Ve východních Čechách chybí minimálně šest tisíc dárců krve. Transfuzním stanicím konkurují platící plazmaferická centra

Foto: pixabay.com

Popisek: Dárcovství krve - ilustrační foto

V Královéhradeckém i Pardubickém kraji zvlášť chybí proti doporučení Evropské unie minimálně tři tisíce dárců krve. Rada Evropy stanovuje optimální počty dárců na 4 až 6 procent populace. V celorepublikovém měřítku chybí tedy asi 100 000 dárců a na úrovni obou zmíněných krajů zhruba tři tisíce, vyplývá to ze statistiky ÚZIS.

Z počtu registrovaných dárců se navíc zvlášť evidují ti, kterým byla krev skutečně odebrána. V Královéhradeckém kraji je takto aktivních 92 procent registrovaných dárců a v Pardubickém jen 60procent. „Doporučení Rady Evropy ohledně počtu dárců krve považuji za moudré. Počítá s nějakou minimální rezervou pro plynulý chod zdravotnických zařízení. Na bezprostředních zásobách krve v nemocnici by neměla být patrná každá chřipková epidemie nebo doba dovolených,“ říká senátor Jaroslav Malý, hematolog a lékařský náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Krev se prozatím nakonec vždy sehnala

V ideálním případě by měla mít Česká republika při dodržení nižší doporučené hranice čtyř procent populace 422 000 dárců krve, má jich však jen 346 000, a z toho jen 291 000 těch skutečně odebraných. V Královéhradeckém kraji je evidovaných necelých 19 000 dárců a vzhledem k počtu obyvatel by jich bylo potřeba 22 tisíc. V Plzeňském kraji registruje 18 000 dárců a jejich optimální počet by byl o necelé tři tisíce vyšší. „Ti dárci chybějí hypoteticky, nikoliv absolutně. To znamená, že je z dobrých důvodů doporučeno jich mít více, ale v reálu nemusela zatím nastat žádná krizová ohrožující situace, kdy by se to projevilo. Ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové jsme zatím nemuseli čelit potížím s nedostatkem krve, kdy bychom nebyli schopni zajistit pro pacienta potřebnou léčbu. Naši dárci pravidelně chodí. Krev se nakonec vždycky sehnala. Ale zaznamenal jsem, že se nedávno třeba plzeňská nemocnice obracela na média pro akutní nedostatek krve. Čtyři procenta populace v řadách dárců by se určitě hodila,“ říká profesor Malý.

Příspěvek do studentského rozpočtu

S problémem občasného nedostatku krve se musí vypořádat spíše větší města, kde transfuzním stanicím konkurují soukromá plazmaferická centra, která mimo jiné nemusí dodávat léčiva, vyráběná z krve, na český trh, ale do zahraničí, a nabízejí navíc dárcům finanční odměnu 600 korun za odběr. „Mezi dárci jsou často vysokoškoláci a tyto peníze mohou být významným přilepšením jejich studentského rozpočtu. Odběr plazmy a krevních destiček lze mimochodem provádět mnohem častěji. Zatímco odběry krve se obvykle realizují čtyřikrát do roka a minimální pauza mezi nimi jsou dva měsíce, odběry plazmy se mohou teoreticky dělat každých čtrnáct dní,“ dodává profesor Malý.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL