Královéhradecká záchranka trpí kritickým nedostatkem lékařů

Foto: ZZS Královéhradeckého kraje

Popisek: ZZS Broumov - ilustrační foto

Královéhradecký kraj se stejně jako celý zbytek republiky potýká s nedostatkem lékařů sloužících u záchranky. Vedoucí středisek záchranné zdravotnické služby se obávají konce roku, kdy přestane platit výjimka Evropské unie, která nyní umožňuje lékařům sloužit větší počet přesčasů. Jak sami říkají, budou zřejmě muset jakýmkoli způsobem obcházet zákoník práce, aby zabezpečili chod záchranky.

Kritickým nedostatkem lékařů trpí Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje. Její šéf Jiří Mašek se snaží zabezpečit chod záchranky zaměstnáváním externistů a samozřejmě velkými přesčasy kmenových zaměstnanců.

„Musíme si vypomáhat externisty s krátkodobými úvazky. Kdybych  měl vystačit jen s kmenovými zaměstnanci bez přesčasů, potřeboval bych jich padesát," uvedl novinářům fígl, jak zabezpečit chod záchranky, ředitel Jiří Mašek.

Na konci roku skončí výjimka Evropské unie, lékařům se zkrátí přesčasy

Od příštího roku navíc přestane platit pětiletá výjimka, která umožňuje lékařům sloužit mnoho hodin přesčasů. Namísto stávajících jednoho tisíce devadesáti hodin budou moci lékaři sloužit maximálně čtyři sta šestnáct hodin přesčasů. 

„Představte si, že za měsíc odsloužíte nějakých tři sta hodin, i tři sta hodin v době dovolených v měsíci. A spočítejte si, kolik to vychází na jeden pracovní týden. Rozhodně to nesplňuje třicet sedm a půl hodiny pracovního týdne,“ řekl novinářům lékař Jiří Knor.

Záchranáři chtějí kratší studium pro své potencionální kolegy

Hlavní příčinu nedostatku lékařů sloužících u záchranky vidí samotní záchranáři ve složitém vzdělávání. Úspěšný absolvent medicíny se musí vzdělávat dalších sedm let, než usedne do sanitky a vydá se zachraňovat životy. Většina mediků proto volí jiné obory, u nichž je kratší doba potřebná k získání atestace.

"Od nadšeného medika pro urgentní medicínu k lékaři záchranné služby je cesta dlouhá v podstatě sedm let," uvedl novinářům předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý. Záchranáři proto apelují na ministerstvo zdravotnictví, aby pozměnilo podmínky pro získání atestace z urgentní medicíny a zatraktivnili tak obor většímu počtu studentů medicíny.

Ministerstvo vidí problém v atraktivnosti oboru

Ministerstvo zdravotnictví nevidí problém v délce studia, ale spíš v atraktivnosti samotného povolání. „Na ZZS nemusí pracovat výhradně lékaři se specializací v oboru urgentní medicína. Výčet lékařských specializací pro provoz záchranné služby je natolik široký (praktický lékař, anesteziolog, chirurg, internista, kardiolog, traumatolog, dětský lékař a další), že mu nelze klást za vinu případný nedostatek lékařů při ZZS. Důvody je třeba hledat jinde, zejména v podmínkách, které jsou lékařům u ZZS nabízeny, nakolik je pro ně takové povolání atraktivní a přínosné," uvedla novinářům tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.

Zároveň však ministerstvo připravuje v těchto dnech plán, kterým chce zabránit vzniku problému poté, co přestane platit zmiňovaná výjimka. „V současné době ministerstvo skutečně připravuje materiál, nad kterým se bude dohadovat porada vedení. A to jak postupovat v případě oné výjimky, která končí na konci letošního roku,“ potvrdila novinářům Viktorie Plívová.

V rozumné řešení doufají i záchranáři Královéhradeckého kraje. „Externisté, kteří u nás pracují, chodí ze služby do služby, z nemocnice na záchranku a hurá zpět prakticky nonstop. Zákoník práce se tak obchází už nyní, po novém roce to bude ještě kritičtější," upozorňuje před novináři na neutěšenost současného stavu šéf královéhradecké ZZS Jiří Mašek.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.