martinem Věchetem. Známý festival by se pod názvem Open Air Workshop neboli Zahradní slavnost měl letos konat na soukromém pozemku o rozloze 11 hektarů nedaleko Hrádečku, poblíž místa chalupy prezidenta Václava Havla na louce hraničící s přírodní rezervací.

Festival za každou cenu, to je to, oč tu běží

„Mainstreamu jsme si užili dost. Ke třiceti a neoficiálně třiatřiceti letům festivalu se vracíme ke kořenům,“ říká k přestěhování akce Martin Věchet. Již předtím organizátoři uvažovali o lokalitě poblíž Velkých Svatoňovic, kde s návrhy neuspěli. Ani dohoda s městysem Mladé Buky neprobíhá v klidné atmosféře. „Snažili jsme se všemožně přítomné seznámit s naším projektem a vysvětlit jim, o co jde. Bohužel nebyla vůle naslouchat našim argumentům. Všechno bylo předem rozhodnuté,“ řekl po bouřlivé schůzi zastupitelů Věchet. Radní přijali nové vyhlášky, které by měly průběh festivalu usměrňovat. Podle té o nočním klidu by veškerá hudební produkce měla ustat s 22. hodinou. Městys také odsouhlasil zákonem povolený maximální možný poplatek ze vstupného ve výši 20 procent.

Starostka Mladých Buků Lucie Potůčková odmítá, že by předem bylo něco rozhodnuté, a k přijatým vyhláškám uvedla:  „Akci nemůžeme zakázat, můžeme ji pouze regulovat a zmírnit její dopady. Místo, kde se má konat, je velmi krásné a má zvláštní atmosféru. Je potřeba ho chránit a udržet ve stavu, v jakém je teď,“ jak píše server hradec.idnes.cz.  Věchet se však nechce nechat odmítavým postojem zastupitelů odradit. „Využijeme všech zákonných možností, abychom festival mohli uskutečnit,“ nechal se slyšet.

Největší nepřítel trutnovského festivalu? Martin Věchet

Vůbec důvodem toho, proč se pořadatelé poohlíželi po nových lokalitách, byly již delší dobu trvající spory Martina Věcheta a trutnovského starosty Ivana Adamce. Ten se netají antipatiemi k zakladateli východočeského festivalu. „Vždycky jsem říkal a říkám to pořád – největší nepřítel trutnovského festivalu je sám Martin Věchet,“ okomentoval dění kolem pořádané akce již dříve pro Reflex.cz. Současně však dodal, že festival Trutnoff, který v přírodním amfiteátru Na Bojišti festival probíhal od roku 1990, je pro město historicky zajímavá akce. Uvedl také, že důvodem hledání nového prostoru podle něj nebyla prodej pozemků kolem Bojiště, jak se tradovalo. „Každá hrozba z jeho strany o stěhování a vyjednávání s investory se ukázala jako nepravdivá. Ve skutečnosti je spíše problém v upadající kvalitě samotného festivalu. A je proto třeba najít alibi,“ sdělil pro Reflex.cz. Kde je schovaná pravda, ví zřejmě jen samotný Martin Věchet.

Sice menší a bez zahraničních hvězd, ale pořád náš

Přes vzniklé komplikace organizátoři již zahájili prodej lístků. Jsou o něco levnější, než tomu bylo v předchozích letech, nejvyšší cena činí 980 Kč. Pořadatelé také pro letošek počítají s výrazně nižší kapacitou. Festival by se měl konat v termínu 17. - 20. srpna, počítá se s kapacitou 2 až 3 tisíc návštěvníků. „Nebude to velká akce, chceme si terén vyzkoušet a zjistit, zda to tady vůbec půjde,“ uvedla spolupořadatelka festivalu a Věchetova partnerka Eva Navrátilová.  I přes většinou negativní reakci obyvatel Mladých Buků se tedy zdá, že festival se po určité transformaci udrží, ovšem tentokrát bez účasti zahraničních hvězd, na které byli fanoušci zvyklí.

 

Vzpomínky, na které nelze zapomenout…

Nabízí se otázka, zda snahy Martina Věcheta o záchranu akce za každou cenu mají svůj smysl. Každému, kdo festival v minulosti navštívil, se jistě jako první vybaví atributy spojené právě s konáním v amfiteátru Na Bojišti. Ať už jde o červenou hlínu, která se stala poznávacím znamením účastníků, zvlášť když přišel silnější déšť a zemina se změnila v neomyvatelné bláto. Nebo o desítky lidí ve frontě na toalety bušící pěstmi do plechových umyvadel ve snaze sjednotit rytmus. I za jedinou půlhodinu člověk stihl prožít pestrou mozaiku zážitků, kdy nebylo výjimkou od poslechu Plastic People of the Universe plynule přejít k meditaci ve stylu Hare Krišna nebo tradiční cimbálovce, nechat se při cestě potetovat a s kelímkem piva v ruce požádat svého času Václava Havla o společnou fotku. „Český Woodstock“ měl jistě svého ducha a zanechal po sobě na české kulturní mapě nepřehlédnutelnou stopu.

Snahy o jakousi „resuscitaci“ či „návrat ke kořenům“, kdy by se na louce u Hrádečku sešlo několik skalních příznivců a za doprovodu tolikrát slyšených kapel festivalu by se snažili udržet tradici, která měla své počátky v roce 1987, s sebou nesou nebezpečí toho, že tato stopa pro mnohé legendárního festivalu může lehce vyblednout. Časopis Reflex si právě z těchto důvodů klade otázku, zda by nebylo lepší to vzdát a ponechat festivalu již navždy jeho hvězdný legendární opar. Nakonec, odešel i Václav Havel, všechno jednou končí. Ale ty vzpomínky, neposkvrněné, zůstávají…

Vložil: Lenka Sloupová